Česká hlava, která léčí srdce - to je prof. Petr Widimský
Pro 7000 lidí, které ročně postihne velký infarkt myokardu, má rozhodující význam angioplastika, kterou do českého zdravotnictví zavedl profesor Petr Widimský. Vláda ho letos vyznamenala Národní cenou Česká hlava, spojenou s odměnou milion korun. Cena má ambice stát se jakousi českou Nobelovou cenou za vědu.
Angioplastika je katetrizační metoda. Znamená to podle Widimského, že se z třísla nebo ze zápěstí z jednoduchého vpichu zavede do tepny tenká ohebná hadička o průměru asi dva milimetry. Vede se až do srdce. Touto hadičkou se vede tenký drátek a po něm jako po kolejničce se vede balonek, kterým se roztáhne zúžené místo v cévě. Pak se balonek vymění za kovovou výztuž, která se vtlačí do stěny cévy, aby zabránila jejímu opětovnému zúžení, vysvětloval profesor princip metody.
Švýcaři vymysleli, Čech zlepšil
Widimský tuto léčebnou metodu nevymyslel, objevili ji v roce 1977 Švýcaři, byl ale první, koho napadlo ji masově nasadit. "Náš přínos spočívá v tom, že jsme tuto metodu zavedli do léčby infarktu a kromě toho jsme zavedli plošné léčení všech pacientů v Česku. A v tom jsme byli první země na světě," uvedl. "My jsme vlastně s tou metodou začali v naší nemocnici na Královských Vinohradech už v roce 1993 a měli jsme okamžitě velmi dobré výsledky," řekl Widimský. Šlo ale o to, poskytnout tuto léčbu širšímu okruhu pacientů, nejenom těm, kteří bydlí okolo Vinohradské nemocnice a mají ji snadno dostupnou.
| Proč je osobností týdne? Profesor Petr Widimský dostal 18. listopadu cenu Česká hlava. Cenu uděluje od roku 2005 Národní rada pro vědu. Dotuje ji milionem korun. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice a někdy se o ní hovoří jako o české Nobelově ceně. |
Každému pacientovi se angioplastiky dostane podle Widimského díky systému převozů z menších nemocnic do kardiocenter, která jsou schopna zajistit pro tuto metodu nepřetržitý provoz. A v poslední době už funguje přímý transport záchrannou službou z místa diagnózy do kardiocentra. "To ještě před deseti až patnácti lety bylo nepředstavitelné. Bylo považováno za hazard převážet pacienty s infarktem třebas na osmdesátikilometrovou vzdálenost. Dnes je to běžné a zachraňujeme tím životy," uvedl.
Od trombolýzy po kmenové buňky
Widimského tým vypracoval studii srovnávající tehdy standardní metodu, která se jmenovala trombolýza, s novou metodou - angioplastikou. Studie ukázala velmi přesvědčivě, že angioplastika snižuje úmrtnost a možnost dalších komplikací. Pacientovi méně hrozí, že se mu bude infarkt opakovat, a klesá riziko mozkové mrtvice. Celkové výsledky jsou zhruba dvojnásobně lepší než u trombolýzy.
Podívejte, jak taková angioplastika vypadá:
Polovina nemocnic v Česku
Profesor Widimský zkoumal v letech 2003 až 2007 také možnost využití kmenových buněk při léčbě srdečních chorob. Zatím bezvýsledně. Přetvoření kmenových buněk v srdeční tkáň se totiž nepodařilo. Levá komora srdeční váží přibližně sto gramů, u některých pacientů ještě více, a tímto způsobem, pokud vůbec, lze vytvořit nanejvýš jeden gram myokardu. Neřeší to tedy problém, kdy odumře třebas 50 gramů tkáně. Nikdo zatím podle Widimského nedokázal, že kmenové buňky dokážou vytvořit nový srdeční sval. Jsou různé důkazy, že se mírně zlepšuje srdeční funkce. Vedou se odborné diskuse, proč tomu tak je. "Náš výzkum však zlepšení nezaznamenal," uvedl.
Na Widimského výzkumu se podílelo 51 nemocnic, což je polovina všech nemocnic v Česku, a stovky lékařů a zdravotních sester. Kmenové buňky se odebíraly z pacientovy kostní dřeně.
Profesor Widimský je přednostou III. interní kardiologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ovlivnil léčbu infarktu myokardu nejen v České republice, ale i jinde ve světě. Evropská vědecká komunita ocenila Widimského vědecké výsledky zvolením do funkce viceprezidenta Evropské kardiologické společnosti. Widimský je také předsedou České kardiologické společnosti.
