VIDEO: Plazmatická tornáda na Slunci měří tisíce kilometrů

Norští vědci objevili na povrchu Slunce tisíce tornád tvořených žhavým plazmatem. Mohou být příčinou toho, proč je povrch naší hvězdy tak žhavý.

VIDEO: Plazmatická tornáda na Slunci měří tisíce kilometrů
VIDEO: Plazmatická tornáda na Slunci měří tisíce kilometrů
Zdroj: archiv

Magnetická supertornáda měří tisíce kilometrů – jediná taková bouře by zřejmě zcela zničila povrch naší Země. Na Slunci se ji najednou pohybují tisíce.

Sluneční soustava je stále velkou neznámou. Okolí Slunce se chová jinak, než jsme mysleli

Tým z univerzity v Oslo vedený astrofyzikem Svenem Wedemeyer-Bohmem objevil na konci června 14 takových tornád tvořených vířící žhavým plazmatem. Každé z nich je vysoké asi 2 700 kilometrů a točí se kolem své osy rychlostí přibližně 14 484 kilometrů za hodinu. Vědci z Norska byli slunečním tornádům na stopě už od roku 2008, ale stále se jim nedařilo potvrdit jejich existenci.

Tornáda mění sluneční počasí

Další výsledky jsou jen spekulace, ale podložené pozorováním. Vědci věří, že na povrchu Slunce je neustále asi 11 000 takových bouří. Podle výsledků počítačových simulací by právě ony mohly být příčinou toho, že horní vrstvy sluneční atmosféry jsou až 300krát teplejší než jeho povrch.

 

O Slunci toho ještě pořád mnoho nevíme. Výzkum norských astrofyziků by mohl poodkrýt tajemství teploty jeho povrchu, a tím doplnit stále se zvětšující mozaiku našich poznatků. Vědci na pozorování využili jednak švédský dalekohled 1-m Solar Telesccope a také špičkovou družici NASA Solar Dynamics Observatory.

Podle modelu, jenž z takto nasbíraných údajů vznikl, se sluneční tornáda objevují, když částice vystřelené ze Slunce začnou klesat k jeho povrchu. To rozvlní magnetické pole Slunce tak, že se začnou tvořit víry. "Myslíme si, že jsme narazili na důkaz existence rotujících magnetických struktur – nazýváme je slunečními tornády,“ řekl Wedemeyer-Bohm v tiskovém prohlášení zveřejněném serverem Science Daily. „Tornáda mají velmi krátkou dobu existence, odhadujeme, že vydrží průměrně deset minut. Za tu dobu však zasáhnou oblast velikou tisíce kilometrů – přitom vynesou do horních vrstev atmosféry žhaé plazma." Vědci nyní ve výzkumu pokračují; jejich cílem je shromáždit více údajů, které by na fenomén slunečních tornád vrhly nové světlo.  

FOTO: University of Sheffield

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články