Vědci mají klíč! Našli hormon, který nám pomohl odlišit se od lidoopů

Odborná veřejnost se dlouho snažila vysvětlit rozdíly mezi chováním lidí a primátů. Jakmile se vědci při výzkumu zaměřili na neurochemii a udělali rozbor mozkové tkáně, povedlo se jim udělat významný krok vpřed.

Už nejde jen o velikost mozku, která nás odděluje od našich nejbližších zvířecích příbuzných.

Nejnovější výzkum ukázal jako důležité zaměřit se na hladinu dopaminu. Dopamin je chemická látka, která pomáhá mozku vytvářet dostatek energie pro fungování těla. Zároveň je spojen se smyslovým centrem, s naší náladou, pamětí a pohybem. Vědci jsou nyní přesvědčeni, že právě díky němu jsme dnes mnohem méně agresivnější a schopni socializace než většina primátů.

Tým mezinárodních odborníků zjistil, že přestože se dopamin objevuje i u zvířat, ve vzorcích mozkové tkáně člověka je hladina mnohokrát vyšší, a jsou toho názoru, že právě tento chemický mix pomohl lidstvu udělat během evoluce významný krok vpřed.

"Pro lidi je typické mít dobrý vztah ke svým nejbližším, mají rozvinuté společenské chování, ať s využitím jazyka, empatie či altruismu. Dosud ale bylo obtížné vysvětlit, jak bylo možné natolik rozvinout sociální chování," říká jeden vědců Owen Lovejoy z Kent State University v Ohiu. 

Tým se pro odpověď na tuto otázku rozhodl shromáždit celkem 38 vzorků mozkové tkáně – od lidí, goril, šimpanzů, malp hnědých, makaků vepřích a paviánů, přičemž všichni zemřeli přirozenou smrtí.

Poté se soustředili na striatum, což je hluboká oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku, která působí jako druh třídění pro neurální podněty týkající se pohybu, učení a společenského chování.
 
Barvením tkáně chemickými látkami, které reagovaly na různé neurotransmitery, vědci mohli vidět hladiny dopaminu, serotoninu a neuropeptidu Y. Všechny tyto neurotransmitery se týkaly společenských podnětů a vazeb.

Orangutan, šimpanz, gorila a člověk: Rozdíl je nejen v postavení těla, ale i v chování
 
Ukázalo se, že lidi i opice měli více serotoninu a neuropeptidu Y než ostatní. Lidská tkáň pak nejenže vykazovala mnohem vyšší hladinu dopaminu, ale měla také méně acetylcholinu, který je spojen s teritoriálním chováním.

Celkově výsledky navazují na předchozí výzkum z konce loňského roku, který našel vysokou expresi genu TH u lidí ve srovnání se šimpanzi - tedy genu, který se podílí na produkci dopaminu. Což naznačuje, že tyto zvýšené hladiny dopaminu vedou k větší sociální citlivosti ke starším lidem, vzájemné pomoci, omezení sexuálních vztahů a také agresie mezi skupinami - vše, co je užitečné pro zlepšení druhu.

Vědci mluví o změnách, ke kterým došlo už tak dávno a v tak složité části našeho vývoje, že je těžké si tím být stoprocentně jisti, ale tento druh neurochemické analýzy pomáhá získat jasnější představu.

Odborníci naznačují, že rozdílné chemické hladiny ve striatu mohly významně přispět k rozdílným stylům osobnosti a společenskému chování šimpanzů a lidí, dokonce i přestože jejich mozky měly před 7 až 9 miliony let přibližně stejnou velikost. 

Možná následkem změn došlo k tomu že, narozdíl od opů, se ženy začaly mnohem raději spojovat s muži, kteří často odcházeli anebo nebyli tolik agresivní. Muži začali narozdíl upřednostňovat spolupráci, měli větší úspěch při lovu a stavění, což nás nakonec dovedlo až tam, kde jsme dnes.

Mohlo by vás zajímat: