Top galerie

Půl hodiny před tím, než se sonda New Horizons nejvíc přiblížila k ledovému světu planetky 2014 MU69, pořídil teleskop LORRI obrázek nejvzdálenějšího objektu, jaký kdy vesmírná loď navštívila, a to ze vzdálenosti 28 800 km, s měřítkem 240 metrů na pixel.

Půl hodiny před tím, než se sonda New Horizons nejvíc přiblížila k ledovému světu planetky 2014 MU69, pořídil teleskop LORRI obrázek nejvzdálenějšího objektu, jaký kdy vesmírná loď navštívila, a to ze vzdálenosti 28 800 km, s měřítkem 240 metrů na pixel.

V roce 1930 objevil Clyde Tombaugh Pluto, když porovnal tento snímek (kde je Pluto v kroužku) s jiným snímkem, pořízeným o šest dnů dříve, a všiml si, že se jasná skvrna pohnula.

V roce 1994 byl toto nejlepší snímek Pluta a jeho měsíce Charonu (vpravo), jaký kdy svět viděl. Byl pořízen kamerou Hubbleova vesmírného teleskopu pro záznam špatně patrných předmětů a zobrazoval jasně oba objekty, ale jen málo čehokoli jiného.

V roce 1996 se svět poprvé podíval na povrch Pluta díky Hubbleovu vesmírnému teleskopu. Snímek byl pořízen kamerou Evropské vesmírné agentury pro záznam špatně patrných předmětů, měl 100 pixelů napříč a ukazoval náznaky světlejších a tmavších oblastí.

V roce 2006 přidal Hubbleův teleskop do sestavy Pluta dva malé měsíce: Nix a Hydru (nejvíce vpravo). Pluto má nyní pět známých měsíců, včetně svého velkého druha Charonu (vpravo od Pluta), a sonda New Horizons pátrá po dalších.

Rozbor obrazů pořízených Hubbleovým teleskopem v roce 2010 odhalil skvrnitý svět oranžové, bílé a černé barvy. Uprostřed bylo tajemné jasné místo, což přimělo NASA, aby naplánovalo misi sondy New Horizons tak, aby pořídila lepší snímky této oblasti.

Tento snímek Pluta a Charonu pořídila kosmická loď New Horizons 9. dubna 2015 ze vzdálenosti zhruba 115 milionů kilometrů. Byla to první barevná fotografie systému Pluta pořízená blížící se kosmickou lodí.

V této sérii fotografií pořízených od 12. dubna do 18. dubna 2015 Pluto a jeho největší měsíc Charon krouží okolo sebe. Jsou spolu svázány gravitací, a možná si dokonce vyměňují atmosférické plyny.

Tento snímek pořízený 7. července 2015 byl na internetu senzací díky jasnému zobrazení roviny ve tvaru srdce s šířkou 2 000 kilometrů. Byla to první fotografie, kterou sonda New Horizons zaslala domů po krátké ztrátě komunikace 4. července.

Tento portrét pořízený 8. července 2015 ukazuje kontrastní barvy Pluta (vpravo) a jeho měsíce Charonu. Pluto má odstín mědi, zatímco Charon je šedivý – jeden z důvodů, proč jsou vědci překvapeni, jak rozdílné jsou tyto dva malé světy.

Černobílý obrázek Pluta z 9. 7. 2015, ukazuje „ocas“ tvaru připomínajícího obrovskou velrybu poblíž rovníku. Odborníci zpočátku neformálně nazývali velrybu Cthulhu podle nestvůry vymyšlené H. P. Lovecraftem – část člověka, část draka a část chobotnice.

Při svém posledním přiblížení zaslala 11. července 2015 sonda New Horizons domů tento obraz. Povrchové rysy na Plutu jsou v tomto okamžiku zřetelnější, jsou vidět známky kráterů a oblasti ve tvaru mnohoúhelníku, které vybízejí k zamyšlení. Co vidíte?

Sonda New Horizons pořídila tento poslední obrázek 11. července 2015 před přeletem nad stranou Pluta, která je přivrácená k Charonu. Byla v té době vzdálená od Pluta 4 miliony kilometrů a mnohoúhelníky jsou na obrázku lépe viditelné.

Na fotografii ze sondy New Horizons 12.7. 2015 se jasná plošina ve tvaru srdce dostává do obrazu zleva. „Volské oko“, které může být velkým kráterem, se otáčí z obrazu ven a na fotkách Pluta pořízených z největší blízkosti 14.7. 2015 již nebude viditelné.

Snímek z 13.7. 2015, je poslední, který sonda New Horizons odeslala před přeletem 14.7., kdy se zaměřuje na vědu místo na odesílání údajů. „Srdce“ ukazuje hladkou tvář, což naznačuje, že ji možná udržují čistou probíhající geologické procesy.

Obraz Pluta a Charonu v neskutečných barvách zvýrazňuje rozdíly, aby byly charakteristické rysy snadněji viditelné. Filtry na nástroji sondy New Horizons pojmenovaném Ralph ukazují oblasti v rámci srdčitého útvaru, které se liší barvou.

První snímek povrchu Pluta zblízka ukazuje, že hory z ledu vystupují do výšky 3 500 metrů nad jeho povrch.

Zvětšit