ŠTÍTEK: vědec

Hmoždíře u jeskyně Rakefet
Tým archeologů z americké univerzity ve Stanfordu objevil na území dnešního Izraele zatím nejstarší stopy výroby piva. Studie dokazuje, že kultura Natúfienů dokázala vyrábět předchůdce dnešního zlatavého moku již před třinácti tisíci lety. Do stejné éry přitom vědci datují i nejstarší chléb, který se v červenci podařilo objevit v severovýchodním Jordánsku. 
5 fotografií

Co bylo dřív, chleba nebo pivo? Archeologové objevili 13 tisíc let starý pivovar

Svět
Ilustrační foto.
Brno - Deset tisíc let starý kmen stromu ze štěrkovny z povodí Labe či dřevěné studny u Uničova a Velimi z doby před sedmi tisíci lety. To jsou nejstarší nálezy, které se vědcům z brněnské Mendlovy univerzity podařilo datovat pomocí dendrochronologie, vědecké metody určování stáří dřeva.

Ten strom rostl před Kristem, umějí určit brněnští vědci

Brněnsko
Migréna
Vnitřní fungování mozku je jedním z největších tajemství biologie. Američtí vědci nyní objevili pozoruhodné drobné tunely, které propojují mozek s lebkou. Imunitní buňky je používají jako zkratky, když se potřebují dostat do mozku v případě mrtvice, meningitidy a dalších poruch, které ovlivňují jeho funkci.

Bílé krvinky mají zkratku mezi lebkou a mozkem. Používají drobné tunely

Zdraví
Kožojed moravský.
Jižní Morava - Většina lidí by si ho nevšimla, nebo mu nevěnovala pozornost. Měří totiž jen půl centimetru a nevyniká ani pestrostí. Pro vědce z Biologického centra Akademie věd České republiky je ale nenápadný hnědočerný hmyz z Moravské Amazonie nad soutokem Moravy a Dyje klenot. V broukovi z čeledi kožojedovitých totiž objevili zcela nový druh.

Jedinečný nález: na jižní Moravě objevili vědci nový druh brouka

Znojemsko
Ilustrační foto
V hledání planet za hranicemi sluneční soustavy pomáhá vědcům z Astronomického ústavu Akademie věd Perkův dalekohled. Do provozu byl uveden před 51 lety, k výzkumu tzv. exoplanet slouží od loňska. Dosud díky němu vědci prozkoumali několik objektů, které jako možné kandidáty na planety určil dalekohled NASA na oběžné dráze. Zatím našli dvě dvojhvězdy a jeden systém, který bude potřebovat přesnější pozorování.
8 fotografií

Astronomové z Ondřejova hledají planety vzdálených hvězd

Česko
Optické kabely přenášejí data v podobě světla.
Miniaturní krystal, který je tenčí než vlas, by mohl znamenat skutečnou revoluci v používání internetu. Zařízení vyvinuté australskými vědci je schopné konvertovat neviditelné světlo na viditelné spektrum a změnit jeho barvu. Jeho tvůrci z Australské národní univerzity věří, že by mohlo radikálně zvýšit rychlost internetového připojení.

Krystal tenčí než vlas by mohl nakopnout rychlost internetového připojení

Ekonomika
Tajemné sochy moai na Velikonočním ostrově.
Odkud se vzaly? Kdo je vytesal? Jak dlouho již existují? Otázky k tajemným sochám z Velikonočního ostrova, které si lidé nejčastěji vybaví v podobě několikametrových hlav, trápily vědce celé dekády. Dnes už o nich vědí přece jen o něco více. Teprve nedávno nicméně vznikla studie, jež naznačuje, že objekty z rukou někdejších obyvatel Polynésie vznikly především díky vzrůstající vyspělosti populace.
44 fotografií

Záhada Velikonočního ostrova: Tajemné sochy moai prý tvořila vyspělá civilizace

Cestujeme
Ilustrační foto
Brno - Naději na kvalitnější a delší život dává lidem se selhávajícím srdcem nová technologie brněnských vědců. Umožní totiž sestavit léčbu na míru každému pacientovi. „Novinka určí s přesností na jednotky milisekund vzájemné zpoždění srdečních komor,“ uvedla za odborníky Lenka Rudišová.

Prodlouží život po infarktu. Díky novému vynálezu z Brna

Brněnsko
Plantáže v Kostarice
Takzvaná Panamská nemoc, která postihuje plantáže banánovníku, se nebezpečně šíří Jižní a Střední Amerikou a postihuje i klonovanou odrůdu Cavendish, která jí po desítky let odolávala. Podle vědců její rychlý rozmach umožňuje megalomanský způsob pěstování. Latinské Americe, odkud pochází 80 procent světové produkce, se dosud choroba ve své nové podobě vyhýbala. 
7 fotografií

Zničí banány plíseň? Nebezpečná houba se šíří plantážemi Latinské Ameriky

Svět
Dron. Ilustrační foto.
Vládní sídla, elektrárny nebo sportovní stadiony by se v budoucnu mohly chránit proti možným útokům dronů pomocí speciálních bezpilotních letounů. Vyvinuli je vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) pro společnost 601 s.r.o., která prodává systém DeDrone pro ochranu proti autonomním letadlům a helikoptérám. Zástupci školy a firmy představili výsledky spolupráce na Císařském ostrově v Praze novinářům.

Drony proti dronům. Speciální bezpilotní letouny mají hlídat důležitá místa

Praha
Oldřich Kašpar.
Vědec z Univerzity Pardubice Oldřich Kašpar a česká pedagožka žijící v Mexiku Ludmila Holková Oborná převzali dnes na mexickém velvyslanectví v Praze Řád aztéckého orla. Je to nejvyšší vyznamenání, které Mexiko uděluje cizincům. Podle velvyslankyně Leonory Ruedy Gutiérrezové získali oba Češi ocenění za to, že přispěli k posílení dobrých vztahů mezi Českem a Mexikem.

Dva čeští vědci dostali nejvyšší mexické vyznamenání pro cizince

Česko
Michal Balážia vymyslel systém, který pozná lidi podle chůze.
Brno - Počítače rád nemá, protože jsou podle jeho slov pomalé a snadno se porouchají. Učarovala mu ale informatika ve formě řešení výpočetních problémů. V tomto oboru se propracoval až k prestižnímu ocenění Josepha Fouriera pro mladé české vědce za projekty v oblasti počítačových věd. Michal Balážia z Masarykovy univerzity v Brně zazářil se svým systémem, který rozpozná lidi podle chůze.

Vymyslel supersystém. Pozná lidi podle chůze

Znojemsko
Fosílie mláděte hada Xiaophis myanmarensis uchovaná v jantaru.
Před 99 miliony let v období křídy se na tropickém ostrově v Indickém oceánu vylíhl drobný had. Mládě dlouhé pouhých deset centimetrů však nemělo předurčený dlouhý život, protože uvízlo v pryskyřici vytékající ze stromu. Z toho se po milionech let stal kus jantaru. Ten se jak ostrov driftoval na sever a stal součástí pevniny, dostal až na území dnešního Myanmaru. Zde byl také objeven. 

O stonožku nejde. Kus jantaru skrýval nejstarší známou fosílii mláděte hada

Věda a technika
Rodný dům Johanna Mendela v Hynčicích (dnes Vražné)
Jeho jméno se zlatým písmem zapsalo do dějin vědeckého světa. Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky, autor základních zákonů dědičnosti, je díky svým výzkumům řazen k pilířům moderní vědy. Za svého života se, bohužel, nedočkal docenění své práce, v průběhu dvacátého století byly ale jeho objevy shledány převratnými.
7 fotografií

Vypravte se po stopách otce genetiky Mendela do srdce Moravy

Cestujeme
Technologie RF-Pose detekuje a znázorní pohyb člověka za zdí.
/VIDEO/ Způsob, jakým se člověk pohybuje, je podobně jedinečný jako například otisky prstů. Skupina vědců a studentů nyní vyvinula radaru podobnou technologii, která dokáže identifikovat kolemjdoucího člověka i přes zeď. To by mohlo být použitelné například při sledování starších nebo nemocných lidí, ale současně to vyvolává obavy ochránců soukromí.

Unikátní technologie. Pozná člověka přes zeď a pomůže při léčbě parkinsona

Zdraví
Ilustrační foto.
Jižní Morava - Anna Kovářová, která studuje v Brně, vyrazila před časem na procházku do přírody. Když se vrátila domů, zjistila, že se na ni přisálo devatenáct klíšťat. „Bojím se encefalitidy, i když jsem proti ní očkovaná,“ svěřila se dívka.

Testujeme bič na encefalitidu, říkají brněnští vědci

Brněnsko
Náprstkovo muzeum vystavuje egyptské mumie.
Čeští vědci spojili dohromady dvě zdánlivě nesourodé disciplíny - kybernetiku a egyptologii. Výsledkem je velmi podrobné poznání vztahů mezi hodnostáři, členy královské rodiny či kněžími ve starém Egyptě. Útržkovitá data o téměř pěti tisících lidí, získaná z různých zdrojů, dokážou seřadit tak, že vytvářejí pozoruhodné sítě vztahů mezi významnými lidmi v období stavitelů pyramid.
13 fotografií

Kdo s kým ve starém Egyptě? Vztahy stavitelů pyramid odhalí kybernetika

Praha
Poslední samec nosorožce severního bílého Sudán zemřel letos v březnu.
Dvůr Králové nad Labem – Poslední dvě samice nosorožce severního bílého přežívají v keňské rezervaci. Jejich druh je na pokraji vyhynutí. Šanci mu dávají už jen špičkoví vědci, kteří před několika dny v laboratoři díky umělé reprodukci poprvé vyvinuli hybridní embryo spojením semene ze samce bílého severního a vajíčka samice příbuzného nosorožce bílého jižního.

Vědecký průlom. Vyhynulí nosorožci se rodí v laboratoři

Krkonoše