Výzkum odborníků z Univerzity v Novém Mexiku a Johnsonova vesmírného střediska NASA hledal odpověď na otázku, kam se poděl chlor. Na základě analýzy meteoritů, které představují odpad po formování sluneční soustavy, i poznatků o poměrech na ostatních planetách vědcům vycházelo, že na Zemi by mělo být chloru 10krát více. A podobně se to má i s bromem.

Profesor Zach Sharp a David Draper z NASA jako první vyloučili možnost, že by se mohl chlor zkoncentrovat někde v blízkosti zemského jádra za vysokých teplot a tlaků, které tam panují. Jako jediná možnost se jim proto jeví scénář, že odchlorování proběhlo formou velkých srážek s planetárními tělesy před čtyřmi miliardami let, které chlor i další těžké halogeny vyrazily z povrchu zemského.

Země tak byla podle této teorie radikálně odsolena před vznikem oceánů.

Negativní podmínka evoluce života

Recept na vznik života není, zdá se, závislý jen na příhodné vzdálenosti od Slunce a dostatečném množství vody, které Zemi dodaly komety. Zásadní roli sehrálo zřejmě snížení podílu chloru, aby se otevřela cesta k evoluci složitějších organismů.

V tom může spočívat rozdíl mezi Zemí a Marsem nebo Venuší, planetami, na kterých teoreticky mohl také vzniknout život. Ovšem například menší Mars nebyl vystaven tolika srážkám a obsah chloru na jeho povrchu je dodnes dvakrát vyšší než na Zemi.  

Sharpovu a Draperovu teorii podporují i některá zjištění paleontologů. Před rozpukem života byla ve světovém oceánu koncentrace soli s obsahem chloru vyšší. Až další postupné snížení koncentrace solí (a tedy chloru) před půl milardou let umožnilo vznik a další evoluci života.

"Kdyby k té obrovské srážce nedošlo, byl by světový oceán jako Mrtvé moře, a to je pro život opravdu ošklivé prostředí. Jistě, je možné organismy, že by se mu i tak některé organismy přizpůsobily, ale život by se nejspíš nerozvinul do tak pestrých forem, jaké známe dnes,"  uvedl Sharp, který s kolegou o svém zjištění napsali článek do časopisu Earth and Planetary Science Letters.