Nejsme zkrátka jediní, kdo o sobě v časech milostného vábení potřebuje dát vědět. Otázku prvního kontaktu řeší v přírodě bezpočet tvorů od světlušek po slony. Nemají po ruce telefon ani internet, mohou však z rukávu vytáhnout jiné trumfy – neuvěřitelně ostré smysly a řadu vynalézavých způsobů, jak je využít při hledání partnera. Někteří dokážou sdělit na celé kilometry zprávu „jsem tady a při chuti“, zatímco jiní různými kanály vysílají do světa vzkaz „jsem prostě nejlepší“. 

Němá symfonie – krab houslista

Ležím na obnaženém pásu atlantského pobřeží ve španělské provincii Huelva. Při odlivu tu voda dokáže ustoupit o stovky metrů. Pro mnohé mořské tvory to znamená přestávku v aktivitě a čekání na další příliv v úkrytu pod zemí. Jiným však začíná období vzrušené konverzace beze slov. Svou bezhlasou symfonii tu předvádějí samečkové krabů houslistů rodu Uca. Jedno z jejich klepet je tak přerostlé, že nemůže sloužit k hledání potravy a vlastně ani k obraně. Má však jiný účel. Nápadníci klepetem mávají a vysílají tak vábivé zprávy pro samičky v okolí. Aby nedocházelo ke zmatkům, má každý druh houslistů svůj vlastní styl semaforové abecedy.

Naladit se na vlnu – aligátor severoamerický

Samci aligátorů využívají k šíření milostných vzkazů vodu, ve které žijí. Vydávají hluboké zvuky, díky kterým se rozechvěje celé jejich tělo. Od masy svalů se rozvlní i okolní voda a nese důležitou zprávu po hladině potenciálním partnerkám.

 

Sto očí pro partnerku – páv

Paví ocas je oslnivou ukázkou toho, kam až může zajít soupeření o nejlepší výzdobu k nalákání partnerky. Roztažená ocasní pera sdělují hned dvě fakta – zaprvé informaci o vybavenosti jejich majitele a zadruhé svědectví o jeho fyzické zdatnosti. Uniknout dravcům s takovým monstrózním vějířem vlajícím za tělem totiž dokáže jen silný jedinec.

 

 

 

 

Rovnou za nosem – motýli a švábi

Zpeřená tykadla motýlích samečků jsou snad nejdokonalejším orgánem, který vyhledává partnerky po čichu. Jsou totiž osazena statisíci smyslových receptorů citlivých na speciální látku – samičí feromon. Okřídleným nápadníkům stačí pouhých několik molekul vůně lásky v krychlovém metru vzduchu, aby objevili stopu roztoužené samičky a našli k ní správný směr. Občas díky tomu přiletí i ze vzdálenosti několika kilometrů. U švábů se role obrátily – svůdnou látku vylučuje sameček a vábí k sobě ochotné partnerky.

 

Ochutnavači vzduchu

Hadům, jako je například tato krajta zelená, slouží k zachycování čichových vjemů ze vzduchu kmitající rozeklaný jazyk. Molekuly pachů se nalepí na jeho povrch a had poté zasune špičky jazyka do zvláštních jamek Jacobsonova orgánu na patře tlamy, které jsou vystlané čichovým epitelem.

VIDEO: Pavouk sežral hada. Austrálie je divná země…

Alespoň někteří z nich si touto cestou předávají i milostné vzkazy. Vědecké studie to dokázaly například u užovek proužkovaných ze Severní Ameriky.

Mají na to nos

Chemické vzkazy lásky jsou běžnou věcí i u mnoha druhů savců. Jeleni díky čichovému zkoumání moči laní při takzvaném flémování snadno odhadnou, jestli jsou už samice v říji. Čichem si vybírají své partnery například i koně.

A co my?

Porozumět sám sobě je asi to nejtěžší na světě. Obzvlášť, když se v lidském vnímání objeví skutečnosti, o kterých jsme doposud neměli ani tušení. Podle mnoha výzkumů hrají čichové vjemy při výběru partnera větší roli, než jsme si mysleli, a možná mezi námi poletují feromony podobné těm v říši živočichů.

Naznačují to studie, při kterých ženy čichaly k propoceným mužským tričkům a sdělovaly pocity, které při tom měly. Na důležitost čichové komunikace ukazují nejen další výzkumy, ale i astronomické částky, které ročně vydělají firmy vyrábějící parfémy a vonné substance.