ŠTÍTEK: objev

Za objev a rozvoj polarografie získal Jaroslav Heyrovský (uprostřed) Nobelovu cenu. Před sto lety v laboratoři provedl sérii experimentů a z naměřených výsledků pochopil, že se mu podařil průlomový objev.
Každou sobotu v pracovně natahoval hodiny držiteli Nobelovy ceny za chemii. Jaroslava Heyrovského poznal na sklonku jeho života. Vědecký pracovník Lubomír Pospíšil nedávno oslavil jednaosmdesát let. Vzpomínky na objevitele polarografie, jehož vídával denně v laboratořích současného Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského v Praze, má ale stále v živé paměti. „Je mýtus, že se jedovatá rtuť podepsala na Heyrovského zdraví,“ říká v rozhovoru pro Deník stále aktivní vědec.
8 fotografií

Sto let polarografie: Nobelista Heyrovský k nám přivedl svět, říká pamětník

Věda a technika
Polarografie se zrodila před 100 lety. Vědec Jaroslav Heyrovský objevil princip v únoru 1922. Nobelovu cenu získal až v roce 1959 po celkově osmnácti nominacích v průběhu let.
Před sto lety, v únoru 1922, se zrodila polarografie. Spíš než principy vědecké metody lidé už ze školy znají jejího objevitele - Jaroslav Heyrovský se stal vůbec prvním Čechem, který získal Nobelovu cenu. Polarografie kdysi proslavila Československo ve vědeckých kruzích celého světa, do Prahy se sjížděli zájemci o analytickou metodu z nejrůznějších ústavů, univerzit a laboratoří.
7 fotografií

Královna polarografie. Od Heyrovského „šťastné“ rtuťové kapky uplynulo 100 let

Věda a technika
Laboratoře Mendelovy univerzity. Ilustrační foto
/VIDEO/ Je schopen vyléčit jakoukoli genetickou vadu. Umí upravit zemědělské plodiny tak, aby byly odolné vůči škůdcům i nehostinnému prostředí. Za technologii manipulace s genetickou informací jakéhokoli organismu zvanou CRISPR dostaly její objevitelky Nobelovu cenu. Podle světových špiček v oboru jde o objev, který lidstvo posunul do nové epochy. A zkoumají jej na Mendelově univerzitě v Brně.
7 fotografií

Dítěti vyberou barvu očí nebo výšku: vědci v Brně zkoumají zlomovou technologii

Brněnsko
Letohrad zahájil revitalizaci zámeckého parku.
/FOTO/ Už loni zahájil Letohrad revitalizaci zámeckého parku včetně přilehlé historické oranžerie. V budoucnu má navázat na někdejší tradici chovu klokanů a chybět nebude také přírodní bludiště. Stavební práce však na čas pozastavil mimořádný objev, který pracovníci našli a kvůli kterému na místo nastoupí také archeologové.
8 fotografií

Unikátní objev v Letohradě: Do města míří archeologové

Orlicko
Astronomové věří, že našli druhý exoměsíc. Ilustrační foto.
Astronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.

Hon za obry: Vědci našli druhý měsíc, který obíhá planetu mimo sluneční soustavu

Věda a technika
Nález jednoho z dřevěných poklopů z období vrcholného středověku.
I v roce 2021 pokračovalo naše muzeum v provádění terénních archeologických akcí všeho druhu. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále víc stavebních akcí, zachránit více náhodných nálezů a tak neustále budovat podrobnější archeologický obraz našeho regionu. Rok 2021 byl zatím, co se týče nálezů, nejúspěšnější sezonou v historii archeologického bádání v našem okrese.

Muzeum regionu Valašsko má za sebou nejúspěšnější sezonu. Co se týče nálezů

Čtenář reportér
V čekárně na nádraží v Bohušov se podařilo odkrýt nečekaně zdobenou a zachovalou výmalbu, která pamatuje zahájení provozu na Osoblažce v roce 1898.
/FOTOGALERIE/ Na Osoblažské úzkokolejce probíhá rekonstrukce nádražních budov v Liptani, Koberně, Bohušově a v Osoblaze. Fanoušci Osoblažky se nedávno radovali z odkrytí nápisu Fulštejn v Buhušově. Jedná se na vzpomínku z let 1945 až 1950, kdy se zastávka Bohušov jmenovala Fulštejn. Nyní se na bohušovském nádraží podařilo odkrýt původní výmalbu se vzory, které cestující obdivovali už v roce 1898, při zahájení provozu na úzkokolejce.
5 fotografií

Rekonstrukce nádraží na Osoblažce odkryla malbu z roku 1898, podívejte

Bruntálsko
Reprodukce stopy sauropoda z Upperu
Hledání dinosauřích stop či zkamenělin je koníčkem nejednoho člověka. Díky amatérskému paleontologovi z britského Walesu teď odborníci zkoumají více než 200 milionů let staré otisky. Jejich rozložení naznačuje, že šlo o pohybujícího se zvíře a vědci jsou z tohoto objevu nadšení. O dinosaurech z období triasu v Británii se ví velmi málo a objev tak pomůže lépe porozumět tehdejšímu životu.
8 fotografií

Jako v Jurském parku. Na pláži ve Walesu našli obří dinosauří stopy

Věda a technika
Kostel sv Hippolyta a křižovnické proboštství na Hradišti pohledem od východu.
Senzace pro celou Moravu. Tak historici označují nové objevy ve starobylém jádru Znojma. Důkazy, které zřejmě přepíšou datování o působení křesťanů z dob Velké Moravy, zkoumají v těchto dnech archeologové v kostele svatého Hippolyta, nejstarší křesťanské svatyni ve městě. Poklady vydala v těchto dnech i zem pod již neexistujícím křídlem kláštera premonstrátů v Louce.
9 fotografií

Senzační nálezy ve Znojmě: mohou přepsat historii Velkomoravské říše, podívejte

Znojemsko
Archeologické sondy v prostoru někdejšího východního křídla staré klášterní kvadratury. V pozadí nový barokní konvent, jeho východní, tzv. císařské křídlo.
Senzace pro celou Moravu. Tak historici označují nové objevy ve starobylém jádru Znojma. Důkazy, které zřejmě přepíšou datování o působení křesťanů z dob Velké Moravy, zkoumají v těchto dnech archeologové v kostele svatého Hippolyta, nejstarší křesťanské svatyni ve městě. Poklady vydala v těchto dnech i zem pod již neexistujícím křídlem kláštera premonstrátů v Louce.
9 fotografií

Archeologická senzace. Nové nálezy ve Znojmě přepíší historii Velkomoravské říše

Věda a technika
Rekonstrukce dětské lebky hominida provedená na základě dochovaných úlomků
Už několikrát vzrušily vědecký svět nálezy naznačující, že rituální pohřbívání mrtvých není jen záležitostí moderního člověka, ale že obřadné ukládání ostatků svých zesnulých znali už hominidé, kteří dnešním lidem předcházeli. Tyto spekulace nyní opět podnítil nález úlomků dětské lebky vyhynulého druhu Homo naledi, které se po tisíce let skrývaly v těžko přístupné jeskyni v Jižní Africe.
7 fotografií

Náhoda či rituál? Dětská lebka v jeskyni vyvolává otázky o pohřbívání hominidů

Věda a technika
Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit.
Donedávna byla za jediný doložený příklad "hybridního předchůdce" moderního člověka označována dospívající dívka, která žila v dobách před více než 50 tisíci lety a výrazně se lišila ode všech známých druhů lidských předků. Pak ale vědci zjistili, že nebyla sama. Umělá inteligence totiž potvrdila, že nejstarší lidé dnešního typu se zapletli i s "duchem": neznámým druhem hominida, s nímž se setkali na své cestě z Afriky.
7 fotografií

Člověk se křížil i s pravěkým duchem. Velký objev potvrdila umělá inteligence

Věda a technika
Tajemník Nobelova výboru na Karolínském institutu Thomas Perlmann oznamuje laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2021. Dostanou ji společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil do dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu. Objevy zmíněných receptorů by podle Nobelova výboru mohly vést k získání nových prostředků k tišení bolesti.

Nobelovu cenu za lékařství dostali Američané. Objevili receptory tepla a hmatu

Věda a technika
Carlos Alcaraz
Bum. Prásk. A řecký favorit Stefanos Tsitsipas na US Open překvapivě končí. Spíše než zklamání třetího hráče světa však tribuny sledují velký příběh na straně druhé. Ze hry jej totiž vyřadil teprve osmnáctiletý Španěl Carlos Alcaraz, který se tak rázem stal novým miláčkem New Yorku. Jeho sláva stoupá a zdá se, že Rafael Nadal brzy předá štafetu do správných rukou.

Nový nástupce Nadalovy éry? New York si podmanil osmnáctiletý objev Alcarez

Tenis
Dvojitá linie vyvýšeného terénu jihozápadně od Lipské hory.
Vědci našli pozůstatky mohutného liniového valu na trase legendární Čertovy brázdy mezi Lipany a Chotouní na Kolínsku. Podařilo se to díky údajům z dálkového průzkumu, zejména pomocí technologie Lidar (Light Detection and Ranging). Za objevem stojí Čestmír Štuka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a archeolog Středočeského muzea v Roztokách Petr Nový. 
3 fotografie

Mimořádný objev. Vědci našli v trase Čertovy brázdy u Lipan liniový val

Věda a technika
Mycí houba (Spongia officinalis). Podobnou strukturu mají zkameněliny mořských hub objevených v Kanadě.
Objev, který může zcela změnit současné povědomí o evoluci na Zemi, se povedl kanadské geoložce Elizabeth Turnerové. V odborném časopisu Nature popsala nález fosilií mořské houby, starých 890 milionů let. Pokud se její výsledky potvrdí, znamená to, že první živočichové planetu obývali mnohem dříve, než se dosud myslelo. Posun je v řádu desítek milionů let.
5 fotografií

Revoluční objev: Stamiliony let staré fosilie mohou změnit pohled na evoluci

Věda a technika