ŠTÍTEK: výzkum

Slavná fotografie Nikoly Tesly, pořízená v jeho laboratoři v Colorado Springs kolem roku 1899, ho naoko zachycuje, jak si čte vedle svého obřího generátoru vysokého napětí, produkujícího obrovské výboje elektřiny. Šlo ale o trik s dvojitou expozicí.
Byla středa 16. května 1888. Před odborné publikum složené z pracovníků Amerického ústavu elektrických inženýrů předstoupil Nikola Tesla, aby jim představil „nový systém střídavých proudových motorů a transformátorů“. Nebyl to jeho první ani poslední vynález – na svém kontě jich měl víc než Edison. Přesto byl obchodně méně úspěšný a některé jeho vynálezy dodnes děsí vyznavače konspiračních teorií.
12 fotografií

Čaroděj Nikola Tesla. Jeho experimentům se přičítá i slavná exploze v Tungusce

Svět
Zleva: Lenka Palánová (Plzeň), Robert Šťastný (Lysá nad Labem) a Anna Putnová (Brno)
Lysá nad Labem se výborně podnikatelsky rozvíjí, což jí zajistilo vítězství v celorepublikovém srovnání výsledků výzkumu Město pro byznys. Ten už šestnáctým rokem hodnotí podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy ve všech obcích s rozšířenou působností v České republice. Na finálové stupně vítězů se postavily i stříbrné Brno a bronzová Plzeň.
3 fotografie

Lysá nad Labem, Brno a Plzeň. To jsou aktuálně nejlepší města pro byznys

Podnikání
Studentský výzkum ČVUT: Jan Pokorný, který se zabýval možností anonymizace elektronických dat
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Prchat před nebezpečím se musí umět – především je třeba mít to to promyšlené. To je zásada, z níž vycházel ve své práci student Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze, když hledal optimální rozmístění cestujících ve vlaku pro efektivní evakuaci. Nešlo přitom jen o nějaké cvičení nebo samoúčelnou hříčku: dospěl k poznatkům oceňovaným ve světě, které by se mohly uplatnit i v dalších dopravních prostředcích.
4 fotografie

Výzkumné léto. Student z ČVUT dospěl k efektivním poznatkům o evakuaci vlaku

Praha
Velikost i tvar poprsí vypovídá o osobnosti ženy.
Dobrá zpráva pro všechny „horňáky“. Koukáte ženám nejen do očí, ale vždy váš zrak nakonec chtěně či nechtěně spočívá o patro níž na jejích prsou? Možná si o sobě myslíte tak trochu, že jste nevychovanými muži, kterým etiketa nic neříká. Ale co když jste si pouze chtěli ověřit, jaké má žena IQ, než vůbec otevřela ústa? I tak totiž váš upřený pohled na ženská prsa můžete vnímat. A jakou že mají ňadra a osobnost ženy souvislost? Podle některých výzkumů obrovskou.
5 fotografií

Prsa o ženách prozradí hodně. Vědci řekli, jak ňadra souvisí s hodnotou IQ

Zdraví
Lidský mozek - Ilustrační foto
Uniknout před různými riziky nám může pomoci strach, který máme „zakódovaný v genech“. Také jste to už slyšeli? Ověřit, co na tom může být pravdy i v moderní době, se snaží Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech na Praze-východ. A kdo má zájem, může být u toho. Pokud je ochotný obětovat půlhodinu času.

Prozraďte, čeho se bojíte, a pomozte výzkumu. Fobie zkoumají vědci v Klecanech

Praha
Tullyho příšera, vizualizace
Mezi paleontology už roky panuje roztržka ohledně bizarního tvora, kterého nazývají Tullyho příšera. Hlavu si nad ním lámou už téměř 70 let. Doposud se zdálo, že se nedokážou shodnout na tom, zda neobvyklé zvíře patří mezi obratlovce či bezobratlé. Japonští vědci ovšem ke studiu jeho zkamenělin použili nejnovější 3D technologii a odhalili, že Tullyho příšera kosti nikdy neměla.

Tullyho příšera: Vědci rozluštili její záhadu, letitý spor teď rozsekli Japonci

Věda
Roman Pavela při fotografování pro Deník 28. března v Praze.
Pracuje ve výzkumu rostlin, ale jako botanik se necítí. Botanik je totiž ten, co sbírá bylinky a dává je do herbářů. Docent Roman Pavela z bylin extrahuje biologicky aktivní látky a testuje jejich účinky. Zaměřoval se především na vývoj botanických pesticidů, které neškodí planetě ani zdraví. A postupně svůj zájem rozšířil o léčivé účinky bylin. Povídali jsme si o tom, proč mu své zdravotní potíže svěřují lidé z celé republiky a jaké byliny patří k těm, které bychom klidně mohli užívat celý život.
25 fotografií

Vědec Roman Pavela: Adaptogeny jsou skvělé. Sníží stres a vyladí imunitu

Zdraví
Titanic fotografovaný během své cesty při dosažení své první zastávky
V noci z 14. na 15. dubna je to magických 111 let od potopení Titaniku. Nejslavnější vrak světa ale nemá klid ani po tak dlouhé době. Je jen otázkou času, kdy nadobro zmizí. Zní to jako z nějakého špatného hororu, ale je to realita: vrak Titaniku, který odpočívá na dně Atlantiku v téměř čtyřkilometrové hloubce, požírají teprve nedávno objevené bakterie, které denně spořádají 150 až 180 kilogramů železné hmoty nešťastného parníku. Při jeho původní hmotnosti zhruba 50 tisíc tun se může zdát, že bude trvat ještě stovky let, než nejslavnější světový vrak spořádají (schválně, zkuste si to spočítat), ale pravda je poněkud složitější.
42 fotografií

111 let od potopení Titanicu. Loď teď požírají bakterie, kterým chutná železo

Do světa
Fakultní nemocnice Motol, největší zdravotnické zařízení v Česku.
/FOTOGLAERIE/ Nadace rodiny Kellnerovy (The Kellner Family Foundation) dá 500 milionů korun na vybudování a provoz výzkumného a diagnostického onkologického centra ve Fakultní nemocnici Motol. Ministerstvo zdravotnictví přidá 240 milionů korun na nákup přístrojů a vnitřního vybavení. Projekt byl dnes představen na tiskové konferenci ve vládní Kramářově vile. Bude součástí projektu Motolského onkologického centra, které se má vybudovat za 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy financovaného EU. Hotovo má být v březnu 2026.
10 fotografií

Nadace nejbohatší Češky dá půl miliardy na výzkumné onkologické centrum v Motole

Praha
Jak člověk pozná, že ten druhý lže? Vědci přišli se zajímavou studií.
Většina lidí si myslí, že když někdo ve své výmluvě uvádí příliš mnoho informací, znamená to, že lže. I přes všeobecně přijímaný fakt, že přespřílišné podrobnosti jsou znakem lží, podle nového výzkumu je to právě naopak. Když lidé podrobné informace opomíjejí nebo je jen rychle zmíní, pravděpodobně lžou. Nový přístup dokáže podle odborníků odhalit až čtyři pětiny lhářů.

Jak poznat lháře? Vědci přišli s manuálem. Zjistili, že záleží na detailech

Věda
Český lékař a objevitel čtyř základních krevních skupin Jan Janský na dobových fotografiích.
0, A, B, AB. Takové označení nesou čtyři základní krevní skupiny. Objev jejich existence a rozdělení zajistil, že lidé již nadále zbytečně neumírali při krevních transfuzích od nevhodného dárce. Za přelomové zjištění svět vděčí Janu Janskému, ten se však uznání dočkal až po své smrti. Výjimečný český lékař a vědec se narodil 3. dubna přesně před 150 lety. 
4 fotografie

Zachránil tisíce lidí, uznání se nedočkal. Janský krevní skupiny objevil náhodou

Česko
Michal Holčapek
Chemik Michal Holčapek z Univerzity Pardubice získal spolu s dalšími třemi vědci z České republiky vysoce prestižní grant Evropské rady pro výzkum (ERC). Vědec z Fakulty chemicko-technologické se dlouhodobě zabývá analýzou lipidů a jejich využitím pro diagnostiku rakoviny. Holčapek se po šesti letech stal prvním vědcem z Pardubic, který tuto podporu získal.

Vědec z Univerzity Pardubice získal prestižní evropský grant na výzkum lipidů

Pardubicko
Stříbrné ztrátové mince z 15. až 17. století.
Stavba smíšené cyklostezky v ulici Pod Valy umožnila přerovským archeologům podrobný výzkum v této historické části města. Sondy odhalily pozůstatky kuchyňské keramiky ze 16. až 19. století a badatelé pomocí detektoru kovů objevili také pět set let staré mince. Nejvzácnější je nález haléře českého krále Vladislava Jagellonského z let 1471 až 1516.
5 fotografií

Poklad pod Přerovem: Archeologové objevili 500 let staré mince i královský haléř

Objevy
Vědci z Jihočeské univerzity věří, že jejich novou nádorovou terapií budou schopni život nejen prodloužit o léta, ale rakovinu u pacientů úplně porážet. Ilustrační snímek
Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí a mohou napadnout okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organismus často nepovažuje za nemocné a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi pak umí lépe bojovat. Vědci z Jihočeské univerzity (JU) v Českých Budějovicích vyvinuli léčivo, které tohle dokáže.
5 fotografií

Nová zbraň jihočeských vědců proti rakovině. Poradit si má i se slinivkou

Českobudějovicko
Divocí psi u Černobylu
Trpí různými neduhy a dožívají se v průměru jen šesti let. Přesto jsou výjimeční, a proto přitáhli pozornost genetiků. Tentokrát budou psi učit novým kouskům lidi. Žijí totiž v zakázané zóně kolem jaderné elektrárny v Černobylu. A v jejich změněné genetické výbavě hledají vědci poučení, jak přežít i v tom nejdrsnějším prostředí po jaderné katastrofě.
8 fotografií

Psi v Černobylu inspirují vědce. Ti pátrají, jak dokáží v nebezpečné zóně přežít

Věda
Kniha Po stopách nejstaršího osídlení Brna, kterou napsala brněnská archeoložka Zdeňka Nerudová. Publikaci na konci minulého roku vydalo Moravské zemské muzeum.
/FOTO/ Samotnou mě překvapilo, jak hustě osídlené v době kamenné Brno bylo, přiznala brněnská archeoložka Zdeňka Nerudová. Ta je autorkou knihy Po stopách nejstaršího osídlení Brna, kterou na konci minulého roku vydalo Moravské zemské muzeum. Kniha o dějinách Brna z období starší doby kamenné čtenářům předkládá fakta o nejstarších obyvatelích moravské metropole.
31 fotografií

Pravěcí lidé žili v Bohunicích, tvrdí v nové knize brněnská archeoložka

Brněnsko
Archeolog Filip Kasl je členem týmu, který zkoumá tajemná místa v Plzeňském kraji
/ROZHOVOR, VIDEO/ Záhadným archeologickým lokalitám se archeolog Filip Kasl spolu se svými spolupracovníky z Národního památkového ústavu v Plzni věnuje již několik let. Svými výzkumy se snaží prokázat u archeologických památek, u nichž není znám účel ani stáří, jak a kdy se tam žilo, pro co ve své době sloužily a kdy zanikly. Některé průzkumy z poslední doby přinesly nečekaná zjištění.

Tajemná místa nás vždycky něčím překvapí, říká plzeňský archeolog

Plzeňsko