Příběh o přirozených procesech v krajině
Pestrost české přírody a krajiny byla dlouhou dobu utvářena nejrůznějšími přirozenými procesy. Těmi rychlými, jako jsou povodně, vichry, požáry, laviny či pády stromů, nebo těmi pomalejšími, jako jsou spásání vegetace velkými savci či přemnožení parazitů v určité lokalitě. To vše přispívá k pestrosti a prosperitě přírody.
Do mnoha těchto procesů však člověk často vstupuje a pokouší se je potlačit. Tím však narušuje základní principy fungování přírody a dochází k ohrožení mnoha druhů. To pociťuje například ropucha zelená, která patří mezi živočichy, kteří osidlují místa bezprostředně po nějaké „katastrofě". Přírodní procesy potřebují mít v naší krajině prostor, naše porozumění či napodobení. Pro pestřejší přírodu toho stačí udělat relativně málo. Třeba nechat oheň pod dohledem hořet nebo řeku se vylít. Bude-li člověk přirozené dynamické procesy více respektovat, příroda se mu odvděčí svou krásou a bohatstvím.
| Příběhy české přírody představují pravdy a mýty o vztahu člověka a krajiny. Přinášejí překvapivé poznatky o české přírodě a krajině. Poznejte je také na www.pribehyceskeprirody.cz |
