Vystresovaní rodiče doma méně vaří a dětem servírují hotová jídla nebo fast food

Stres a deprese ovlivňují nejen naši náladu, ale i rozhodnutí, zda se pustíme do přípravy domácího jídla. Z americké studie navíc vyšlo najevo, že nejenže při špatné náladě častěji saháme po zásobách v mrazáku, ale také více vyvíjíme tlak na děti, aby si po sobě uklidily a umyly nádobí.

Studie mimo jiné ukázala, že s každým odchýlením od dobré nálady se zvyšovala pravděpodobnost, že rodiče vyvinou na děti tlak související s jídlem.

"Jedním z možných vysvětlení je, že rodiče, kteří neprožili zrovna nejlepší den v práci nebo doma, jsou natolik ovlivněni svými pocity, že si nevěří ani při vaření a raději sáhnou po předem připravených potravinách,“ myslí si autorka studie Jerica Berge z Minnesotské lékařské fakulty University v Minneapolis.

"Kromě toho, pokud se rodiče cítí vystresovaní nebo v depresi, často dostanou pod tlak i své děti, které nutí sníst více jídla, protože nechtějí, aby se potravinami plýtvalo, nebo se naopak obávají, že by jejich dítě trpělo hlady a mohlo by tak zažívat podobně nepříjemné pocity jako právě oni.“

Studie se zaměřila na 150 dětí ve věku 5 až 7 let a využila několik metod k posouzení toho, jak nálady rodičů ovlivňují to, jaké potraviny pak přijdou na stůl. Mimo jiné byli vědci na návštěvě u rodin doma, aby sledovali samotné plánování jídla a přípravu a také zkoumali údaje z deníků, průzkumů a rozhovorů o jídle.

Většina dospělých účastníků byla matky (v průměru ve věku 35 let). Více než polovina pracovala alespoň na částečný úvazek a 61 % z nich nemělo více než střední vzdělání. Přibližně polovina matek byla vdaná a 64 % domácností mělo oba rodiče. Celkově byly hladiny dlouhodobého stresu nízké a deprese spíše výjimečná.

Nicméně ze statistické analýzy vyšlo najevo, že každé jednorázové zvýšení hladiny stresu nebo deprese bylo spojeno s poklesem podílu večeří, které zahrnovalo domácí přípravu. S každým tímto odchýlením byla u rodičů navíc o 45 % vyšší pravděpodobnost, že vyvinou na děti tlak související s jídlem. A o 42 % vyšší pravděpodobnost, že je budou intenzivněji tlačit na to, aby po sobě uklidily a umyly nádobí.

„Rozhodně jde o velmi zajímavé důkazy v souvislosti se stresem a stravováním,“ řekla Nancy Zucker, psycholožka a odbornice na poruchy příjmu potravy z Dukeovy university v Durhamu v Severní Karolíně a dodala: „A můžu potvrdit, že je velmi těžké učinit z přípravy jídla prioritu ve chvíli, kdy je dospělý člověk v zajetí stresu či deprese.“

Jen vědomí toho, že tyto symptomy vedou k výběru méně zdravého jídla však nestačí k tomu, aby rodiče změnili svoje jednání. Potřebují cítit více podpory. „Když se děti zapojí do přípravy jídla, můžou nevědomky zmírnit tlak z uplynulého dne svých rodičů a rázem se volba večeře může ubírat jiným směrem,“ navrhuje Nancy Zucker.   

Výzkumník psychologie na univerzitě v Buffalu ve státě New York si myslí, že může také pomoci, když si matka naplánuje jídelníček na několik dní dopředu. Díky tomu se příprava jídla více zautomatizuje, čímž nebude tolik závislá na momentální náladě dospělých. Od rodičů to zároveň nebude vyžadovat tolik vnitřního přemlouvání, když se děti začnou ozývat, že mají hlad.   

Mohlo by vás zajímat: