Čtyřtisícovky Jungfrau (4158 m) a Mönch (4107 m) fascinovaly odjakživa básníky a malíře. Eiger (3 970 m) je sice nižší, ale jeho dvoutisícová severní stěna se stala legendou mezi horolezci. Dodnes ji nazývají Mordwand (Vražedná stěna) na místo Nordwand, protože si vzala životy mnoha dobrodruhů. První horolezci ji zdolali až v létě 1938. Triumf však slavil dávno před nimi curyšský průmyslník Adolf Guyer-Zeller.

Geniální nápad

Z terasy vědecké observatoře Sphinx pozorujeme Aletschský ledovec pod sebou a máme pocit, že sníme. A opravdu jsme snili. Skutečností se tu stal sen curyšského průmyslníka Adolfa Guyer-Zellera, který na konci 19. století toužil přiblížit svět horolezců pod Jungfrau i obyčejným turistům. Ačkoliv se Zeller dokončení tratě v roce 1912 nedožil, statisíce lidí ročně vyjedou nahoru a mnozí z nich poznají tři perly Bernských Alp a jejich jedinečnou krajinu věčného ledu zblízka právě díky jeho odvážné myšlence.

Tunelem skrz zabijáckou horu

Nastoupit do vlaku můžete ve Wengenu, noblesním letovisku, proslulém v zimě nejdelším závodem Světového poháru ve sjezdu. Vede pod slavnou horskou trojicí z jižního úpatí Lauberhornu a měří 4,5 km. My jsme se však vydali na cestu z Grindelwaldu na druhé straně hor, odkud vláček supí po zelených lukách ozubnicovou železnicí na Kleine Scheidegg do výšky 2061 m. Toto vysoko položené nádraží, které je v zimě centrem lyžařské oblasti Grindelwald a Wengen, je však pouze výchozím bodem pro ještě úžasnější železniční dobrodružství.

Tady se mění rozchod kolejí z 1000 na 800 milimetrů a jízda pokračuje po nejvýše položené železnici v Evropě až na Jungfraujoch do výšky 3454 metrů. Velmi brzy vlak opustí zelené pláně a zavrtá se do hory Eiger. Během hodinové cesty dvakrát vystupujeme, abychom se pokochali sklaními průhledy na okolní alpská panoramata. První zastávka je u vyhlídky na ledovcové moře, druhá asi ve dvou třetinách dvoukilometrové severní stěny, do níž je ve výšce 2865 m proraženo několik oken u podzemní mezistanice Eigerwand. Pod sebou i nad sebou máme horolezce, houpající se na jistících lanech v dvoukilometrové stěně.

Na střeše Evropy

Po hodině konečně staneme v temných tunelech pod ledovcem v sedle mezi horami Mönch a Jungfrau, kde začíná splaz největšího alpského ledovce Aletschgletscher. Na denní světlo stoupáme nejrychlejším švýcarským výtahem ještě o sto metrů výš. Pak jdeme ven přes ledovcovou jeskyni s hrozivým pohledem do hluboké trhliny a se zajímavými modře nasvícenými ledovými sochami. Dozvídáme se, že aby ledovec vydržel davy lidí, které si prohlížejí jeho útroby, používá se přebytečné lidské teplo odvedené z jeskyně k vytápění celého návštěvnického centra – včetně vyhlídkové restaurace Top of Europe. Tady si užíváme neskutečných 3571 metrů nadmořské výšky a díváme se na Alpy jako z ptačí perspektivy.

Před vaší cestou do Švýcarska se nezapomeňte podívat na web MojeSvycarsko.com, kde naleznete aktuální turistické informace o Švýcarsku, pozvánky na akce pořádané v České republice a ve Švýcarsku a v neposlední řadě zde máte také možnost objednání českých brožur o Švýcarsku zdarma.