Čeští astronomové Petr Fatka a Petr Pravec jsou spolu se Slovákem Peterem Kušnirákem členy mezinárodního týmu, který ohlásil výjimečný objev: dvojici asteroidů obíhajících kolem Slunce, jež vznikla před méně než 300 lety. Jde o nejmladší pár asteroidů, jaký byl kdy ve sluneční soustavě objeven.
9 fotografií
Věda a technikaCosi vzdáleného jen 4000 světelných let od Země k nám vysílá podivné signály, jaké astronomové dosud neviděli. Každých 18,18 minuty se zhruba na 30 až 60 vteřin rozzáří jasným pulzem jeden z nejsvítivějších objektů, jaký kdy astronomové v nízkofrekvenčním rádiovém vesmírném dalekohledu zaznamenali. Tajemný vysílatel neodpovídá profilu žádného známého astronomického tělesa.
Věda a technikaRaketa společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk a byla vyslaná pro výzkum vesmíru, neřízeně směřuje k nárazu do Měsíce, kde exploduje.
8 fotografií
Věda a technikaAstronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.
Věda a technika/FOTO/ První den nového roku 2022 byl pro členy Astronomické společnosti Chomutov a jejich přátele symbolický. Položili totiž základní kámen veřejné hvězdárny F. J. Gersnera, kde se budou scházet lidé se společným zájmem o astronomii a přírodní vědy.
23 fotografií
ChomutovskoPrvní den nového roku 2022 bude pro Astronomickou společnost Chomutov a její přátele symbolický. Položí totiž základní kámen veřejné hvězdárny F. J. Gersnera, kde se budou scházet lidé se společným zájmem o astronomii a přírodní vědy.
ChomutovskoFotografie hvězdné oblohy Zdeňka Bardona zveřejňují prestižní média a instituce na celém světě. Astronomii se dnes už senior žijící v Rasoškách poblíž Jaroměře věnuje od chlapeckých let. První dalekohled postavil podle návodu z časopisu ABC a dnes firma, kterou zakládal, robotizuje špičkové observatoře po celém světě.
15 fotografií
HradeckoFotografie hvězdné oblohy Zdeňka Bardona zveřejňují prestižní média a instituce na celém světě. Astronomii se dnes už senior žijící v Rasoškách poblíž Jaroměře věnuje od chlapeckých let. První dalekohled postavil podle návodu z časopisu ABC a dnes firma, kterou zakládal, robotizuje špičkové observatoře po celém světě.
15 fotografií
Věda a technikaEvropská jižní observatoř (ESO) shromáždila desítky tisíc snímků pořízených jejími vysoce výkonnými vesmírnými dalekohledy a identifikovala na nich až 170 pravděpodobných "nezbedných světů", jež plují bezcílně v mezihvězdném prostoru a nejsou upoutány k žádné domovské hvězdě. Pokud se ukáže, že jde o planety, bude to další potvrzení teorie, že Mléčná dráha se těmito "slunečnými exulanty" jen hemží.
5 fotografií
Věda a technikaJasná obloha by mohla nabídnout velmi pěkný zážitek. To slibují astronomové působící na observatoři v Ondřejově společně s dalšími kolegy příznivcům „padajících hvězd“. Za jejich hlavní sezonu lze sice dají považovat letní Perseidy, ale i zimní období nabízí pozoruhodný meteorický roj: Geminidy. Jméno jim dalo latinské pojmenování souhvězdí Blíženců: Gemini.
2 fotografie
Z okolíNěco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru. Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy.
3 fotografie
ValašskoByla jich vrchovatě naložená přepravka. Tiskoviny, mapy hvězdné oblohy a zápisky, jež po sobě zanechal zanícený hvězdář z Valašska.
6 fotografií
ValašskoVoda je základní ingrediencí pro život, proto její hledání v kapalném stavu na jiném vesmírném objektu, než je planeta Země, patří k těm nejvíce vzrušujícím činnostem současné astronomie. Nová analýza páru galaxií nyní ukázala, že voda se ve vesmíru vyskytovala již od jeho úsvitu, konkrétně že tu byla pouhých 780 milionů let po velkém třesku - v čase tvořícím pouhých pět procent současného vesmírného věku.
8 fotografií
Věda a technikaLoni v prosinci vzrušil svět tajemný signál z vesmíru, který se nezdál být výsledkem žádného pozemského rušení. Signál dostal označení BLC1 a astronomové začali zkoumat, odkud pochází. Nejpravděpodobnějším "pachatelem" se jevila hvězdná soustava Proxima Centauri, jejíž součástí je i planeta nacházející se v obyvatelné zóně, jinými slovy připouštějící existenci života. Že by hostila i inteligentní život? Žel, odpověď je jiná.
7 fotografií
Věda a technikaSnad každý slyšel legendu o tom, jak dvorská etiketa nedovolila slavnému astrologovi Tychovi de Brahe vzdálit se včas na toaletu a praskl mu močový měchýř. Historka je to pěkná, ale nepravdivá. Smrt dánského učence však zůstávala dlouho záhadná.
9 fotografií
ČeskoHvězdná soustava V Sagittae (V Sge) je tak slabá, že je na noční obloze sotva viditelná, a to i při použití středně velkého dalekohledu. Podle astronomů ovšem slibuje náramně viditelný "ohňostroj" - a to dokonce ještě v době, které by se někteří příslušníci současných generací mohli dožít.
13 fotografií
Věda a technikaViděl ho už i Galileo, na oficiální důkaz jeho existence si ale svět musel počkat do poloviny 19. století. Třiadvacátého září roku 1846 byla definitivně objevena nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy - Neptun. Chladného, tmavého a velmi větrného obra zatím navštívila pouze jediná sonda.
8 fotografií
Věda a technikaZnámý popularizátor kosmonautiky, astronom a vysokoškolský pedagog Michal Václavík bude v pátek 24. září přednášet v letním kině na Hvězdárně Vsetín. Pro posluchače si připravil zajímavé povídání a projekce o novinkách výzkumu Marsu. Program začíná ve 20 hodin.
2 fotografie
Valašsko"Pouhých" 35 světelných let od Země se nachází hvězda, kterou obíhá řada kamenných exoplanet, mezi nimiž jsou i takové, jež mají velkou šanci na to být obyvatelné. Zjistil to nový astronomický výzkum.
10 fotografií
Věda a technikaV těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastaly skvělé podmínky, nebude totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.
4 fotografie
Věda a technikaV těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastaly skvělé podmínky, nebude totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.
4 fotografie
Věda a technikaV těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastaly skvělé podmínky, nebude totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.
4 fotografie
Věda a technikaO víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy. ČTK to řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.
8 fotografií
Věda a technikaPřed 220 lety spatřil Francouz Jean-Louis Pons svou první kometu. Na tom by ještě nebylo nic tak neobvyklého, pokud by ovšem nešlo o samouka, který se během následujících let stal historicky nejúspěšnějším objevitelem komet. Jeho jméno nese také jeden z kráterů na Měsíci.
6 fotografií
StrakonickoSluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
5 fotografií
Věda a technikaSluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
5 fotografií
OstravskoSluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
5 fotografií
BruntálskoSluneční kotouč částečně mizí za siluetou neviditelného Měsíce. Nebeský úkaz zpestří čtvrteční polední program lidem na celém území České republiky. „Po šesti letech, popřeje-li počasí, se dočkáme částečného zatmění Slunce,“ říká astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
5 fotografií
Opavsko/FOTOGALERIE/ Se Slunečním oddělením na prosluněný ostrov. Tak by mohla znít aktuální nabídka Astronomického ústavu Akademie věd ČR, proslaveného působením na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Tamní astronomové doporučují účast v soutěži pro žáky a studenty. Za ústav na to upozorňuje popularizátor vědy Pavel Suchan.
3 fotografie
Z okolí/FOTOGALERIE/ Se Slunečním oddělením na prosluněný ostrov. Tak by mohla znít aktuální nabídka Astronomického ústavu Akademie věd ČR, proslaveného působením na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Tamní astronomové doporučují účast v soutěži pro žáky a studenty. Za ústav na to upozorňuje popularizátor vědy Pavel Suchan.
3 fotografie
PříbramskoMezinárodní tým vědců vytvořil největší a nejpodrobnější mapu rozložení temné hmoty ve vesmíru. Výsledky jsou překvapivé a mohou znamenat zlom v lidském poznání. Hmota je ve vesmíru rozmístěna pravidelněji a je rozšířenější, než předpokládaly současné teorie.
10 fotografií
Věda a technikaNejvětší červnovou událostí na obloze bude částečné zatmění Slunce, které nastane 10. června. Půjde o nejvýše položené sluneční zatmění, pozorovatelné z území Česka a Slovenska, až do roku 2179. Následující týdny jsou také obdobím nočních svítících oblak, která se letos poprvé objevila nezvykle brzy. Na nebi lze nyní pozorovat i jasné planety, sdělil dnes ČTK astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
23 fotografií
Věda a technikaJsou jich čtyři plné šanony. Jeho místopis českých observatoří čítá přes 300 položek. Dvě třetiny z nich už osobně navštívil, pokaždé na kole. „Na ten nápad mě přivedl Jan Mánek z Astronomického ústavu v Ondřejově, který na svém webu uveřejnil seznam našich hvězdáren,“ vypráví odborný pracovník valašskomeziříčské hvězdárny Ladislav Šmelcer, jenž obě své záliby takto spojuje přes dvacet let.
7 fotografií
ValašskoMeteorický roj Lyridy vyvrcholí ze čtvrtka na pátek. Pro pozorování jsou ale letos horší podmínky, ruší ho Měsíc, uvedl dnes astronom Petr Horálek v tiskové zprávě. Nejlepší bude pohlédnout na oblohu v pátek časně ráno. Lyridy lze pozorovat už nyní, poslední meteory lidé mohou vidět 25. dubna. V maximu půjde o deset až 15 meteorů za hodinu. Další zajímavý úkaz bude 27. dubna - tzv. superúplněk. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže.
7 fotografií
Věda a technikaKdyž v roce 2017 proletělo kolem Země masivní vesmírné těleso, které bylo identifikováno jako první zaznamenaný "posel" z jiné hvězdné soustavy než sluneční, vyvolalo to samozřejmě celou řadu hypotéz o tom, odkud vlastně pochází a co je zač. Teď se zdá, že se jeho původ a identita konečně vysvětlily.
9 fotografií
Věda a technikaZhasnout! Co svítí zbytečně, svítit nemá vůbec. To je výzva, s níž se Česká astronomická společnost (ČAS) sídlící na hvězdárně v Ondřejově obrátila na veřejnost už bezmála před rokem. Nyní její naléhavost opakuje a zdůrazňuje aktuálnost: pro koho mají světelné efekty zářit, když od 21. hodiny v rámci opatření proti koronaviru platí zákaz vycházení?
4 fotografie
Z okolíLuboš Perek. Slavný světový astronom. Vědec, který vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence. V roce 1967 byl zvolen generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie. Navždy je zapsán jako emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti a čestný člen České astronomické společnosti. Ale také jako čestný občan Vilémovic na Havlíčkobrodsku.
HavlíčkobrodskoJedna z nejnadýchanějších exoplanet, jaké dosud astronomové v naší galaxii Mléčná dráha objevili, může změnit naše chápání vzniku obrovských planet. Exoplaneta se jmenuje WASP-107b a obíhá kolem hvězdy typu oranžový trpaslík, vzdálené 211 světelných let.
10 fotografií
Věda a technikaKolem jedné z nejstarších hvězd galaxie, oranžového trpaslíka jménem TOI-561, vzdáleného od Země 280 světelných let, obíhají podle nového objevu astronomů tři exoplanety, z nichž jedna představuje kamenný svět jedenapůlkrát větší než Země. Pozoruhodné přitom je, že systém TOI-561 i s planetami je nesmírně starý - jeden z nejstarších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Jeho věk se odhaduje na 10 miliard let.
6 fotografií
Věda a technikaOd roku 2012 předpokládají astronomové existenci hypotetické "planety Devět", která by putovala vzdálenými končinami naší sluneční soustavy a nahrazovala by Pluto. To bylo vyřazené z kategorie planet v roce 2006 na astronomickém kongresu v Praze. Teď se zdá, že teorii o jejím výskytu podpořila záhadná exoplaneta vzdálená 336 světelných let od Země, jejíž chování odpovídá právě tomu, jaké se předpokládá u planety Devět.
8 fotografií
Věda a technikaOd nepaměti se filozofové i učenci snaží určit počátek věků. Ale teprve moderní astronomie zvládá zodpovědět tuto otázku s určitou mírou jistoty. Podle nejuznávanějších kosmologických modelů začal vesmír velkým třeskem v době zhruba před 13,8 miliardy let. Jak ale v rané fázi vypadal, si astronomové stále nejsou jisti. Odpověď hledají mimo jiné pomocí pátrání po nejstarších galaxiích.
17 fotografií
Věda a technikaO podívanou na obloze se v roce 2021 postarají podle astronoma Petra Horálka částečné zatmění Slunce i skvěle pozorovatelné Perseidy. Lidé by si neměli nechat ujít ani pohled na působivé zvířetníkové světlo, noční svítící oblaky a některé další meteorické roje, uvedl v tiskové zprávě astronom a fotograf Horálek.
9 fotografií
Věda a technikaDnes nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. Obě planety se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu bude až 15. března 2080.
6 fotografií
Věda a technikaTři dny před Štědrým večerem bude možné na obloze pozorovat „betlémskou hvězdu“, která podle Matoušova evangelia zvěstovala příchod Spasitele a dodnes je symbolem Vánoc. Naposledy ji bylo možné sledovat před téměř 400 lety, další příležitost se naskytne až za dalších 60 let. Proto si ji astronomové a amatérští pozorovatelé nechtějí nechat utéct. Ačkoli se hvězdárny kvůli epidemii musely zavřít, místy se chystají veřejná pozorování.
ChomutovskoVýznamný objev, který letos 24. listopadu učinil Petr Zelený z valašskomeziříčské hvězdárny za asistence kolegů Jiřího Srby a Ladislava Šmelcera, se podařilo ověřit.
6 fotografií
ValašskoNová mapa naší galaxie změnila několik vesmírných jistot. Například tu, jak daleko to máme do středu Mléčné dráhy. Jedním výpočtem se nám cesta zkrátila o desetinu, přesněji o 2000 světelných let.
9 fotografií
Věda a technikaJednou z nejzajímavějších exoplanet, o nichž astronomové vědí, je planeta WASP-12b. Jde však také o planetu až mimořádně tajemnou. Obíhá kolem hvězdy typu žlutý trpaslík, o něco větší než naše Slunce, a od Země je vzdálená asi 1410 světelných let. Astronomové jí přezdívají "horký Jupiter" - jde totiž o plynového obra podobné velikosti jako Jupiter, ale nacházejícího se tak blízko své hvězdy, že je rozžhavený.
10 fotografií
