VIDEO: Nejkrásnější místa Islandu českýma očima

Kdo někdy byl na Islandu, ten se tam chce ještě někdy vrátit. Tato hrdá a drsná země se dokázala vypořádat i s ekonomickou krizí – a hodně jí v tom pomohla právě její fantastická příroda.

Zdroj: archiv

Jedním z těch, kdo se do Islandu na první pohled zamilovali, je redaktor TV Prima Roman Pech. Před několika týdny se na Island vydal společně s kameramanem Jánem Schürgerem. Podívejte se, jak úžasné záběry a fotografie tam pořídili. Začněme videem:

Co jste vlastně viděli? Především Geysir. Jméno Geysir je odvozeno z islandského slova „geysa“, které v češtině znamená „proudit“. Tento nejznámější islandský Geysir dal název všem ostatním gejzírům světa. V minulosti vytryskoval vařící proud vody a páry až do osmdesáti metrů, během padesátých let byl ale gejzír ucpán. V roce 2000 však proběhlo na Islandu velké zemětřesení a Geysir byl částečně uvolněn. Od té doby opět vystřikuje – dvakrát až třikrát za den – ale do menší výšky. 

Mývatn (v češtině Komáří jezero, jezero Komárů) je eutrofické jezero ležící na severovýchodě Islandu, pánví přesně na Středoatlantském hřbetu, v oblasti aktivní sopečné činnosti. Vzniklo přibližně před 2 300 lety erupcí čedičové lávy, během let docházelo k dalším lávovým erupcím, které daly jezeru současný vzhled. V roce 1974 se Mývatn stal součástí zvláštní chráněné oblasti Mývatn-Laxá. V blízkém okolí Mývatnu žije široká škála vodních ptáků, které sem lákají právě mušky a pakomáři, kteří dali jezeru jméno. Dle statistických údajů zde ročně spadne nejméně srážek, a to díky srážkovému stínu Vatnajökullu, největšího ledovce na Islandu, který je považován za nejrozsáhlejší souvislou ledovou plochu v Evropě. 

Landmannalaugar (v češtině Duhové hory) leží 600 metrů nad mořskou hladinou, v jižní části islandské vysočiny. Nachází se zde druhé největší geotermální pole na Islandu. Horské vrcholy tvoří ryolit, který vznikl pomalým ochlazováním lávy, a tím se vytvořily neobvyklé barevné odstíny Duhových hor. Počasí je stálejší na pobřeží, ačkoliv zde bývá docela chladno. I přesto je Landmannalaugar oblíbeným turistickým cílem – centrem islandské pěší turistiky.

Dyrhólaey je malý výběžek na jižním pobřeží Islandu, asi 10 km od vesnice Vík í Mýrdal. Je to skalnatá plošina s mohutnou skalní bránou, čímž je snadno rozpoznatelná. Říká se jí „brána Islandu“. Dyrhólaey byl v minulosti ostrov sopečného původu, dnes je známou přírodní rezervací bohatou na různé druhy ptáků.

Krajina snů

Vychutnejte se i fotografie Islandu. Pod fotografií se dočtete více o zajímavých místech, která jste si prohlíželi.

 

Gullfoss (v češtině Zlatý vodopád) je nejznámější islandský vodopád nacházející se v kaňonu řeky Hvítá na jihozápadě Islandu. Ve dvacátých letech minulého století chtěli zahraniční investoři využít řeku Hvítá k výrobě elektřiny, vodopád by tak zanikl. Naštěstí se tak nestalo, protože nezaplatili včas nájemní částku – vodopád byl zachráněn a roku 1975 se stal chráněnou přírodní rezervací. Voda padá z výšky 32 metrů. Když je slunečno, vytváří vodní kapičky mihotavé duhy, v zimě se třpytí ledem. Společně s Þingvellirem a gejzíry Haukadaluru tvoří Gullfoss tzv. zlatý kruh, populární trasu pro turisty na Islandu.

Godafoss neboli Vodopád bohů je tvořen kaskádami řeky Skjálfandafljót, jejíž ledový proud vody je široký přibližně 30 metrů a padá z 12metrové výšky. Vodopád je také nedílnou součástí islandské historie: v roce 1000 zákonopravce Þorgeir Ljósvetningagoði vyhlásil na Islandu křesťanství jako oficiální náboženství, a když se vracel ze shromáždění v Alþingi (Althing), zastavil se u vodopádu, aby do něj hodil pohanské rytiny severských bohů. Od té doby se vodopád jmenuje Godafoss. Jako zajímavost lze uvést, že je tento výjev ilustrován na okně katedrály v Akureyri, města, které leží poblíž Godafossu a se svými 16 580 obyvateli je druhým největším městem Islandu.

 

FOTO Roman Pech, video Ján Schürger.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články