Fascinující zóna ticha: Přírodní anomálie, nebo "mimozemská benzínka"?

Na první pohled je to vyprahlá a opuštěná náhorní planina v severním Mexiku. Přesto patří Zona del Silencio (zóna ticha) k nejpodivnějším místům na Zemi.

Zdroj: Koláž Šíp

Kdokoli tu promluví, hned si protřepe uši, zda je nemá zalehlé. Lidský hlas tu zní mnohem tišeji, jako kdyby vycházel zpoza neviditelné stěny. Také tu nefungují přístroje, z nebe doslova prší meteority a v noci se objevují záhadná světla.

Raketa se zbláznila

V červenci 1970 vypustila americká armáda zkušební raketu Athena ze základny v Utahu. Měla dopadnout do vln Tichého oceánu, ale když letěla nad severním Mexikem, stalo se něco nevídaného. Raketa se vymkla kontrole a místo aby pokračovala po své trajektorii, jak se v podobných případech děje, sama od sebe změnila směr a zamířila přímo do oblasti, kde se střetávají hranice mexických států Chihuahua, Coahuila a Durango. Právě tam leží zóna ticha. Armáda musela k místu postavit silnici, aby mohla trosky vyzvednout a odvézt. Příčinu havárie se ale zjistit nepodařilo.

První zmínky o zóně ticha se objevují už v poznámkách španělských misionářů ze 16. století. Místní indiáni je prý varovali, aby se území o rozloze mnoha set kilometrů čtverečních raději vyhýbali. Číhá tam prý sám ďábel, který krade lidem hlasy.

Všechny podivuhodné schopnosti zdejší krajiny ale vyšly na povrch až s příchodem moderní doby. V roce 1930 mexický pilot a slavný letecký průkopník Francisco Sarabia oznámil, že mu při přeletu přestala fungovat vysílačka, palubní přístroje ukazovaly nesmyslné hodnoty, stejně tak kompas a náramkové hodinky.

Co ukrývá podzemí?

V oblastních archivech se našla řada záznamů z 19. století, v nichž si místní stěžovali, že z nebe doslova prší kameny a zabíjejí jim ovce. Vědci v zóně ticha skutečně našli nevídané množství meteoritů, jako by se tu skrývala neznámá síla, která letící objekty doslova přitahuje. Konstruktéři rakety Athena by mohli vyprávět.

To ale není zdaleka vše. Po setmění tam poletují zvláštní světla všech možných tvarů a barev. Objevily se také zvěsti, že se v oblasti vyskytují malí mužíčci v lesklých skafandrech. Většinou se ukážou těm, kteří vinou nefungujících přístrojů zabloudí. Jde tedy o jakési zdejší hodné duchy. V roce 1975 se s nimi setkal třeba archeolog Ernesto Diaz, když mu pomohli vyprostit uvízlé auto. Dobře je znají i místní. Stvoření je občas navštíví a lámanou španělštinou prosí o vodu. Přitom se vždy chovají velmi slušně.

Co přesně se v zóně ticha děje, není snadné určit. Nabízí se vysvětlení v podobě silného magnetického pole, ale to nevysvětluje výskyt nočních světel ani malých mužíčků. Třeba mají pravdu ti, podle nichž se v podzemí ukrývá mimozemský komplex se zásobárnou neznámé energie, kterou si mimozemské vesmírné lodě přilétají v noci „natankovat" a malí mužíčci jsou zdejší „pumpaři". 

Související články