VIDEO: Takhle saje komár. Detaily, které si nepřipouštíte

Komáři nás trápí především teď v létě. Chtěli byste vidět, jak to vypadá, když nám sají krev? Podívejte se na HD video pořízené makro kamerou.

Zdroj: archiv

Komáři žijí na Zemi už nejméně 73 milionů let. Za tu dobu se dokonale přizpůsobili a vyvinuli unikátní způsob obživy. Nejprve se podívejte, jak to vypadá, když nám sají krev: 

 

Proč je tak obtížné ubránit se jejich náletům? Komáři si vypracovali jednoduchou, ale účinnou strategii, která jim zajišťuje úspěch.

1. Najít cíl

Komáři jsou vybavení dokonalými chemickými senzory, pomocí nichž ucítí kysličník uhličitý a kyselinu mléčnou až na 35 metrů. Lidé, savci i ptáci tyto látky vydávají při dýchání, takže se už z dálky stávají lákavých cílem. Podle některých studií komáři vnímají i různé látky v lidském potu; ti, kteří se potí víc, přitahují mnohem intenzivnější pozornost hladových komárů. Kromě toho mají komáři i překvapivě dobrý zrak: přitahuje je pohyb (co se hýbe, může být plné krve) a také barvy, které kontrastují s pozadím. A aby toho nebylo málo, vnímají komáři i teplo – teplokrevné organismy vycítí i bez očí…

Vše, co v tomto článku najdete, se týká pouze komářích samic. Samci i samice se živí primárně nektarem, z něhož získávají cukr, který přeměňují na energii – samice však potřebují ještě krev; a to k tomu, aby získaly proteiny pro vznik vajíček. Samci jsou zcela mírumilovní a krve se ani nedotknou.

2. Bodnout a sát

Celé tělo komára je uzpůsobené jediné činnosti – sání. Hlava vybavená senzorickými orgány je korunovaná ostrým sosákem nazývaným proboscis. Než komár zabodne svůj sosák do lidského těla, nejprve hledá místo, kde je kůže dostatečně měkká. Když ho najde, začne s "průzkumnými vrty". Hledá žilku, z níž by se mohl nasytit – šance, že se mu to podaří, je nižší, než si myslíte: krev se nachází jen v pěti procentech lidského těla. Komár však nemá velkou trpělivost. Protože do ranky vstřikuje chemikálie, které zabraňují tomu, aby se okamžitě zahojila, je cítit svrbění. Pro komára je tedy příliš rizikové, aby zkoušel trpělivost své oběti příliš dlouho, a tak po pár neúspěšných pokusech odlétá pátrat po jiném cíli. 

Blechy velké jako prst sály krev dinosaurům

Při sání je dobře vidět, jak specializovaný tvor komár je. Můžete to pozorovat i na videu – objem nasáté krve je tak obrovský, že tvar komářího těla zcela deformuje. Většina komárů je schopná nasát tolik krve, kolik činí trojnásobek váhy jejich těla. Přestanou nasávat teprve tehdy, až jim organismus oznámí, že je zcela plný. Když se při vědeckých pokusech na University of Idaho podařilo tuto záklopku zablokovat, komáři sáli tak dlouho, až je krev roztrhala…

Chemikálie, které komáři do těla vpravují, nejen udržují ranku čerstvou, ale navíc zmírňují bolest. Mají tak zaručené, že se vydrží na člověku nebo zvířeti pást tak dlouho, aby hlad uhasili dokonale. 

Komáři raději sají ženskou krev. Není ještě úplně jasné proč, jednou z příčin mohou být hustější chlupy na mužském těle, které tvoří částečnou ochranu…

3. Uniknout

Čím déle komár saje, tím větší je šance na jeho odhalení. Pocit svrbění z anikoagulantů, jež vstřikuje do krve, je stále silnější, komár s plným žaludkem krve je stále neobratnější a pomalejší. Právě tato fáze krmení je pro komáry nejrizikovější. Patří totiž k poměrně špatným letcům, dokáží dosáhnout maximální rychlosti pouhých 3 kilometrů za hodinu –- uteče jim tedy i malé dítě. Navíc uletí jen 100 metrů a pak si potřebují odpočinout. 

Místo rychlého úniku tedy raději volí úkryt poblíž místa, kde útočili. Díky své zanedbatelné velikosti a schopnosti přichytit se na prakticky libovolný povrch jsou jen těžko k odhalení…

FOTO: Thinksotock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články