ŠTÍTEK: obilniny

Město Slatiňany požadovalo od národního hřebčína vizualizaci v 3D. Obdrželo však jen tento jediný snímek.
Více prachu a hluku, zhoršení dopravní situace, negativní dopad na vzhled obce a nehospodárné nakládání s prostředky daňových poplatníků. To jsou argumenty autorů petice, která vznikla proti stavbě posklizňové linky na obilí ve Škrovádě, který je částí Slatiňan na Chrudimsku. V silech má Národní hřebčín (NH) Kladruby uskladňovat krmení pro koně ustájené ve slatiňanském hřebčíně. 
6 fotografií

Sila pro koňskou siláž tu nechceme. Slatiňany hýbe petice proti hřebčínu

Regiony
Město Slatiňany požadovalo od národního hřebčína vizualizaci v 3D. Obdrželo však jen tento jediný snímek.
 Více prachu a hluku, zhoršení dopravní situace, negativní dopad na vzhled obce a nehospodárné nakládání s prostředky daňových poplatníků. To jsou argumenty autorů petice, která vznikla proti stavbě posklizňové linky na obilí ve Škrovádě, který je částí Slatiňan. V silech má Národní hřebčín (NH) Kladruby uskladňovat krmení pro koně ustájené ve slatiňanském hřebčíně. Technologie, kterou má nyní k dispozici, pochází ze začátku 20. století a slouží k mačkání ovsa a ječmene.
6 fotografií

Sila pro koňskou siláž tu nechceme! Škrovádem hýbe petice proti hřebčínu

Chrudimsko
Tři srdce
Žil byl mocný vladař. Jmenoval se KULI a narodila se mu trojčata (dámy prominou, všichni tři měli pindíky). Do království tří jezer zasáhlo velké štěstí, neboť mělo hned tři kandidáty na trůn.
5 fotografií

Tři srdce

Hobby
Americký středozápad v současnosti a v roce 2500. Tedy v případě, že se lidstvu nepodaří zpomalit globální oteplování. Ilustrace je součástí vědecké studie, publikované v časopisu Global Change Biology.
Vše bude úplně jinak, než je teď. Do roku 2500 se naše Země promění takovým způsobem, že by se na ní současní lidé cítili jako mimozemšťané. Tvrdí to vědci v nově zveřejněné studií v časopisu Global Change Biology. V článku mimo jiné upozorňují na rizika globálního oteplování a zdůrazňují, že pokud brzy nezačneme konat, jejich předpovědi se stanou realitou.
3 fotografie

Palmy místo obilí. Vědci ukázali, jak bude vypadat svět v roce 2500

Věda a technika
Poslední Žid ve Vinnycji. Tak byl pojmenován snímek, zachycující vraždu židovského muže příslušníkem esesáckého komanda Einsatzgruppe D. Vražděný muž klečí na okraji masového hrobu, v němž leží další oběti
V peklo na zemi se na sklonku 30. a na začátku 40. let 20. století proměnila Ukrajina, v té době domov nejen Ukrajinců, ale také Židů a Poláků. A rány pršely z několika stran - zatímco Ukrajinci ještě před vypuknutím války čelili obrovské vlně stalinského teroru, po napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem se terčem esesáků stali zase Židé. Symbolem obojího by mohlo být město Vinnycja.
15 fotografií

Vinnycja jako peklo na zemi: Hladomor nebyl to nejhorší, zvěrstva vojsk už ano

Svět
Jiří Masař z Dolní Lhoty sbírá zemědělské stroje a traktory téměř 40 let.
Unikátní americký traktor značky Fordson, první vyráběný český Zetor, raritní mlátička i s motorem, dřevěné sáně z 20. let minulého století i secí mašina z předválečného období. Skvosty v podobě zemědělských strojů, vozů a nástrojů udivují nejen milovníky historie ve dvoře a dílně Jiřího Masaře v Dolní Lhotě. Shromažďuje je desítky let.
30 fotografií

Jiří Masař je sběratelem zemědělských strojů. Za 40 let sesbíral skvosty

Zprávy z Česka
Žně na Hané - Složénsky dožinke, srpen 2021.
Ukázka žní, zemědělských strojů, ale také nástrojů z dávných dob. Výmlat obilí starodávnými cepy a mlátičkou z poloviny minulého století i tradiční předání dožínkové kytice z klasů ječmene. Takové byly Složénsky dožinke. Pokud vám tato skvělá akce utekla, nasajte úžasnou atmosféru z textu a bohaté fotogalerie, za kterou moc děkujeme spolku Hanáci Služín. 
52 fotografií

OBRAZEM: Žně na Hané. Složénsky dožinke se těšily velké účasti. Podívejte se

Čtenář reportér
S podmáčenou půdou po deštích a záplavách se potýkají zemědělci. Obávají se o sklizeň i orbu.
Zatímco v minulých letech si zemědělci v době žní stěžovali obvykle na velké sucho, tentokrát je sužuje přesně opačné trápení. Velké deště před týdnem zastavily sklizeň třeba v ZOD Borovany na Českobudějovicku. Za jediný den jim tam napršelo 55 milimetrů vody, takže jejich těžké stroje na místní jílovitou půdu vůbec nemohly vyjet. „Musíme čekat,“ postěžoval si tehdy předseda družstva Jindřich Kořínek.
6 fotografií

Z polí jsou močály. Čtvrtinu obilí zemědělci nesklidili, olej a pivo zdraží

Ekonomika
Na jeden den jsem si vyzkoušela, jaké to je být závozníkem v traktoru při žních
/VIDEO/ Teplo, sláma, prach a přání, ať hezké počasí vydrží co nejdéle. Tak by se dalo popsat léto všech farmářů a zemědělců. Právě letní měsíce jsou pro ně ty nejnáročnější z celého roku. Snaží se sklidit z pole veškeré plodiny s minimálními ztrátami. A tak jsem si i já, coby pisálek a kancelářská krysa, mohla vyzkoušet, co obnáší práce závozníka při žních.
7 fotografií

Na jeden den závozníkem. Dvě ženy v traktoru budily údiv i úsměv

Regiony
Na jeden den jsem si vyzkoušela, jaké to je být závozníkem v traktoru při žních
/VIDEO/ Teplo, sláma, prach a přání, ať hezké počasí vydrží co nejdéle. Tak by se dalo popsat léto všech farmářů a zemědělců. Právě letní měsíce jsou pro ně ty nejnáročnější z celého roku. Snaží se sklidit z pole veškeré plodiny s minimálními ztrátami. A tak jsem si i já, coby pisálek a kancelářská krysa, mohla vyzkoušet, co obnáší práce závozníka při žních.
7 fotografií

Na jeden den závozníkem na Vysočině: dvě ženy v traktoru budily údiv i úsměv

Třebíčsko
Žně na Kladensku jsou v plném proudu.
/FOTOGALERIE/ Také na Kladensku jsou žně v plném proudu a zemědělci sklízejí ještě i v těchto dnech na svých lánech zejména obiloviny. Aby vše stihli za sucha a včas, kombajny pracují na polích nezřídka dlouho do noci. Jak potvrzuje například agronom společnosti Agra Řisuty Vítězslav Krček. Společnost hospodaří na cca 2500 hektarech zemědělské půdy a kvůli letošním rozmarům počasí jsou se sklizní pozadu. Například do pšenice najeli až 8. srpna.
7 fotografií

Žně na Kladensku mají zpoždění. Sklizeno bude asi až na konci prázdnin

Kladensko
Ani špatné počasí nezabránilo Folklornímu souboru Míkovjanu se na Dožínkách předvést.
Období žní, jež začínaly zpravidla po svátku svaté Markéty, bylo velmi náročné. Lidé pracovali na polích od rozbřesku do soumraku. Zralé obilí žali kosami a srpy, svazovali do snopů, stavěli do mandelů a odváželi do stodol. Sklizeň byla ukončena bohatou slavností, kterou pro chasu uspořádal hospodář. Přiblížit tuto část roku se první srpnovou neděli  se v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy snažila přiblížit tradiční akce - "Dožínky ve skanzenu Strážnice".
17 fotografií

Dožínky ve skanzenu přiblížily návštěvníkům období sklizně. Nechyběl ani průvod

Čtenář reportér
Pohled na dokumentovaný řez na levém břehu Mlýneckého potoka.
/FOTO/ Zásobnice obilí z 9. století nebo pec na chleba ze 13. století. Při rekonstrukci koryta Mlýneckého potoka ve Vidhosticích na Podbořansku archeologové objevili historicky cenné nálezy. Dokládají, že osídlení v místě vesnice trvá nepřetržitě minimálně 1100 let. Analýza zachovalého materiálu ze zásobnice přiblíží, jak v raném středověku krajina kolem Vidhostic vypadala.
3 fotografie

Zásobnice obilí, pec na chleba. Přeměna koryta potoka poodhalila středověk

Žatecko a Lounsko
Za každým chlebem je spousta práce, učí děti ve Francově Lhotě.
Jak dlouhá je cesta od prvotního zasetí obilí k hotovému voňavému chlebu, učí každým rokem školáky ve Francově Lhotě. Díky projektu nazvaném Chléb náš vezdejší aneb od zrníčka ke chlebíčku, se o tom místní děti dozvídají tím nejlepším možným způsobem samy si všechny potřebné činnosti z blízka prohlédnou i vyzkouší.

Za každým chlebem je spousta práce, učí děti ve Francově Lhotě

Valašsko
Ilustrační foto
/GLOSA/ Také cítíte, jak voní léto a žně? Dálkami, lesem, horami, vodou i lány žlutavého obilí. Větrem čechrané klasy dosud nesklizeného obilí připomínají vlasy princezny Zlatovlásky. Jsou poddajné, vláčné, hebké, dovedou také pobláznit hlavu mládenců. Ti už ale nejsou z pohádky.

Je tu čas žní a nového chleba

Názory z regionu
Z dožínkových slavností z minulých let
V sobotu 22. srpna 2020 od 10 do 18 hodin uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Dožínky. Pořad připomene zvyky významné slavnosti po ukončení žní známé již z předkřesťanských dob v podobě, v jaké se konaly v 19. století. Návštěvníky čeká bohatý program určený všem věkovým kategoriím.
22 fotografií

Slavnost ukončení žní v podobě z 19. století

Čtenář reportér
déšť, ilustrační foto
Na polích se letos objevily sklízecí kombajny se zpožděním. Zahájení žní celorepublikově zbrzdil déšť, a to jak u obilovin tak i řepky.Jaký je průběh žní na Královéhradecku, na to odpovídá ředitelka regionální agrární komory Hana Pisarčíková.    

Žně brzdí chladno a přeháňky

Jičínsko