Úsměv z Nepálu
Po příkrých svazích po staletí upravovaných do podoby terasovitých políček se válejí chuchvalce ranní mlhy. První paprsky slunce barví zasněžené himálajské štíty na obzoru do zlatavých odstínů. Od prvních záblesků nového dne jsou nepálští vesničané již v plné práci na polích, aby vypěstovali plodiny pro svou obživu. S nimi tvrdě dřou i děti, které jsou levnou pracovní sílou.
„Jmenuji se Lakšmí,“ říká dvanáctiletá dívka v ušmudlaných šatičkách z buddhistického kmene Tamangů. Rukou máchne ke skupině malých domků vysoko ve svahu: „Bydlím tam nahoře se svým otcem a dvěma malými brášky, o které se musím starat, protože naše maminka umřela. Ale baví mě to, ráda o ně pečuji a chtěla bych být zdravotní sestrou. Jenže jsme velmi chudí a nemáme peníze na to, abych mohla dokončit školu.“
Život dětí v Nepálu není naplněn hrami. Odmalička musejí pomáhat rodičům na poli i v péči o hospodářská zvířata či o mladší sourozence. Chodit do školy je pro ně osvobozením od těžké dřiny. Proto každý nepálský školák na otázku, zda rád chodí do školy, odpoví kladně. Pro značnou část vesnických dětí je však školní vzdělání z finančních důvodů nedostupné. Státní školy jsou sice bezplatné, ale na nákup školních pomůcek a uniforem chudé rodiny nemají peníze. Míra negramotnosti na vesnicích tak dosahuje hrozivé výše.
Klučina v roztrhaných kalhotách smutně povídá: „Je mi devět let a jmenuji se Ašók jako ten slavný král. Ale narozdíl od něho jsme velmi chudí, se starším bráchou žijeme jen s maminkou, tátu nemáme. Malé políčko nás neuživí. Všichni říkají, že jsem inteligentní a že bych mohl jít studovat, kdybychom měli peníze. Ale můj sen stát se lékařem se asi těžko vyplní.“
Přichází čas vánoční, děti se těší na dárky. Nepálské děti žijící ve velké bídě žádné dárky nečekají. Je ale možné to změnit. Děti nemusejí trávit veškerý čas tvrdou prací nebo žebrat na ulicích. Chudým nepálským školákům lze vzdělání darovat. Díky pomoci lidí z celého světa se na jejich tvářích objeví – úsměv z Nepálu.
To je také název projektu, v jehož rámci spolek Namasté Nepál zajišťuje adopci nejchudších nepálských dětí na dálku. Již patnáct let se věnuje rozvojové pomoci v zemi pod Himálajem především v oblasti vzdělávání. Během této doby se podařilo zajistit školní docházku pro více než 300 dětí z chudých horských vesniček. Základní vybavení, bez něhož žáci do školy nemohou chodit, stojí 500 korun měsíčně. Školáci pravidelně dostávají vše, co k vyučování potřebují, a fotografie z distribuce putují k adoptivním rodičům jako potvrzení, že jejich finanční příspěvek byl správně využit. Více na www.namastenepal.cz.
