Jedinečné video se šťastným koncem bylo natočeno v italské Neapoli a dočkalo se odezvy v celém světě. Pro National Geographic se k němu vyjádřila odbornice na drobné savce Dana Krempelsová z univerzity v Miami: "Potkani umějí být jako divé saně, sami jsou predátoři a dokážou zabít. Je dobře, že nejsou větší, to by lidi měli problém. Potkani jsou totiž taky hodně inteligentní."

Chování hada ale na druhé straně podle Krempelsové obvyklé nebylo. Had totiž ve většině případů svou oběť ihned zabije, nepoponáší ji živou sem a tam. "Vypadá to, že šlo o nějaký nejedovatý druh, a navíc ho potkaní samice pěkně vystrašila."

Bojovala potkaní máma o mládě z pouhého biologického instinktu, nebo z opravdového mateřského citu? Vědci donedávna popírali, že by něco jako lidské emoce bylo u zvířat možné. Experimenty na potkanech sice naznačovaly opak už na konci 50. let, tehdy se jim ale kvůli doktríně "zvíře-stroj" nedostalo zasloužené pozornosti. Teprve nyní média připomínají studii psychologa Russella Churche, který naučil potkana otevřít klec. Potkan za to pokaždé dostal odměnu v podobě neodolatelné pochoutky. Jednoho dne ho však Russell Church zmátl: nechal ho otevřít jinou klec, ve které byl zavřený druhý potkan. Trénovaný exemplář po otevření této klece sice obdržel svůj pamlsek, ale jeho "kamarád" přitom dostal elektrický šok. K Churchovu překvapení sledovaný potkan už tuto klec nikdy znovu neotevřel a raději oželel odměnu, než aby jeho druh opět trpěl.

Nejnovější výzkumy navíc ukázaly, že dáte-li potkanovi vybrat mezi čokoládou a možností pomoci jiným potkanům ke svobodě, zvolí druhou možnost. Malí hlodavci tak možná vykazují větší empatii, než s jakou se setkáváme u některých lidí. Nikdo už nemůže vyvrátit, že potkani reagují na emoce svých druhů, a dokonce jsou schopni podniknout přímou akci, aby jim pomohli z nouze.