ŠTÍTEK: mozek

Rebelský myslitel s bujnou fantazií zprvu marně bojoval o uznání autorit. Záhy se z něj však stala světová celebrita.
Jeho vědecké objevy již desetiletí vzbuzují údiv. Ale jen málokdo zná soukromý život nejzářivější ikony 20. století. Seriál Génius režisérů Briana Grazera a Rona Howarda s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích, odhaluje jeho osobní život, náhlé projevy citů i bezcitnost v jednání s nejbližším okolím včetně vlastních dětí, jeho dvou manželek a mnoha milenek.

Albert Einstein: Nemám žádné zvláštní nadání, jen jsem strašně zvědavý

Články
Sonia Rey Planellas z Univerzity ve Stirlingu zkoumala se svým týmem některé ryby a došli k závěru, že i obyvatelé vodní říše nejsou tak jednodušší tvorové, jak jsme si doposud mysleli.
Nad otázkou, zda zvířata, odlišná od člověka, mají schopnost myslet a mít emoce, se diskutuje celá staletí. Jeleni, psi nebo třeba medvědi podle mnoha expertů i laiků mají úroveň vědomí do jisté míry podobnou té lidské. Podobně se za emočně inteligentní považují třeba delfíni. Ale co třeba ryby, brouci nebo rostliny – mohou i tito tvorové prožívat emoce? A je to vůbec možné zjistit?

Jsou ryby vědomé bytosti? Mohou prožívat emoce a myslet?

Články
Geovane Silva se svým synem Gustavem Henriquem. Experti našli virus Zika v mozkových tkáních dětí narozených s mikrocefalií, ale i v placentě a plodové vodě matek.
Propojení poškození mozku novorozenců s virem Zika se zatím nepotvrdilo, ale podle expertů je nejvýše pravděpodobné. Světová zdravotnická organizace WHO varuje, že se virus rychle šíří do všech zemí v severní i jižní Americe. Několik případů už bylo odhaleno i v Evropě. Marcos Espinal, expert na infekční choroby upozornil na to, že očekává celkem tři až čtyři miliony nakažených. Co způsobilo nenadálé rozšíření zůstává zatím nezodpovězeno. Zika byl poprvé zaznamenán v roce 1947 v Ugandě a po celá desetiletí způsoboval mírné zdravotní potíže v Africe a rovníkové Asii. Na konci minulého roku se situace změnila.

Virus Zika se probudil ze spánku a tiše se šíří s nevídanou silou

Články
Co kdyby si například Češi položili otázku: Kým chceme být v tomto světě? A co je náš největší dar, který můžeme dát zbytku lidstva?
„Příběhy, které vyprávíme jsou naší čočkou, skrze kterou se díváme na svět. Každý máme ovšem jiné brýle a tedy vidíme svět rozdílně, z jiné perspektivy. Když změníme svůj příběh, můžeme změnit svět. Některé příběhy potřebují zemřít, zmizet, jiné se potřebují narodit. V srdci Evropy je třeba najít mír, příběh míru. Ale tento příběh je zatím někde schovaný, dříme. Jak by to v Evropě vypadalo, kdyby byl bdělý? Co by se změnilo? Co kdyby se naučili Evropané žít s veškerou rozdílností a ještě z ní těžit? Co kdyby toto vzešlo ze středu Evropy, z jejího srdce? Jak by se změnil tento kontinent? Jak by se změnil svět? Jsme připraveni být lidmi? Stojíme na křižovatce – kterou cestou se vydáme?" 

Mary-Alice Arthur: Můžeme vidět uprchlickou krizi jako redistribuci talentů?

Články
Zajímá vás věda a co lidstvo dokázalo v tomto širokém a zajímavém oboru? Pak si nenechte ujít přednášku Michala Fokta. Uslyšíte postřehy člověka, který stojí každou nohou na jedné straně informační řeky. Vystudoval zoologii, pracuje však jako novinář a fotograf. Právě díky tomu se dostal na mnohá zajímavá místa a z tamního dění si vybral neméně zajímavé věci, jimž se ve své práci věnuje.

Lidstvo v zajetí vědy aneb objevte (nejen) hostivařský Nautilus

Články
Samec šimpanze dosáhne v dospělosti stejné váhy jako lidský, ale jejich období růstu je velmi odlišné. V prvním roce váží člověk dvakrát více než šimpanz, ovšem v osmi letech je to právě naopak – opičák je dvakrát těžší než osmileté dítě. A o čtyři roky později, ve věku dvanácti let dosáhne šimpanz své dospělé váhy, tedy o šest let dříve než člověk.

Tajemství evoluce: Proč trvá lidským mláďatům tak dlouho než vyrostou?

Články