Kauza National Geograficu: V JAR si můžete zastřelit lva z farmy za půl milionu
Velkých kočkovitých šelem na světě kvůli trofejím ubývá, a jejich lov je proto leckde nelegální. Jihoafričtí podnikavci ale vymysleli způsob, jak zachránit svůj lovecký byznys. Rozmnožují lvy v zajetí a odchovávají celé generace určené výhradně k odstřelu zcela soukromě a bohužel i legálně.
Boháči z Evropy, Ameriky i Asie za lví trofej dobře platí, i když zvířata nepocházejí z divoké přírody. Přijedou domů a pochlubí se známým, že "v té Africe zneškodnili krvelačného lva". Není třeba dodávat, že nejde o vítězství, na které by mohl být člověk s puškou nějak hrdý. Lev je před odstřelem vehnán do omezeného prostoru, zmatený a často i omámený drogou, aby nikam neutíkal a na nikoho neútočil.
Provozovatelé loveckých parků vydávají střílení lvů za sport. Hlas svědomí je přehlušen částkou pohybující se v přepočtu okolo půl milionu korun, kterou za dostanou za jedinou lví trofej. Na nabídkové listině je přitom zvířat obvykle mnohem víc, nechybějí zebry, žirafy ani hroši.
V případě lvů je situace o to smutnější, že se pro odstřel už přímo chovají. Po narození jsou koťata matce odebrána a živena mlékem z lahve, aby lvice byla schopna opět rychle otěhotnět. Turisté, kteří lví farmy navštěvují, se mohou za poplatek s malými lvíčaty pomazlit. Většina z nich přitom vůbec netuší, jaký osud tato roztomilá a přítulná zvířata čeká. Ještě méně to tuší sami lvi, kteří si často utvoří ke svým chovatelům silný vztah a plně jim důvěřují. Ročně je takto v Jižní Africe zabito 800 lvů.
Proti tzv. "canned hunting", jak je v angličtině lovu zvířat odchovaných v zajetí přezdíváno, bojují různé organizace. Jednou z nich je například For Paws, na jejíchž webových stránkách je možné podepsat petici za důslednější ochranu lvů v Jižní Africe. I kdyby se však podařilo canned hunting zakázat, osud lvů v zajetí zůstane nejasný - tyto šelmy totiž není možné jen tak vypustit do volné přírody, neuměly by se v ní adaptovat.