Poklidné jezírko vysoko v Grajských Alpách zrcadlí sněhem pokryté vrcholky parku Gran Paradiso – nejstarší italské chráněné oblasti, která je mnohem proslulejší kulturou než ochranou přírody.
Stefano Unterthiner
Pozdní zimní sníh padá po skalnatých svazích údolí Valsavarenche. V parku Gran Paradiso jsou ničivé laviny vzácné, přesto v roce 2008 jedna zdemolovala několik domů ve dvou zdejších vesnicích.
Stefano Unterthiner
Ležící liška nenápadně číhá v podzimním lese. Stejně jako ostatní lišky i ty, které žijí v Gran Paradisu, jsou přizpůsobiví oportunisté; chytají ryby, loví zajíce nebo sbírají odpadky po piknicích.
Stefano Unterthiner

Kavče žlutozobé se vznáší v termických vzdušných proudech. Za hradbou mraků se tyčí masiv Gran Paradiso. Park je domovem přibližně sta druhů ptáků.
Stefano Unterthiner
Na jaře se rodí vysoko se pasoucí kamzíci – dnes jich žije v parku Gran Paradiso kolem 8 000.
Stefano Unterthiner
Samci kozorožců z jara bojují o pozice a přetlačují se metrovými rohy.
Stefano Unterthiner
Lišky tváří vtvář.
Stefano Unterthiner
Ledovec
Stefano Unterthiner
Osamělý strom a kamzík.
Stefano Unterthiner
Hranostaj má obvykle červenohnědou barvu, v chladném počasí se jeho kožich změní na bílou zimní srst.
Stefano Unterthiner
Letní noc se snáší na rozkvetlou alpskou loukou. V rušné zemi na zalidněném kontinentu je neposkvrněná krajina parku Gran Paradiso učiněnou idilickou oázou.
Stefano Unterthiner