ŠTÍTEK: Harvardova univerzita

Anesteziologicko-resuscitační klinika v Thomayerově nemocnici v Praze, kde ošetřují pacienty s koronavirem
Vytrvalé bolesti hlavy a svalů, závratě, problémy s koncentrací, dlouhodobě potlačený čich nebo chuť. Takové potíže podle nové americké studie pociťují mnozí lidé, kteří mají za sebou nemoc covid-19 s mírnějším průběhem. Tým z nemocnice Northwestern Memorial Hospital v Chicagu mapoval neurologické symptomy desítek lidí z různých koutů Spojených států, u nichž je podezření na syndrom označovaný jako dlouhý covid.
19 fotografií

Třes rukou, bolesti či závratě. I mírný covid může mít vážné následky

Zdraví
Očkování - Ilustrační foto
Je to taková etická zapeklitost, kterou právě probírají všichni výrobci proticovidových vakcín. Pro testování totiž využily deseti tisíce dobrovolníků nejrůznějšího věku, zdravotního stavu, pohlaví, váhy, barvy pleti. Jen polovina z nich ale dostala skutečnou vakcínu, ta druhá jen placebo. Kdy bude ta placebo polovina reálně očkována? A má vůbec nárok na nějaké přednostní zacházení?
9 fotografií

Nedostali vakcínu proti covidu, ale placebo. Co teď? Výrobci řeší etický oříšek

Věda a technika
To bylo počasíčko!
Pasov – Národní park Bavorský les zaplavili o Božím těle turisté. Stezky na Roklan, Luzný a Falkenstein byly plné lidí a parkoviště přeplněná, píše PNP.

U sousedů byl nával na přírodu

Z okolí
Snímek z vesmírné sondy Cassini zachycuje hned tři pozoruhodnosti planety Saturn: rozpínající se prstence, severní polární vír a hexagonální bouři, širší než dvě Země
Planeta Saturn se na první pohled jeví jako klidný plynový obr s ohromujícím prstencem, putující po oběžné dráze bez dalších dramat. Když ho ale začala americká planetární sonda Cassini studovat zblízka, ukázalo se, že kolem obří planety se toho děje mnohem víc. Jednou ze záhad byla třeba zvláštní bouře ve tvaru šestiúhelníku, zuřící nejméně čtyři desítky let poblíž severního pólu planety. Astronomové teď přišli jejímu tajemství na stopu.
7 fotografií

Kolem planety Saturn zuří bouře ve tvaru šestiúhelníku. Vědci konečně tuší proč

Věda a technika
Vědci intenzivně zkoumají nový typ koronaviru.
Pokud se viry šíří několik měsíců a nakazí více než tři miliony hostitelů, je to dostatečně dlouhá doba na to, aby se vyvinuly a změnily. Některé - jako třeba chřipka - mutují dokonce hodně, což pro vědce znamená nutnost neustálého přizpůsobování vakcín tak, aby neztratily účinnost a nemoc zůstala pod kontrolou. S koronavirem se to má trochu jinak.
16 fotografií

Vědci objevili nové mutace koronaviru. Jedna z nich je znepokojivá

Zdraví
Prorektor pro studium a vzdělávání UJAK Petr Kolář.
Univerzita Jana Amose Komenského Praha (UJAK) byla ještě před pěti lety největší soukromou vysokou školou v Česku. Ve „vrcholné“ éře měla kolem deseti tisíc studentů. Pak přišel zásah regulátorů z Akreditační komise, kteří instituci neprodloužili akreditaci pro klíčový obor speciální pedagogika. V médiích se tehdy o UJAK psalo i jako o „škole modelek“. Podle dlouholetého prorektora pro rozvoj, vědu a zahraniční styky tím byla škola nezaslouženě „zastavena v rozletu“.
10 fotografií

Prorektor Petr Kolář: Počet vysokých škol se sníží, přežívat budou ty silnější

Praha
Mladí vědci z Liberce Markéta Klíčová a Jakub Erban se budou zabývat vývojem umělé ledviny pomocí nanotechnologií v prestižním americkém ústavu při Harvardu.
Umělý orgán, který se dokáže chovat jako ten, který v těle nemocného člověka přestane sloužit. Ne, nejde o žádnou vizi ze světa sci-fi, ale o reálný výzkum, na kterém se podílejí dva doktorandi Technické univerzity v Liberci – Markéta Klíčová a Jakub Erben. Oba z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Na půlroční výzkumné stáži na prestižním Wyssově institutu při Harvardově univerzitě v USA se zapojí do vývoje umělé ledviny, založené na systému takzvaných „origami organs“.

Z Liberce do Harvardu. Čeští studenti se budou podílet na vývoji umělé ledviny

Zdraví
Vliv církve na sňatky a rodinný život středověkých párů byl značný. Následky pociťujeme dodnes, říká nová studie (na snímku iluminace svatby antiochijského knížete Bohemunda a dcery francouzského krále Filipa I. Constance ve 12. století)
Západní individualismus nejspíš pomohla vyvolat středověká katolická církev. Podle nové studie to byly totiž právě raně náboženské dekrety, co v minulosti proměnilo zásadním způsobem strukturu rodiny a následně transformovalo celou společnost. Tato změna prý také vysvětluje, proč mají západní společnosti tendenci být individualističtější a méně konformní.
8 fotografií

Proč je Západ tak individualistický? Stopy vedou až do středověké církve

Věda a technika
Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
4 fotografie

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

Z okolí
Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
4 fotografie

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

Z okolí
Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
4 fotografie

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

Z okolí
Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
4 fotografie

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

Z okolí
Hnědý trpaslík ve sluneční soustavě.
/FOTOGALERIE/ „Ondrejov“ má v mezinárodní astronomii velmi dobrý zvuk už po desetiletí. Nicméně nyní zní pojmenování této observatoře ještě zvučněji. Nejnověji pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd České republiky na ondřejovské hvězdárně na Praze-východ vstoupilo do světového astronomického povědomí úspěchem v rámci výzkumu exoplanet. Ondřejov se řadí mezi pracoviště potvrzující objev prvního hnědého trpaslíka, nalezeného v rámci vesmírné mise TESS.
4 fotografie

Ondřejovská hvězdárna potvrzuje objev unikátního hnědého trpaslíka

Z okolí