Beztvará nestvůra s rudými pulzujícími žílami a ostrými drápy sedí na stromě a čeká na úsvit. S příchodem prvních slunečních paprsků roztáhne podivné útvary na zádech a začne nasávat teplo. Pak ze stromu seskočí a chobotem se napije ze špinavé louže. Teprve pak se v záhybech kůže objeví tvář. Lidská tvář. Vítejte ve světě našich potomků. 

EVOLUCE BLONDÝNY V KOSTCE: PROČ JSOU REPRODUKČNĚ PERSPEKTIVNĚJŠÍ NEŽ BRUNETY?

Tak si je alespoň představuje známý geolog a paleontolog Dougal Dixon. Tento skotský vědec se proslavil knihou After Man (Až tu lidé nebudou). V té popsal, jak by mohl vypadat svět poté, co člověk vymře. Bravurně, s fantazií a současně s vědeckou přesností ukázal tvory, kteří nás za miliony let nahradí. Skeptický (anebo realistický?) vědec totiž nevěří, že by lidstvo mohlo být schopné přežít déle než pár tisíc let.

Potomci člověka? Zrůdy 

Aby však dokázal, že je otevřený dalším vizím, vytvořil také další projekt, ve kterém s pomocí výtvarníka Dize Wallise předvedl, jak by za 50 milionů let mohl vypadat člověk. Respektive, jak by vypadat musel, aby v takovém světě přežil. Podle Dixona jsou organismy na vyšších příčkách evoluce náchylnější k vymírání. „Taková primitivní ryba může jako druh existovat třeba 60 milionů let, ale dravý savec vydrží jen 6 milionů roků.“ Člověka prý zahubí medicína. Díky léčení v nás přežívá čím dál více neduhů, poruch a vad, které by se v přírodním výběru nevyskytovaly. Brzy mohou překročit kritickou mez a člověk začne degenerovat. Především tělesně. 

V rozhovoru pro magazín Omni popsal, jak budou lidská těla mutovat: „Svaly atrofují, srdce a plíce budou téměř nefunkční. Člověk se za pár milionů let promění v ubohou trosku ochablých orgánů a slaboučkých končetin.“ Jediné, co člověku zůstane funkční a navíc výrazně vylepšené, budou smyslové a sexuální orgány a především mozek. Ten bude tak obrovský, že ho tělo ani neunese. Naši potomci však naštěstí budou mít k dispozici pokročilé biotechnologie, s jejichž pomocí si „vyrobí“ umělá těla – systém na podporu života v nehostinných podmínkách.

Kam povede genetická manipulace 

Podle paleontologa bude tento „oblek“ obsahovat chobot, který bude sloužit k příjmu potravy, podivné talířovité orgány na nasávání sluneční energie a drápy, díky nimž by mohl bez problémů šplhat po stromech? Pro ty stromy? 

Dixon se domnívá, že za 50 milionů let už na Zemi nezbudou žádné horniny, skály nebo uhlí – zkrátka nic, z čeho by se dala získávat energie nebo materiály na stavbu domů, továren a dalších zařízení. Člověku tedy nezbude poté, co planetu vyplundroval, nic jiného než se začít svému okolí přizpůsobovat. Jedna z mála věcí, které tu zůstanou, budou stromy. A právě na nich by lidé mohli žít. Za potravou budou lézt do jezírek, v nichž budou růst geneticky zmanipulované řasy – právě pro příjem této slizké stravy je ideální chobot. 

Dixonova vize je sice vzrušující, ale příliš mnoho vědců v ní nevěří. Je údajně příliš skeptická vůči možnostem, které se člověku otevírají s genetickým inženýrstvím. „Proč by měl člověk po tělesné stránce zakrnět, když díky genové terapii může svým orgánům přikázat, aby byly větší, silnější a méně náročné na spotřebu energie?“ ptá se antropolog Noel Boaz z New York University. „Člověk budoucnosti nebude žádná troska, naopak. Z dnešního pohledu to zřejmě bude po všech stránkách superman!“

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• Průhledné letadlo budoucnosti. Lidé v něm vdechují vitamíny
• Kosmický odpad kolem Země má cenu bilionů. Armáda ví, jak ho využít