VIDEO: Sedm minut hrůzy. Tak bude vypadat přistání na Marsu
Už za dva týdny přistane na Marsu modul s robotickým vozítkem Curiosity. Tedy v případě, že všechno dopadne dobře. NASA přiznala, že to pro ni bude „sedm minut hrůzy.“
Curiosity by měl na rudé planetě přistát 6. srpna v 07:31 SELČ, mise bude řízena pasadenskou Jet Propulsion Laboratory. NASA ji bude přenášet přímo a on-line přenos vám samozřejmě nabídneme i na našem webu. Sonda by měla Mars zkoumat po dobu dvou let, za předpokladu, že se přistání podaří. NASA zveřejnila video, kde pomocí animovaných sekvencí i rozhovorů s předními experty vysvětluje, co je na přistání tak nebezpečného.
Podívejte se na video:
Jak bude sestup vypadat? Momentálně se mobilní laboratoř Curiosity nachází v druhé ze tří etap cesty – ve fázi přibližovací. Poslední část nastane, až Curiosity vstoupí do horních vrstev atmosféry Marsu. Vnikne do ní rychlostí 5 900 metrů za sekundu neboli 21 240 kilometrů za hodinu. Touto rychlostí byste překonali vzdálenost Praha–Brno přibližně za 1 minutu. Sedm minut bude sonda zpomalovat, na konci této doby by měla bezpečně stát na povrchu Marsu. Za tento čas projde sonda celkem 6 odlišnými konfiguracemi (změní svůj tvar) a odpálí 76 pyrotechnických náloží – například se pomocí výbušnin zbaví krytů padáků.
Na Marsu je voda. Neprůstřelný důkaz našla sonda Opportunity
Nepředvídatelné změny způsobené například větrem nebo jinými atmosférickými efekty, které by mohly změnit kurs a dráhu letu by měly vyvažovat menší trysky umístěné v zadní části sondy. Sonda přitom bude zpočátku brzdit především díky tření o atmosféru Marsu, 254 sekund po vstupu do atmosféry se pak otevře i šestnáctimetrový padák. To bude ve výšce asi 11 kilometrů a při rychlosti 405 metrů za sekundu. 14 sekund poté se od sondy oddělí teď už zbytečný tepelný štít a současně začne nahrávat kamera. V poslední fázi se sonda dobrzdí pomocí osmi raketových trysek. Samotný dopad na planetární povrch pak proběhne rychlostí 0,75 metrů za sekundu.
Podívejte se, jak bude sestup vypadat na přehledné grafice NASA:
Co Curiosity hrozí?
Prvním reálným nebezpečím je charakter místa, kde bude sonda přistávat. Jde o kráter Gale, místo, kde by mohl existovat život. Bohužel je to poměrně malá plocha, navíc se zahnutými svahy. Existuje tedy riziko, že sonda při sestupu na svah narazí a rozbije se.
Druhým nebezpečím je teplota. Nejžhavější bude sonda 75 sekund po vstupu do atmosféry; to dosáhne teploty 2100 stupňů Celsia. Sonda je samozřejmě chráněná tepelným štítem, ale ne po celém povrchu. Trajektorie sestupu je sice propočítaná tak, aby byla sonda štítem chráněná, problém je odpalování krytů. Ten nejtěžší váží 75 kilogramů – a při počtu takto odhozených dílů se musí počítat s tím, že to směr letu ovlivní.
Co bude mobilní laboratoř Curiosity na Marsu dělat? Čtěte TADY!
Třetím nebezpečím pak bude ztráta komunikace. Ta je momentálně nejhorším problémem. Přistání měla sledovat sonda Mars Odyssey, ale ta se před nějakou dobou pokazila. Curiosity sice dokáže přistát plně automaticky a nemusí přitom ani komunikovat s personálem na Zemi (kvůli vzdálenosti mezi Zemí a Marsem to ani není možné), ale stejně – NASA chtěla monitorovat let sekundu po sekundě. A to teď není možné. Celou dobu sestupu tedy bude tým v Pasadeně slepý a hluchý…
Pokud máte zájem a dostatek času, nastudujte si oficiální příručku, kterou NASA k přistání vydala. Najdete ji TADY.
FOTO a VIDEO: NASA
