Top galerie

Jak vznikají barevné indické látky? Ručně a funguje to už skoro tisíc let

Jak vznikají barevné indické látky? Ručně a funguje to už skoro tisíc let

Látky se po tisku musí pečlivě vyprat.

Pro Džajpur se stalo typické používání dřevěných tiskátek různých tvarů a velikostí – tzv. bunt.

Muži namáčejí nekonečně dlouhé stohy látek a pak z nich začínají přebytečnou barvu vytloukat o kamenné desky.

Po vysušení je nutné textilie vyprat v kyselé lázni, aby se z ní odstranilo nefixované barvivo.

Kyselá lázeň pomáhá smýt nefixované barvivo.

Pestrobarevné vzory tradičních indických látek střídá barva červená, zelená, bílá i hnědá.

Prádlo perou především muži.

Vedle nádrží se pomalu otáčí velké válce, na kterých jsou navinuté světlé pásy tkanin. Procházejí betonovým žlabem s vybělovací lázní.

Vytvářejí kulisy soukromého světa rodin, které zdědily nádherné řemeslo po svých otcích a ti zase po svých.

Ty větší látky přehazují ženy na provazy natažené mezi kůly a ty největší rozvěšují muži na vysokou dřevěnou konstrukci. Hbitě po ni šplhají a s velkou pečlivostí tkaniny rozkládají po tyčích, aby usc

Pro Džajpur se stalo typické používání dřevěných tiskátek různých tvarů a velikostí – tzv. bunt.

Původně se používaly přírodní barvy jako je například indigo, dnes jsou nahrazeny syntetickými barvivy.

Razítkový tisk se stal velmi populární, protože umí jednoduše vytvářet složité vzory na velkých plochách bavlněných či hedvábných tkanin.

Tradice ručně tištěných a barvených látek v Indii sahá až do 12. století.

Zvětšit