ŠTÍTEK: výzkum

Hledají se dobrovolníci pro pozorování šelem v Krušných horách.
Program na ochranu velkých šelem Hnutí Duha začne už za několik dní již  22. monitorovací sezonu. Tu otevře krušnohorský Seminář pro nové dobrovolníky Vlčích a Rysích hlídek, který se již tradičně uskuteční ve Vejprtech od pátku 1. října. Tzv. Vlčí a Rysí hlídky, jejichž součástí se noví dobrovolníci stanou, pomáhají v Česku chránit a mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů.
13 fotografií

FOTO: Hledají se dobrovolníci pro pozorování šelem v Krušných horách

Čtenář reportér
Východočeské muzeum v Pardubicích představilo senzační archeologický objev. Unikátní bronzové vědro z 9. století před Kristem. Sama nádoba je velmi vzácná, ale ukrývala i zajímavý obsah.
/FOTO/ Východočeské muzeum v Pardubicích představilo senzační archeologický objev. Unikátní bronzové vědro z 9. století před Kristem. Samotné stáří nádoby téměř 3 tisíce let je velmi vzácné, ale unikátní bylo i její využití. Používala se totiž při výrobě piva a mělo by se tak jednat o důkaz, že první pivo v Evropě se vařilo právě na Pardubicku.
30 fotografií

Náhodný nálezce našel poklad. Vědro, ve kterém se vařilo první pivo v Evropě

Pardubicko
Východočeské muzeum v Pardubicích představilo senzační archeologický objev. Unikátní bronzové vědro z 9. století před Kristem. Sama nádoba je velmi vzácná, ale ukrývala i zajímavý obsah.
Východočeské muzeum v Pardubicích představilo senzační archeologický objev. Unikátní bronzové vědro z 9. století před Kristem. Samotné stáří nádoby téměř 3 tisíce let je velmi vzácné, ale unikátní bylo i její využití. Používala se totiž při výrobě piva a mělo by se tak jednat o důkaz, že první pivo v Evropě se vařilo právě na Pardubicku.
30 fotografií

Objevený poklad na Pardubicku: Vědro, ve kterém se vařilo první pivo v Evropě

Věda a technika
Michal Korhel s knihou Children Born of War: Past, Present and Future.
Ač evropský projekt CHIBOW (Children Born of War), na kterém se podílela Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, oficiálně skončil již před dvěma lety, na jeho hlavní výstup jsme si museli počkat až do konce minulého měsíce. Kolektivní monografie s titulem „Children Born of War: Past, Present and Future“ vyšla v předním britském vydavatelství Routledge.

Děti narozené v důsledku války. Výsledky evropského projektu vyšly knižně

Čtenář reportér
Michal Korhel s knihou Children Born of War: Past, Present and Future.
Ač evropský projekt CHIBOW (Children Born of War), na kterém se podílela Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, oficiálně skončil již před dvěma lety, na jeho hlavní výstup jsme si museli počkat až do konce minulého měsíce. Kolektivní monografie s titulem „Children Born of War: Past, Present and Future“ vyšla v předním britském vydavatelství Routledge.

Děti narozené v důsledku války. Výsledky evropského projektu vyšly knižně

Čtenář reportér
Archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalou mohylu z doby asi 3800 let př. n. l. Tento týden se s jejich výzkumem mohla seznámit i široká veřejnost.
/FOTO/  Dnes už se archeologové mohou jen domnívat, co mohlo před více než pěti tisíci lety zapříčinit smrt zhruba desetiletého dítěte, jehož hrob obklopený úctyhodně velkou mohylou odkryli v uplynulých dnech v blízkosti obce Dušníky na Podřipsku. S největší pravděpodobností se však jednalo o v té době významného jedince, který mohl být například potomkem náčelníka kmene.
40 fotografií

Archeologové objevili na Podřipsku pravěkou mohylu s hrobem významného dítěte

Litoměřicko
Moderní lidé druhu Homo sapiens se s denisovany zřejmě nejen setkali, ale stačili se s nimi i zkřížit.
Tajemní předvěcí hominidé, pojmenovaní podle místa nálezu jejich ostatků jako denisované, byli formálně identifikováni teprve před 10 lety, kdy se v sibiřské Denisově jeskyni našla jejich pravěká prstní kůstka. Nový výzkum nyní navíc zjistil, že jejich genetické dědictví přežilo až do dnešních dnů - a také to, u které dnešní populace lidí je lze nejjasněji identifikovat.
5 fotografií

Odkaz tajemných denisovanů: jedni dnešní lidé se jim podobají více nežli ostatní

Věda a technika
Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko vede mapování výskytu modráska černoskvrnného na Horním Vsacku.
Za záchranu pro místní přírodu ikonického, přitom ale kriticky ohroženého modráska černoskvrnného bojují odborníci na Valašsku. Na území okresu Vsetín v letoším roce detailně zkoumají výskyt tohoto krále valašských motýlů. Mapování provádí tým entomologa Muzea regionu Valašsko Lukáše Spitzera ve spolupráci s kolegy z Entomologického ústavu Akademie věd ČR. Pomoci může i veřejnost.
4 fotografie

Muzejníci bojují za záchranu modráska. Nejlépe se mu daří na Horním Vsacku

Valašsko
Země, jediná obyvatelná planeta ve sluneční soustavě
Od vzniku Země zhruba před 4,5 miliardou let se její rotace postupně zpomaluje, což způsobuje pozvolné prodlužování dnů. V lidském měřítku času sice není tento posun patrný, může však mít zcela mimořádný dopad na náš život. Prodlužující se dny totiž pravděpodobně úzce souvisejí s okysličováním zemské atmosféry. Naznačuje to nový výzkum.
8 fotografií

Rotace Země se postupně zpomaluje. Může to být důvod, proč stále máme co dýchat

Věda a technika
Lidi v práci. Ilustrační foto.
Kde mají lidé nejvyšší šanci, že najdou solidní zaměstnání? Kde o jedno volné pracovní místo budou soupeřit s nejmenším počtem uchazečů? Ve kterém kraji se budou moci těšit z nejvyšších příjmů? Kde jim z nich zároveň neukrojí podstatnou část náklady na bydlení? Odpovědi i na tyto otázky hledal srovnávací výzkum Místo pro život 2021 v rámci kategorie Práce.

Místo pro život 2021: Kde sehnat dobře placenou práci? Žebříčku vládne Praha

Češi v číslech
Pyrolýzní produkty.
Hledání inovativních postupů pro efektivní využití odpadů, namísto jejich skládkování a spalování, a jejich přepracování na hodnotné suroviny je velkým tématem dnešní společnosti. Jedním z procesů, který mají v hledáčku výzkumníci i podniky, je tzv. pyrolýza – termický rozklad materiálů bez přístupu vzduchu. Jejím výzkumem se bude zabývat nový projekt s názvem ThermoValue, na jehož řešení se podílí i ústecká univerzita.

Univerzita přispívá k výzkumu nových možností zpracování a využití odpadů

Čtenář reportér
Tým odborníků z českých univerzit a dalších odborných pracovišť nedávno dokončil revizní výzkum v Býčí skále na Blanensku. Tam v roce 1872 objevil badatel Jindřich Wankel pohřebiště ze starší doby železné.
Rok tvrdé lopoty ale zároveň spousta mravenčí práce. Se sbíječkami, lopatami nebo štětečky. Tým odborníků z českých univerzit a dalších odborných pracovišť nedávno dokončil revizní výzkum v Býčí skále na Blanensku. Tam v roce 1872 objevil badatel Jindřich Wankel v srdci Moravského krasu pohřebiště ze starší doby železné, které je unikátní i v evropském měřítku.
18 fotografií

Halštatská elita se stavěla mezi lidi a bohy, ukázal výzkum v Býčí skále

Blanensko
Italský malíř, sochař a architekt Leonardo da Vinci na autoportrétu
Několik desítek let trvající výzkum předpokládaných ostatků Leonarda da Vinciho ukázal, kolik aktuálně žijících lidí se může pyšnit tím, že jsou potomky rodiny renesančního génia a autora slavné Mony Lisy - celkem 14. Toto zjištění vychází z genealogického stromu, který zahrnuje 21 generací a čtyři rodinné větve, napsal zpravodajský server CNN.

Geny legendárního umělce. Vědci našli potomky rodiny Leonarda da Vinciho

Věda a technika
Marihuana.
Přes 280 tisíc Američanů ve věku od osmnácti do pětatřiceti let se zapojilo do unikátního průzkumu. Adiktologové, tedy lékaři, kteří se zabývají prevencí, léčbou a výzkumem užívání návykových látek, prokázali souvislost mezi kouřením marihuany a vznikem sebevražedných myšlenek, sebevražedných plánů a sebevražedných pokusů.
6 fotografií

Kouření marihuany zvyšuje riziko sebevraždy, tvrdí nová studie

Zdraví