Největší záhady mumií: Proč byl Tutanchamon pohřben se ztopořeným penisem?
O mumiích se vypravují hororové historky, které jsou přičítány jen bujné lidské fantazii. Archeologové však někdy skutečně objeví natolik podivné mumie, že z toho mrazí i v reálném životě. Pojďme si přiblížit pětici těch nejzáhadnějších.
Ačkoli faraon Tutanchamon zemřel v mladém věku a do historie Egypta se nijak významně nezapsal, díky jeho zachovalé mumii zná dnes jeho jméno každý. Co se ale už ví méně, předčasně zesnulý Tutanchamon byl do sarkofágu uložen s penisem natočeným do úhlu 90 stupňů, takže vypadá, jako by měl věčnou erekci. Podle odborníků tím měl připomínat boha Osirida, známého coby patrona podsvětí a plodnosti. Tutanchamonův penis už ale bohužel v žádném muzeu neuvidíme, zmizel krátce po svém objevení a zřejmě putuje po černém trhu.
Určitě jste někdy slyšeli kuriózní historku o tom, jak lékaři při operaci zapomněli v něčím břiše nůžky nebo jiný předmět. Asi by nás nemělo překvapit, že roztržitost byla vlastní i starověkým Egypťanům. V mumii staré 2400 let se našel 7 cm dlouhý nástroj, kterým se před mumifikováním z hlavy mrtvého vytahoval mozek. Podle archeologů musel být nástroj původně mnohem delší, i tak je ale jeho zachovalé torzo skvělým objevem. A pokud zrovna neobědváte, tak vám ještě pro zajímavost vysvětlíme, že se mozek ve starém Egyptě vytahoval mrtvému nosní dírkou. Příslušný nástroj byl na konci zahnutý, aby mozkovou strukturu lépe zachytil, a měřil okolo 40 cm.
Nejsou to ale jen egyptské mumie, které hýbou vědeckým světem. Odborníci například dlouho nemohli přijít na to, proč mumie z období před 1000 lety nalezené v severní oblasti Chile obsahují vysoké množství arzenu. Že by v místních horách řádil masový travič? Nejnovější studie jsou v hypotézách střízlivější. Arzen pravděpodobně pocházel z horských dolů, kde se těžila měď. Za dešťů se smýval do vodních toků a kontaminoval zdroje pitné vody místních obyvatel.
Zatímco u lidských mumií mozky už nenajdeme, v případě zmrzlého mamuta objeveného před osmi lety na Sibiři se to podařilo. 39 tisíc let starý exemplář měl mozek natolik zachovalý, že v něm vědci byli schopni rozeznat bílou a šedou mozkovou hmotu. Díky tomu dneska už víme, že mamutí mozek byl nápadně podobný mozku dnešních slonů.
Není pochyb, že antibiotika byla jedním z nejpřevratnějších objevů nové doby a zachránila spousty životů. Lékaři nás však napomínají, abychom to s nimi nepřeháněli, jinak bakterie zmutují a vybudují si vůči nim obranyschopnost. Problém rezistentních bakterií přitom existoval už před tisíci lety, kdy o nějakých antibiotických pilulkách nemohla být ani řeč. Dokazují to mumie, v jejichž vnitřnostech vědci objevili bakterie s geny způsobujícími odolnost vůči všem moderním druhům antibiotik. Fenomén se dá vysvětlit tím, že naši předkové do sebe dostávali antibiotika v přírodní formě, nejspíše z půdy a léčivých bylin. Zákeřné bakterie se vůči nim postupem času obrnily.
