INFOGRAFIKA: Vše o přistání sondy Curiosity na MARSU
Na Marsu by v pondělí ráno mělo po více než osmiměsíční cestě vesmírem přistát americké robotické vozítko Curiosity.
Zatím nejsložitější aparát, který kdy člověk vyslal do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat povrch planety a zjišťovat, zda na ní někdy mohl existovat život. Na "rudé planetě" bude Curiosity (angl. zvědavost) pracovat nejméně dva roky.
PŘENOS BUDEME NA NATIONAL-GEOGRAPHIC PŘINÁŠET ON-LINE! V PONDĚLÍ OD 5:00
Vozítko o velikosti menšího auta, které se do vesmíru vydalo z floridského Mysu Canaveral 26. listopadu loňského roku, má na povrch Marsu dosednout v 7:31 SELČ. Závěr 567 milionů kilometrů dlouhé cesty bude možné sledovat živě na stránkách amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Přenášen bude také na velké obrazovce na newyorském Times Square, kde poběží od nedělních 23:30 tamního času do pondělních 4:00.
Přistání sondy, která měla původně odstartovat již v roce 2009, bude velmi složitým sedmiminutovým manévrem. Curiosity při něm vstoupí do atmosféry Marsu v ochranném modulu ve výšce 125 kilometrů a v rychlosti přes 21 000 kilometrů v hodině. Postupně bude zpomalovat a při rychlosti kolem 1 500 kilometrů za hodinu se otevře padák, krátce poté se oddělí tepelný štít. DETAILNÍ POPIS SESTUPU NAJDETE TADY.
Ve výšce kolem 1,6 kilometru a v rychlosti 290 kilometrů v hodině se z ochranného krytu oddělí přistávací modul s vozítkem. Usměrňován tryskovými motory pak modul zpomalí až na 2,7 kilometrů v hodině a ve výšce 20 metrů začne spouštět Curiosity na laně dolů. Na zem by mělo vozítko dosednout 416 sekund po vstupu do atmosféry. Přistávací území má tvar elipsy o rozměrech 20 krát sedm kilometrů a nachází se na planině Aeolis Palus v kráteru Gale.
Podívejte se na působivé video NASA, jak bude přistání vypadat:
Do kráteru!
Uvnitř kráteru o průměru 154 kilometrů je 5,5 kilometru vysoká hora Aeolis Mons, jejíž úpatí, tvořené také naplaveninami nesenými kdysi vodou, bude Curiosity zkoumat nejméně jeden marťanský rok; to je 687 dní na Zemi, tedy přibližně dva pozemské roky. Hlavním cílem bude zjistit, zda na Marsu někdy byly podmínky vhodné pro vznik primitivního mikrobakteriálního života. Dále má vozítko zkoumat klima a geologii čtvrté planety sluneční soustavy a také sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.
Až najdeme na Marsu život, začnou se politici rvát o moc
V plnění mise, která přišla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), bude pojízdné robotické laboratoři pomáhat ta nejmodernější technika. Ve vozítku je zabudováno deset vědeckých přístrojů, včetně malé meteorologické stanice nebo chemické laboratoře. Je vybaveno kamerami s vysokým rozlišením a laserem schopným zkoumat předměty do vzdálenosti devíti metrů. Dvoumetrové robotické rameno mu umožňuje vyvrtat do povrchu Marsu otvory a odebírat vzorky.
Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhá tři metry. Má šest kol, každé s vlastním pohonem, které jí umožňují otočit se na místě o 360 stupňů nebo překonávat překážky o výšce až 65 centimetrů. Denně může i díky jadernému pohonu ujet po povrchu "rudé planety" až 200 metrů.
Curiosity je svými rozměry jednoznačně největším vozítkem, které kdy bylo k Marsu vysláno. Je dvakrát větší a pětkrát těžší než jeho předchůdci - vozítka Spirit a Opportunity. Ta byla na planetu vysazena v roce 2004. Jejich mise měla původně trvat asi tři měsíce, ale přístroje dokázaly pracovat mnohonásobně déle. Spirit sice v květnu 2009 uvízl v písku a v březnu 2010 přestal komunikovat, Opportunity ale funguje dosud. S příchodem Curiosity dostane "společníka".
