National Geographic

Příběh přežití Mawson na Antarktidě

TOP galerie

Dva muži v silném větru dobývají led na pitnou vodu. Tato každodenní namáhavá činnost byla nezbytná pro přežití účastníků tříleté australské vědecké expedice do Antarktidy v letech 1911-1914.
Grónští huskyové jsou silní a vytrvalí, mají hustou dlouhou srst, která je chrání před mrazem. Na fotografii táhnou saně po ledu v počátečním období australsko-asijské antarktické expedice. Z 38 psů,
Známka s Mawsonovou podobiznou
Meteorolog Cecil Thomas Madigan
Expediční pes jménem Blizzard
Posádka saní nahlíží do ledovcové pukliny chvíli před neštěstím. Družstvo Douglase Mawsona překonalo mnoho hlubokých puklin, než v jedné z nich zmizel Belgrave Ninnis, šest psů a důležitá výbava včetn
Jedno z osmi tříčlenných družstev vyslaných do různých směrů s úkolem prozkoumat dosud nezmapované území tvořili Archibald Hoadley, Sydney Jones a George Doves.
Tunely pod sněhem
Základna na Antarktidě
Jedno z tříčlenných družstev staví v bouři stan: v neustálém větru to mohlo trvat i déle než hodinu. Muži byli vystaveni krutému mrazu, měli přísné příděly jídla a neustále se obávali ztráty orientace
Tučňáci kroužkoví sloužili během expedice lidem i psům jako zdroj potravy. Někdy byli i zdrojem pochybné zábavy: muži se snažili nepozorovaně přikrást k tučňákům stojícím na útesu a shodit je do vody.
Jeden člen týmu zkoumá velkou ledovcovou jeskyni vzdálenou zhruba kilometr od hlavní základny, na nejvýchodnějším okraji mysu Denison.
Zásobovací loď Aurora zakotvená u mysu Denison byla jediným spojením účastníků expedice s domovem. Mawson na konci svého osamělého návratu na hlavní základnu spěchal, aby loď zastihl ještě v zálivu, s
Výstava o výpravě
Vybavení z tehdejší výpravy
Vybavení z tehdejší výpravy
Vybavení z tehdejší výpravy
Zavřít galerii