O výsledku územního sporu, který si vyžádal řadu mrtvých, nakonec nerozhodli vojáci, ale diplomaté. Mezinárodní pařížská mírová konference v létě roku 1920 sporné území původně jednotné historické země rozdělila do dnešních dvou částí – české a polské. Státní hranice je od roku 1920 na Těšínsku vedena tak, že řeka Olše dělí i původní zemské hlavní město Těšín: z levobřežních předměstí vyrostlo nové město nazvané Český Těšín, zatímco starobylé těšínské městské centrum na pravém břehu bylo přiznáno Polsku.

Zapomenutá historie

A potom už stačilo málo, několik poválečných desetiletí a opravdové, po staletí se utvářející historické Těšínsko, u nás kromě historiků téměř nikdo nezná. Skoro úplně zmizelo z českých atlasů a učebnic. Marně je hledáte v turistických průvodcích a mapách.

Kdo ví, že po více než šest staletí byl Těšín sídlem těšínských knížat, která odsud spravovala tuto zemi? Kdo ví, že zde sídlil těšínský zemský sněm a zemský soud? Že se zde razily těšínské mince? Kdo ví, že se těšínští občané neřídili moravským, ale vlastním těšínským zemským právem, a to už na konci 16. století? Novináři netuší, učitelé tápou, úředníci a politici nevědí.

Vždyť i většina návštěvníků nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd - Lysé hory, se domnívá, že hora leží na severní Moravě. Omyl. Ve skutečnosti se rozhlížejí z nejvyššího vrcholu Těšínského Slezska.

Autor knihy - PaedDr. Zbyšek Ondřeka ředitel Muzea Těšínska ji záměrně zacílil na laického čtenáře, turistu, hledajícího poučení. Rozhodně nejde o „suchou“ vědeckou publikaci. Populární formou na téměř 150 stranách podává téměř zapomenutá historie Těšínska tak, že nenudí.

Těšínsko se na geopolitické mapě Evropy objevilo na konci 13. století, v podobě svébytného slezského knížectví. Jednou z českých korunních zemí bylo Těšínsko prakticky až do svého zániku na konci první světové války. Kniha se ale věnuje především období, kdy bylo zemí se všemi atributy - vlastní zemskou veřejnou správou, zemským sněmem i vlastním zemským právem.

Přehledná a ilustrativní

Kniha je zpracována velice příjemně uživatelsky. Historické reálie zde nejsou jen výčtem údajů a letopočtů. Naopak, díky tomu, že autor dokáže vypíchnout charakteristickou zajímavost a kolem ní vykreslit dobovou situaci, nemá čtenář šanci se v textu bloudit.

Velmi oceňuji snahu autora o zobrazení důležitých písemných historických dokumentů. Pokud by je čtenář chtěl osobně shlédnout, čekala by jej velmi dlouhá cesta různými archívy. Zde má neopakovatelnou příležitost prohlédnout si je hezky pohromadě a porovnat. Pro toho, kdo historické dokumenty často nečte, autor připravil i vysvětlení o rozšíření českého jazyka v úřadech na Těšínsku v minulosti i o tom, jak se vedly písemné záznamy.

Za nejsilnější, z hlediska historické geografie významný a sjednocující, prvek publikace vidím skutečnost, že se v ní, snad poprvé, setkaly reprodukce všech důležitých kartografických děl zobrazujících Těšínsko v dobové mapové formě. Kniha tím dostala, pro čtenáře nezbytné, ukotvení v prostoru.

Těšínsko známé i neznámé výborně popularizuje výsledky dosavadního vědeckého zkoumání Těšínska. Autorovi se povedlo přeložit složitý jazyk vědecké produkce do moderního jazyka dnešního čtenáře. Čtenáře, který je denně internetem vedený ke zkratce, ale zároveň cítí, že jsou věci, které se do jednoho nadpisu a tří odstavců nikdy nevejdou.

Těšínsko známé i neznámé | PaedDr. Zbyšek Ondřeka  |  ISBN 978-80-86696-29-4  | Česko-polsko-německý místopisný slovník | Shrnutí v anglickém jazyce | Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2012