Svatý Vojtěch skončil pro víru bez hlavy

Letos je to 1017 let, co násilně zahynul při šíření slova Božího svatý Vojtěch, jeden z patronů české země. Podle tradice zemřel daleko od své domoviny 23. dubna 997.

Svatý Vojtěch skončil pro víru bez hlavy
Svatý Vojtěch skončil pro víru bez hlavy
Zdroj: archiv

Vojtěch, biřmovacím jménem Adalbert, se narodil snad roku 956 zakladateli rodu Slavníkovců Slavníkovi a jeho manželce Střezislavě. Měl několik sourozenců vlastních, ale i nevlastních, což nebylo v rozporu s tehdejšími mravy.

Bystrý a nadaný chlapec získal základní vědomosti v rodném hradišti Libici nad Cidlinou, které pak dále rozvíjel v Magdeburku. Po návratu do Čech se Vojtěch stal pomocníkem prvního pražského biskupa Thietmara (Dětmara), roku 982 pak byl zvolen jeho nástupcem.

Kníže měl jinou představu

Ihned po nástupu do úřadu se Vojtěch horlivě pustil do šíření křesťanských zásad, s nimiž ovšem narazil, a to dokonce u samotného knížete Boleslava II. Panovníkovi s přídomkem Pobožný a jeho družiníkům se třeba nezamlouvalo, že Vojtěch zakazoval obchod s otroky. Židovští překupníci totiž prodávali křesťanské zajatce do otroctví a jim z toho plynuly nemalé příjmy. Místním lidem se dále nelíbilo, že Vojtěch brojil proti mnohoženství, alkoholismu nebo vykonávání krevní msty.

Když rozmrzelý Vojtěch zjistil, že s těmito nešvary prakticky nic nezmůže, odebral se do Itálie. Zde několik let pobýval, ale nakonec se přeci jen na základě opakovaných žádostí vrátil zpátky do Čech. Velmi brzy však zjistil, že se tady skoro vůbec nic nezměnilo. Boleslav mu sice udělil větší pravomoci, pokud šlo třeba o rozvody manželství uzavřených mezi příbuznými nebo v případě zakládání kostelů, ovšem i tak se zde Vojtěch cítil nesvůj.

V roce 993 založil s Boleslavovou podporou benediktinský klášter v Břevnově (dnešní část Prahy), který byl nejstarším mužským klášterem v Čechách. Následujícího roku Vojtěch zemi definitiv