Princip těchto počítačů je založený na tom, že software umí přečíst emoce z hlasu, výrazu obličeje (pohyb očí, rtů apod.), tlukotu srdce apod.

Obličej jasný jako čítanka

Když by někdo sledoval vaše oči, když si třeba prohlížíte internet nebo listujete denním tiskem, zjistil by o vás skoro všechno. Vaše preference nebo to, co vás nezajímá, váš žebříček hodnot a ještě mnohem víc. A bude-li mít možnost sledovat vás déle, neskryjete před ním už skoro nic.

A na tomto principu jsou založeny počítače, které sledují vaše emoce právě pomocí pozorování pohybu vašich očí a následnou analýzou dat.

Jde o to, jakým směrem se díváte, jak dlouho, v jakém pořadí nebo jestli mrkáte a jak často… Vaše oči může snímat jedna nebo více kamer, a ty zachycují změny v pohybech, následně se to měří. A jak se to dá využít? Kromě komerce se dá také počítat i s bohulibějšími cíli – počítače mohou pomáhat s komunikací s postiženými lidmi, kteří tak mohou komunikovat s obrazovkou počítače. V oblasti počítačových her se to pokouší využít třeba společnost Apple.

Pohyby očí jsou naprosto jedinečné a izraelští vědci na základě toho vyvinuli software na identifikaci lidí. Stačí k tomu obyčejný laptop a webová kamera.

Současné výzkumy se rozjíždí po celém světě

Loni italská automobilka Ferarri údajně podala patentovou přihlášku na technologii, která dokáže rozpoznat řidičovo duševní rozpoložení a může pak přizpůsobit dynamiku vozu jeho momentálnímu rozpoložení.  

V Británii zase vědci zkoumají software, který by měl být schopný rozlišovat základní pocity, tedy ty, které se dají vyčíst z výrazu lidské tváře – strach, zloba, radost nebo překvapení. Americký psycholog Paul Ekman dokázal, že výraz konkrétních emocí v lidské tváři není kulturně podmíněn, a je tedy univerzální pro všechny etnika i kultury. 

Inženýrská a konzultantská firma Design Interactive ve spolupráci s DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) pracuje na sérii technologických vylepšení, díky které by počítač „cítil“ emoční stav svého uživatele a vhodně by na něj dokázal reagovat.

Tyto počítače by se zřejmě nejvíce využívaly v armádě nebo v bezpečnosti. Další prototyp, Next Generation Interactive System (NexIS), zahrnuje vojáky vybavené biologickými sensory, které dokáží monitorovat tlukot lidského srdce, ale i další indikátory stresu (pot, třas, výkyvy teplot apod.). 

Auto-Diagnostic Adaptive Precision Training for Baggage Screeners (Screen-ADAPT) zase naopak využívá kombinaci elektroencefalografie (EEG), sledování pohybu očních zorniček, tlukotu srdce při kontrolách zavazadel na letištích.

Přijde řada i na bohulibé účely?

Nová technologie od americké společnosti QinetiQ by mohla pomoci vyrovnat se s řidiči, kteří pijí za volantem, a ohrožují tak ostatní lidi. Principem by bylo strategické a promyšlené umístění senzorů v autě, které by byly schopny analyzovat řidičovu kůži nebo dech, a určit tak stupeň opilosti. Tento systém by pak znemožnil nastratování auta.

Výzkumníky však čeká ještě dlouhá cesta, musí totiž dokázat, že je jejich technologie spoelhlivá. Čas také ukáže, zda jsou lidé tomuto opatření vůbec nakloněni.

Bog Brother is watching you

Mít počítač, který by znal naše vlastní emoce je bezpochyby krokem vpřed, ale přece jenom… Už v současnosti se diskutuje zneužívání osobních dat uživatelů e-mailu, sociálních sítí a vůbec internetu. Znalost emocionálního rozpoložení lidí by se dala samozřejmě pěkně zneužít. Komerčně i jinak.

 A navíc, chtěli byste u sebe doma takový počítač, který by za vás dělal rozhodnutí na základě vašich emocí? Který by vám viděl doslova do hlavy? Nejsou emoce příliš komplikovaná záležitost, které i lidé často sami nerozumí? 

I Češi ve víru dění 

Česká věda boduje i na tomto poli. Trojice pracovníků brněnské techniky poslouchala tisíce nahrávek z call center. Pak je analyzovali s cílem vyvinout software, který umí změřit přítomnost a míru stresu nebo únavy u pilota či leteckého dispečera a nařídit mu přestávku. Software totiž umí  rozpoznávat emoce přímo z řeči. Program, který vymysleli vědci z Ústavu telekomunikací Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci s pardubickou firmou Retia, by se měl uvádět do praxe. 

FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

• To není obyčejný krab – to je krabí počítač!
• Futurologie umí předpovědět všechno. Platební kartu, iPad nebo arabské jaro
• Svět za 18 let: zmizí polovina pracovních míst. Odepsaní jsou učitelé, vojáci i horníci