ŠTÍTEK: výzkum

Vyhlášení výsledků Šumavské mozkovny se uskutečnilo na Soumarském mostě nedaleko Volar.
Nesmírně vyrovnaný souboj populárně naučných článků popisující výzkumy na území Šumavy nabídl osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka 2021. Shodný počet 136 hlasů získaly články Jiřího Tůmy s názvem „Mravenci jako lesní farmáři. Pasou dobytek, používají desinfekci a umí i kompostovat!“ a Josefa Štemberka s názvem „Jak z mraků vyrobit miliony? Jak jsme počítali návštěvníky v Národním parku Šumava“.
15 fotografií

Osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka má dva vítěze

Prachaticko
Miloš Lokajíček v roce 2016.
Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku padesátých let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – tehdy byl tento obor ještě ve svých úplných počátcích. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell-Manna. Lokajíčka ovšem v roce 1954 soudruzi odsoudili na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina.
7 fotografií

Mohl dostat Nobelovku. Fyzik Miloš Lokajíček ale putoval do kriminálu

Věda a technika
Den otevřených dveří na střední škole. Ilustrační foto.
Práci, která jim umožní vydělat si mezi 30 a 40 tisíc korun měsíčně, by si přálo nejvíc středočeských školáků rozhodujících se o své profesní dráze; zvlášť dívky ale předpokládají, že to může být i míň. Naproti tomu tři procenta chlapců a dvě procenta dívek očekávají mzdu mezi 70 a 100 tisíci - a rovněž tři procenta chlapců a jedno procento dívek si představují, že to má být ještě víc.
17 fotografií

Kam do školy po škole? Přes polovinu žáků ovlivňují jejich záliby

Z okolí
Den otevřených dveří na střední škole. Ilustrační foto.
Práci, která jim umožní vydělat si mezi 30 a 40 tisíc korun měsíčně, by si přálo nejvíc středočeských školáků rozhodujících se o své profesní dráze; zvlášť dívky ale předpokládají, že to může být i míň. Naproti tomu tři procenta chlapců a dvě procenta dívek očekávají mzdu mezi 70 a 100 tisíci - a rovněž tři procenta chlapců a jedno procento dívek si představují, že to má být ještě víc.
17 fotografií

Kam do školy po škole? Přes polovinu žáků ovlivňují jejich záliby

Z okolí
Astronaut na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Již více než 60 let uplynulo od první cesty člověka do vesmíru a více než 55 let od chvíle, kdy poprvé vystoupil z kosmické lodi do otevřeného vesmírného prostoru. O působení vesmírného prostředí na lidský organismus však stále ještě nevíme všechno. Jeden z posledních objevů se týká lidského mozku: nový výzkum ukázal, že astronautům funguje jinak, protože u nich dochází k přepojení mozkových neuronů.
8 fotografií

Astronautům se přepíná mozek, v bílé hmotě dochází k významným změnám

Věda a technika
Ministr školství Petr Gazdík.
Vybudování nového kampusu pro Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity označil v úterý ministr školství Petr Gazdík pro Brno jako zásadní. Vyroste nedaleko toho stávajícího. Stavba má být placená z Národního plánu obnovy. "Dá se říci, že bude tady přes les," ukázal ministr před vchodem do areálu Ceitecu, jenž se nachází v kampusu v brněnských Bohunicích.

Ceitec je výzkumnou perlou, řekl ministr Gazdík v Brně. Zmínil i nový kampus

Brněnsko
Roman Knížek
/ROZHOVOR/ Vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci Roman Knížek pracoval na nanovlákenné membráně několik let. Ta zachovává vysokou paropropustnost a větruodolnost a přitom nepropustí ani silný liják, čímž přispívá k funkčnosti a většímu pohodlí sportovců, kteří aktuálně bojují o medaile na Zimních olympijských hrách 2022 v čínském Pekingu. 
11 fotografií

Roman Knížek: Nanomembrána je pro mě jako dítě, olympiáda je třešnička na dortu

Zimní olympijské hry
Roman Knížek
/ROZHOVOR/ Vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci Roman Knížek pracoval na nanovlákenné membráně několik let. Ta zachovává vysokou paropropustnost a větruodolnost a přitom nepropustí ani silný liják, čímž přispívá k funkčnosti a většímu pohodlí sportovců, kteří aktuálně bojují o medaile na Zimních olympijských hrách 2022 v čínském Pekingu. 
11 fotografií

Roman Knížek: Nanomembrána je pro mě jako dítě, olympiáda je třešnička na dortu

Věda a technika
Experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v horách.
Do hor se vypravili experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Kvůli boji o životy – a to bez přehánění. Společně s kolegy z dalších vědeckých pracovišť nejen v rámci ČVUT, ale i Univerzity Karlovy a s vojáky se věnují lavinovému výzkumu: hledají způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost přežití lidí, které zasypala masa sněhu. Zprávy o tragédiích způsobených právě lavinami, které přišly na sklonku minulého týdne z Rakouska, ukázaly, že pokud získané poznatky povedou k nalezení konkrétních řešení, určitě najdou uplatnění nejenom nás.
2 fotografie

Kladenští výzkumníci vyrazili do hor. Hledají způsoby, jak přežít pod lavinou

Kladensko
Experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v horách.
Do hor se vypravili experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Kvůli boji o životy – a to bez přehánění. Společně s kolegy z dalších vědeckých pracovišť nejen v rámci ČVUT, ale i Univerzity Karlovy a s vojáky se věnují lavinovému výzkumu: hledají způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost pravděpodobnost přežití lidí, které zasypala masa sněhu. Zprávy o tragédiích způsobených právě lavinami, které přišly na sklonku minulého týdne z Rakouska, ukázaly, že pokud získané poznatky povedou k nalezení konkrétních řešení, určitě najdou uplatnění nejenom nás.
2 fotografie

Výzkumníci z ČVUT vyrazili do hor. Hledají způsoby, jak přežít pod lavinou

Z okolí
Sopečná aktivita na sopce Poás. Jedno z jezer na vrcholu sopky poskytuje vědcům cenné informace o tom, jak některé formy života dokáží ustát extrémní podmínky.
Existoval na Marsu život? To je otázka, se kterou si vědci lámou hlavu už celá desetiletí. Rozlouskávat ji pomáhají nejen vozítka vyslaná přímo na rudou planetu, ale i výzkum jednoho velmi zvláštního jezera na Zemi. Konkrétně jedné z nejkyselejších vodních ploch světa. Podle nového výzkumu v ní dokáží přežít mikrobi, což naznačuje, že i na Marsu mohly kdysi existovat některé formy života.
5 fotografií

Nejkyselejší jezero světa vypadá jako z hororu. Naznačuje však život na Marsu

Věda a technika
Obratle na kůlu, vložené do lebky. Nachází v chullpě.
Nemoci, násilí a smrt. Středověcí Evropané s sebou při kolonizaci Ameriky přinesli chaos a zkázu. Plundrovali vše, co jim stálo v cestě, a s nikým neměli slitování. Neomezovali se ale jen na živé bytosti. S radostí trhali plátna, do kterých byli zabaleni mrtví, a ty následně okrádali o vše cenné. Vědci nyní objevili, jak místní domorodci reagovali na tato drastická drancování hrobů. V Peru našli téměř 200 páteří navlečených na rákosových kůlech. Své mrtvé tak měli pohromadě alespoň tímto způsobem.
11 fotografií

Děsivý nález v Peru: archeologové objevili 200 páteří navlečených na kůly

Věda a technika
Umělá inteligence. Na Vysoké škole technické a ekonomické ji využívají primárně pro analýzu ekonomických dat.
Představte si lidský mozek. Je složený z neuronů, které přenáší a zpracovávají informace. Jsou jich tam stovky, propojené mezi sebou až tvoří síť. Tak s takovou pracuje Jakub Horák z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích, jen namísto lidské je umělá

Umělá inteligence jako naděje pro efektivnější dělání vědy

Příběhy
Jižní polární čepička planety Mars
Představa jezer plných vody v kapalném skupenství, která jsou ukrytá pod jižní polární ledovou čepičkou na Marsu, se vzdaluje. Loňský výzkum totiž zjistil, že jsou teploty na rudé planetě příliš nízké na to, aby zde voda zůstala nezamrzlá. Nová studie poodkrývá tajemství “jezerních ploch“ a naznačuje, že nález původně interpretovaný jako kapalná voda je pravděpodobně vulkanická hornina.
7 fotografií

Vědcům nedají spát tajemné skvrny na Marsu. O vodní plochy zřejmě nejde

Věda a technika
Sarkofág s mumií. Ilustrační foto.
Jakkoli se mohou zdát staroegyptské mumie dobře zmapované, jejich výzkum přináší stále nové a nové objevy. Jeden mimořádný přišel v loňském roce - v těle mumifikované ženy, která zemřela před více než 2000 lety, byl poprvé nalezen také zachovalý plod. A nyní vědci přišli na to, jak je možné, že tento plod přečkal propast věků - podle nich se v podstatě sám naložil díky okyselení těla ženy při jeho rozkladu.
5 fotografií

V břiše egyptské mumie našli plod. Vědci už ví, jak se mohl uchovat

Věda a technika
Samec skákavky rudonohé má na těle mimo jiné výraznou červenou. Podle vědců ovšem tento druh pavouka červenou vůbec nerozeznává.
Jsou považováni za nejroztomilejší a také nejbarevnější pavouky na světě. Samci skákavky rudonohé (v latině Saitis barbipes) mají totiž na svém těle celé spektrum barev, mimo jiné červenou. Vědci až donedávna předpokládali, že tato barva hraje výraznou roli při rituálech páření. Jenže nyní s překvapením zjistili, že skákavky červenou barvu vůbec nerozeznávají.
6 fotografií

Pavouci s červenýma nohama rudou barvu nevidí. Rituál páření je tak záhadou

Věda a technika
Jedna ze selfie, kterou vozítko Curiosity vyfotilo při své misi na Marsu.
Nejnovější analýza vzorků z Marsu odhalila přítomnost uhlíku v jeho usazeninách. Rover Curiosity možná po devíti letech své mise na povrchu rudé planety došel do bodu, pro který ho vědci vytvořili. Jedním z možných vysvětlení přítomnosti uhlíku je totiž existence života na Marsu. Rover vyslali vědci z NASA na sousední planetu téměř před celou dekádou proto, aby zjistil, zda byla kdysi obyvatelná. Svému cíli je nyní blíž než kdy dřív.
20 fotografií

Krok od průlomu? Na Marsu byl možná opravdu život, mise Curiosity je blízko cíli

Věda a technika
Nález jednoho z dřevěných poklopů z období vrcholného středověku.
I v roce 2021 pokračovalo naše muzeum v provádění terénních archeologických akcí všeho druhu. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále víc stavebních akcí, zachránit více náhodných nálezů a tak neustále budovat podrobnější archeologický obraz našeho regionu. Rok 2021 byl zatím, co se týče nálezů, nejúspěšnější sezonou v historii archeologického bádání v našem okrese.

Muzeum regionu Valašsko má za sebou nejúspěšnější sezonu. Co se týče nálezů

Čtenář reportér
Lysohlávka. Ilustrační snímek
Psilocybin. To je přírodní psychedelická droga vyskytující se v lysohlávkách a dalších “kouzelných houbičkách”. Pro někoho může být nebezpečným a nenávratným únikem z reality, pro jiné může znamenat jedinou šanci na lepší život. Průkopnická studie zjistila, že s její pomocí lze bezpečně léčit deprese i posttraumatickou stresovou poruchu.    
5 fotografií

Houbičky proti depresi. Nová britská studie dává naději psychicky nemocným

Věda a technika
Covidové oddělení v nemocnici. Ilustrační snímek
Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.
26 fotografií

Dobré zprávy. Omikron méně napadá plíce, ukazují výsledky šesti studií

Zdraví
Rodiče malého Šimonka Hanzelky se snaží vylepšit mu život v těžké nemoci.
Když se nastávajícím manželům Lucii Gellertové a Lukáši Hanzelkovi ze Skotnice narodil syn Šimonek, měli velkou radost jako většina rodičů. Netušili, jak těžkou cestou mají před sebou. Po dvou letech a pěti měsících je z Šimonka usměvavý a bystrý hošík, který ale nesedí, nemluví a nemůže se postavit na nohy kvůli vzácnému onemocnění. Rodiče by mu v současné době rádi zkvalitnili život robotickým chodítkem, na které na portálu Donio spustili sbírku s názvem Krok za Šimonka.

Chodit aspoň doma. Šimonek z Novojičínska má vzácnou nemoc, pomůže Trexrobotics?

Novojičínsko
Rodiče malého Šimonka Hanzelky se snaží vylepšit mu život v těžké nemoci.
Když se nastávajícím manželům Lucii Gellertové a Lukáši Hanzelkovi ze Skotnice narodil syn Šimonek, měli velkou radost jako většina rodičů. Netušili, jak těžkou cestou mají před sebou. Po dvou letech a pěti měsících je z Šimonka usměvavý a bystrý hošík, který ale nesedí, nemluví a nemůže se postavit na nohy kvůli vzácnému onemocnění. Rodiče by mu v současné době rádi zkvalitnili život robotickým chodítkem, na které na portálu Donio spustili sbírku s názvem Krok za Šimonka.

Chlapec z Novojičínska potřebuje robotické chodítko. Ve sbírce může pomoci každý

Regiony
Marie Stuartovna v letech, kdy byla vězněná Alžbětou I. v Anglii. V zajetí prožila osmnáct let.
Dříve, než byly vynalezeny zalepovací obálky, bylo poměrně složité zajistit dopisy tak, aby si je nepřečetl nikdo nepovolaný. Mezi vysoce postavenými lidmi se ovšem vyvinul systém takzvaného zamykání dopisů. Jak ukazuje nově zveřejněný výzkum, přebornicí v tomto směru byla královna Marie Stuartovna. Zabezpečila tak i vůbec poslední psaní před smrtí.
14 fotografií

Tajemství posledního dopisu Marie Stuartovny: Před smrtí plakala, psaní uzamkla

Věda a technika