Nejhlubší bod Mariánského příkopu dosahuje hloubky 10 994 metrů pod hladinou severního Tichého oceánu, což je o 2146 m více, než je nadmořská výška Mount Everestu. Tlak na jeho dně odpovídá tisícinásobku tlaku naměřeného na povrchu moře a teplota se tu blíží bodu mrazu. O průniku slunečních paprsků zde nemůže být ani řeč. Může vůbec v takovém prostředí existovat život? Překvapivě ano.

Navíc ani nejde o nějaká prapodivná monstra. V první řadě zde žije množství mikrobů, které dýchají kyslík a živí se zřejmě zbytky mrtvých mořských rostlin a živočichů, které do této hloubky klesnou. Na samém dně Mariánského příkopu byli nalezeni jednobuněční dírkovci Foraminifera, kteří se běžně vyskytují v planktonu. Chybí jim jen typické schránky z uhličitanu vápenatého, jež se v tomto extrémním prostředí nemohly vytvořit.

Objev mikrobů deset kilometrů pod mořem je zajisté velkou událostí pro vědce, ale běžného člověka rozhodně více nadchne pohled na rybu Pseudoliparis swirei, pro kterou se v češtině ujal název terčovka nebo také mariánská šnečí ryba. Záběry jejích ladných pohybů byly pořízeny v neuvěřitelné hloubce okolo 8 km. Ačkoli dosud není jasné, jaké mechanismy terčovce pomáhají přežívat v tak nehostinných podmínkách, jisté je, že se nejedná o žádnou děsivou stvůru, ale elegantní růžovou rybku měřící asi 10 cm. Posuďte sami, není krásná?

A na závěr si můžete prohlédnout ještě jedno video. To pro změnu zachycuje celé hejno terčovek, které hodují u návnady spuštěné do Mariánského příkopu vědeckou sondou: