Sámové - ti, kteří tančí se soby

Ella-li Spiková ze švédské obce Jokkmokk náleží k onomu malému procentu Sámů, kteří vyrůstají při péči o soby. Patří do nové generace, která se chystá na vysokoškolské studium. „Chci poznat svět,“ řík

Sámští pastevci sledují migrace sobů, kteří za letních měsíců putují přes severní Skandinávii a Rusko ze zimních pastvišť do chladnějších oblastí. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Sobi se mohou znenadání vyplašit, a Nils Peder proto klidně klečí uprostřed milovaného stáda, na kterém závisí jeho živobytí. V ruce má laso, jehož barva ukazuje, pro jakou teplotu a roční období se h

Pro jednoho ze sobů byla cesta příliš těžká. Pastevec si mrtvolu mláděte přivázal na saně za sněžný skútr. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

V noci se Sámové ukrývají ve stanech připomínajících indiánských teepee. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Jídla je v zimě málo. Stáda sobů pátrají po lišejníku. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Sven Skaltje si připravuje jídlo z některých běžných složek sámské stravy – sušeného sobího masa, domácího chleba a kávy – v kuchyni bytu, který sdílí s pěti svými sourozenci v Gällivare ve Švédsku. R

Svena Skaltjeho zarmoutilo, když našel zdechliny dvou sobích samic, jejichž parohy se zapletly při boji o dominanci v severním Švédsku. Odhaduje, že trvalo tři dny, než uhynuly hladem. Když těla odděl

Sven Skaltje odstranil tyto parohy z hlavy sobí samice. Teď je zbavuje zbytků masa. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Konstrukce kuželovitých stanů nazývaných lávut jsou běžně k vidění na sámských dvorech či zahradách, kde se jich často využívá k uzení masa. Sámové stany dlouho používali jako přenosná přístřeší – jej

Čtrnáctiletá Sara Gaupová je oblečená ke konfirmaci. Z úboru, který mají ona a její otec Nils Peder Gaup na sobě, je zřejmé, že jejich domovem je obec Kautokeino v Norsku. Boty ze sobí kůže mají ušité

Na stole v moderní kuchyni Gaupových v norské obci Kautokeino leží poražený sob. Ani kousek z něj nepřijde nazmar. Rodina zamrazí, vyudí nebo usuší maso, stejně jako vnitřnosti, tuk, krev a dokonce i

Pastevci v noci oddělují březí sobí samice od zbytků stáda. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Mathis Gaup se brodí sněhem do stáda dusajících sobů, aby oddělil březí samice – ty, které stále ještě mají parohy, – od ostatních. Přitom krátce uchopí jednu samici za zadní nohu, aby ji vyvedl mimo

Samice sobů vrhají stíny na ohradu. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Rodina Gaupových si ohřívá čaj. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Značkování sobů probíhá v Norsku každé léto. Značku dostane každé mládě, které se na jaře narodí. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Fotografie značkování mláďat v domě sámského pastevce. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Vycpaný sob zdobí obchod smíšeným zbožím ve švédském Jokkmokku. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Místní moderní umění v norském Kautokeino vychází z 6000 let starých maleb. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

SunnaKati Skaltje a její přítel Johan Karlsson se připravují na oslavu Jokkmokk. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Ingrid Gaupová (vpravo) byla žákyní internátní školy ve Švédsku, než se vdala a přestěhovala do Norska. Řídí se sámskou tradicí a vyrábí některé předměty pro domácnost sama. Sbírá „obuvní trávu“ v říč

Johan Kuhmunen se psem Cammu. FOTO: Erika Larsen pro National Geographic

Zavřít galerii