Superdalekohled za dvě miliardy odhalí ve vesmíru exotické objekty
Nový dalekohled bude pátrat především po pulsarech, kvasarech a černých dírách.
Austrálie včera představila obří radioteleskop, který umožní astronomům s doposud nevídanou přesností zkoumat hlubiny vesmíru, objevovat vzdálené galaxie a odhalovat původ hvězd. Jedná se o jeden z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.
Nejvzdálenější část vesmíru je stará téměř jako on sám
Přístroj zvaný Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP) je umístěn v Murchisonské radioastronomické observatoři v pouštní oblasti ve státě Západní Austrálie a tvoří ho 36 antén, každá o průměru 12 metrů. Umístění dalekohledu v odlehlé pouštní lokalitě zaručuje, že činnost přístroje bude minimálně rušena radiovými signály vysílanými lidmi.
Dalekohled ta dvě miliardy
Teleskop, jehož vybudování vyšlo na více než 140 milionů dolarů (2,676 miliardy korun), dokáže mapovat oblohu podstatně rychleji než stávající dalekohledy. Jeho antény jsou citlivé i na slabou radiaci z Mléčné dráhy, což umožňuje odhalování vzdálených galaxií.
Podle jednoho z vedoucích projektu Briana Boylea studium radiových vln poskytne astronomům unikátní detaily o kosmu. "Dodají informace o plynu, z nějž se vytvořily hvězdy, a o exotických objektech typu pulsarů a kvasarů, což skutečně posouvá hranice našich znalostí fyzikálních zákonů ve vesmíru," řekl Boyle. "Radioastronomie rovněž dává nahlédnout do samých počátků vesmíru," dodal.
"Bude to nejvýkonnější radiový dalekohled, který bude svými schopnostmi vysoce přesahovat všechny existující přístroje," tvrdí australský ministr vědy a techniky Chris Evans. Zmíněný teleskop, který bude ode dneška v provozu, je příspěvkem Austrálie do širšího projektu SKA (Square Kilometre Array) v hodnotě 2,5 miliardy dolarů, jehož hostiteli jsou také Jihoafrická republika a Nový Zéland. Projekt bude využívat množství antén rozmístěných po odlehlých částech těchto zemí, které budou zachycovat radiové signály z kosmických těles, jež nelze odhalit běžnými optickými dalekohledy.
Až k černým dírám
Série teleskopů bude 50krát silnější než současné radiové teleskopy a bude zkoumat exploze hvězd, černé díry, temnou energii a stopy vzniku vesmíru před zhruba 14 miliardami let. S dalekohledem ASKAP bude pracovat více než 350 vědců z více než 130 institucí, kteří mají v plánu deset různých vědeckých projektů zaměřených na pozorování vesmíru.
Podivné borůvky na Marsu. Záhada, před kterou jsou vědci bezmocní
"Jeden z projektů se bude věnovat sčítání všech galaxií do vzdálenosti několika miliard světelných let od nás a umožní nám sestavit nejpřesnější mapu hmoty nacházející se kolem nás… Ukáže také, jak se zformovala Mléčná dráha," řekl Boyle.
"Další projekt bude studovat všechna magnetická pole ve vesmíru a bude zjišťovat, zda magnetismus v kosmu hrál klíčovou roli při tvoření hvězd a galaxií," uvedl dále Boyle. Pátrání po případném mimozemském životě "je paralelní činností téměř při všech probíhajících průzkumech", dodal vědec.
