Tetřev je pták roku 2012. V Česku je posledních 300 kusů
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2012 tetřeva hlušce.
Tento charismatický, široce známý ptačí druh, který je součástí lidové kultury i mysliveckých tradic, nachází v současnosti útočiště už jen na Šumavě. Zda bude šumavská populace prosperovat a zda zůstane tetřev i nadále součástí naší přírody, záleží na budoucí podobě Národního parku Šumava, o které budou brzy rozhodovat zákonodárci.
„Volba na tetřeva padla proto, abychom zdůraznili důležitost diskuse, která se nyní vede o budoucí podobě Národního parku Šumava,“ objasňuje důvody výběru letošního ptáka roku Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO). „Šumava je posledním místem, kde přežívá životaschopná populace tetřevů čítající asi 300 jedinců. Řada věcí, které se na Šumavě chystají, mu ale jednoznačně uškodí, ať by to byla plánovaná lanovka na Hraničník nebo v tichosti připravované masivní rozšíření turistických cest."
Proč vymírá tetřev
Tetřeva ohrožuje řada faktorů. Na prvním místě je nevhodné lesnické hospodaření. Kritická je především fragmentace lesních celků a vytváření rozsáhlých pasek. Přímé vyrušování lesními dělníky nebo turisty na nevhodně vedených trasách narušuje průběh toku a úspěšnost hnízdění. Plašení v zimě zvyšuje energetické výdaje a vyplašení slepice od kuřat může vést k jejich podchlazení a úhynu. Významnou příčinou úhynů jsou nárazy do špatně viditelných drátěných oplocenek a lan lanovek či vleků. Oslabení a stresovaní ptáci z narušených populací se stávají snadnější obětí predátorů, k jejichž šíření přispívá lidská rozpínavost v krajině. Žádný z uvedených vlivů ale nepůsobí samostatně a pod kritický tlak se tetřev dostává až souběžným působením několika faktorů.
Podívejte se, jak vypadá tokání tetřeva:
Základním předpokladem úspěšné ochrany tetřevů je dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě. Tamní smrkové porosty jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené a ponechají-li se přirozené obnově, vznikají zde věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty i místa k hnízdění a jsou také zdrojem potravy. Naopak standardní způsob zpracování kalamit – vytěžení suchých, zlomených a vyvrácených stromů a vytvoření holin - zcela ničí tetřevovo prostředí. V území určeném pro zachování přirozené populace tetřeva je třeba přizpůsobit lesnické hospodaření a omezit rušivé lidské aktivity, především v době toku, sezení na vejcích, vodění mláďat a zimování.
| O tetřevech na našem území psal poprvé už arabský kupec Ibrahím Ibn Jákub kolem roku 966: „V říši Boleslavově žije polní kur, který slove tetrá, jehož zvěřina výborně chutná. Křičí na vrcholu stromu a je ho slyšet až na jednu parasangu (asi 5500 m) i dále. Tohoto ptáka jsou dva druhy, černý a pestrý, který je hezčí než páv." |
Setkání s tetřevem
Pokud budeme mít to štěstí a na tetřeva v přírodě narazíme, rozhodně si jej nespleteme. Je to mohutný pták velikosti krocana, u samce převládá černá barva s hnědými křídly a s výraznými červenými zduřeninami nad očima, kterým myslivci říkají poušky. Samice jsou o poznání menší a hnědavě zbarvené. I přes svoji velikost létají tetřevi poměrně dobře a dokáží bravurně manévrovat mezi stromy. Celkově jsou ale velice nenápadní, zdržují se v odlehlých místech a je těžké je uvidět.
O něco nápadnější jsou tetřevi jen v době toku, ale i tehdy je, navzdory tradované představě, velmi těžké se k nim přiblížit. Samci i samice jsou na tokaništi velice obezřetní a při sebemenším náznaku nebezpečí odlétají. Ona příslověčná hluchota, která dala tetřevům i jméno, platí pouze pro kohouty a jen po kratičkou dobu v jedné specifické fázi toku. Právě v té chvíli se mohli lovci, a dnes spíše fotografové, o pár kroků nepozorovaně přiblížit.
Kam zmizel tetřev?
Tetřev byl u nás dříve v mnoha oblastech běžným druhem. Kdy ale přesně zmizel ze kterých oblastí, za jakých okolností a jak na něj vzpomínají pamětníci, to se pokusí ČSO zmapovat za účasti veřejnosti v novém projektu občanské vědy. Každý může přispět svými vlastními vzpomínkami, vyzpovídáním pamětníků, přepisem rodinných historek nebo některým z dalších způsobů, které jsou popsány na webu www.birdlife.cz/tetrev.html.
