Chobotnice možná mají mnohem hlubší kořeny, než se myslelo. Vědci totiž v nové studii tvrdí, že nejstarší předkové chobotnic planetu obývali ještě dříve než dinosauři. Důkazem má být unikátní fosilie. 7 fotografií Předci chobotnic žili na Zemi dříve než dinosauři. Dokazuje to unikátní objev Věda a technika
Archeologický ústav Akademie věd ČR zahájí na jaře další výzkum pohřebiště v Nesvěticích u Mariánských Radčic. Archeologům s vykopávkami na hraně uhelného velkolomu opět pomůžou brigádníci. 73 fotografií Archeologové potřebují brigádníky na výzkum pohřebiště Nesvětice na Mostecku Mostecko
Nesmírně vyrovnaný souboj populárně naučných článků popisující výzkumy na území Šumavy nabídl osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka 2021. Shodný počet 136 hlasů získaly články Jiřího Tůmy s názvem „Mravenci jako lesní farmáři. Pasou dobytek, používají desinfekci a umí i kompostovat!“ a Josefa Štemberka s názvem „Jak z mraků vyrobit miliony? Jak jsme počítali návštěvníky v Národním parku Šumava“. 15 fotografií Osmý ročník soutěže Šumavská mozkovka má dva vítěze Prachaticko
Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku padesátých let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – tehdy byl tento obor ještě ve svých úplných počátcích. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell-Manna. Lokajíčka ovšem v roce 1954 soudruzi odsoudili na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina. 7 fotografií Mohl dostat Nobelovku. Fyzik Miloš Lokajíček ale putoval do kriminálu Věda a technika
Univerzitní kampus v brněnských Bohunicích čeká rozšíření. Do tří let tam vyroste nová budova se zázemím pro Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity. 4 fotografie Další rozšiřování bohunického kampusu: zázemí pro výzkum smrtelných onemocncnění Brněnsko
Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) zapojí do výuky a výzkumu terapeutického robotického tuleně. Studenti díky němu uvidí moderní technologie a inovace v praxi a poznají jejich možnosti. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí OU Lucie Fremrová. Ostravská univerzita zapojí do výuky terapeutického robotického tuleně Ostravsko
Na univerzitě otevřeli Centrum pro výzkum nanomateriálů a biotechnologií. Ve dvaceti laboratořích je vybavení za 200 milionů korun. 15 fotografií „Nanovědci“ mají moderní centrum v Ústí. Obor je na vzestupu, pomáhá i medicíně Ústecko
Práci, která jim umožní vydělat si mezi 30 a 40 tisíc korun měsíčně, by si přálo nejvíc středočeských školáků rozhodujících se o své profesní dráze; zvlášť dívky ale předpokládají, že to může být i míň. Naproti tomu tři procenta chlapců a dvě procenta dívek očekávají mzdu mezi 70 a 100 tisíci - a rovněž tři procenta chlapců a jedno procento dívek si představují, že to má být ještě víc. 17 fotografií Kam do školy po škole? Přes polovinu žáků ovlivňují jejich záliby Z okolí
Práci, která jim umožní vydělat si mezi 30 a 40 tisíc korun měsíčně, by si přálo nejvíc středočeských školáků rozhodujících se o své profesní dráze; zvlášť dívky ale předpokládají, že to může být i míň. Naproti tomu tři procenta chlapců a dvě procenta dívek očekávají mzdu mezi 70 a 100 tisíci - a rovněž tři procenta chlapců a jedno procento dívek si představují, že to má být ještě víc. 17 fotografií Kam do školy po škole? Přes polovinu žáků ovlivňují jejich záliby Z okolí
Již více než 60 let uplynulo od první cesty člověka do vesmíru a více než 55 let od chvíle, kdy poprvé vystoupil z kosmické lodi do otevřeného vesmírného prostoru. O působení vesmírného prostředí na lidský organismus však stále ještě nevíme všechno. Jeden z posledních objevů se týká lidského mozku: nový výzkum ukázal, že astronautům funguje jinak, protože u nich dochází k přepojení mozkových neuronů. 8 fotografií Astronautům se přepíná mozek, v bílé hmotě dochází k významným změnám Věda a technika
/ROZHOVOR/ Jan Lukačevič má za sebou ve 30 letech pozoruhodné výkony. Mimo jiné inicioval experimentální pěstování plodin v „marsovských podmínkách“ a radí generálnímu tajemníkovi NATO ohledně technologického rozvoje Západu. V oblasti výzkumu orientovaného na vesmír pracuje zhruba posledních sedm let. Kosmický inženýr Jan Lukačevič: Investice do vesmíru nejsou žádná černá díra Praha
Biologové by definovali pláč jako nadměrnou produkci kapaliny slznými žlázami bez mechanického dráždění očí, doprovázenou změnami mimiky určitých obličejových svalů a vokalizací, především vzlykáním. Psychologie v pláči vidí mnohem víc. Přesto je melancholie po orgasmu stále neprobádanou kapitolou lidské sexuality. Pláč po sexu je záhadou i fenoménem. Vědcům pravý důvod stále uniká Věda a technika
Vybudování nového kampusu pro Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity označil v úterý ministr školství Petr Gazdík pro Brno jako zásadní. Vyroste nedaleko toho stávajícího. Stavba má být placená z Národního plánu obnovy. "Dá se říci, že bude tady přes les," ukázal ministr před vchodem do areálu Ceitecu, jenž se nachází v kampusu v brněnských Bohunicích. Ceitec je výzkumnou perlou, řekl ministr Gazdík v Brně. Zmínil i nový kampus Brněnsko
/ROZHOVOR/ Vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci Roman Knížek pracoval na nanovlákenné membráně několik let. Ta zachovává vysokou paropropustnost a větruodolnost a přitom nepropustí ani silný liják, čímž přispívá k funkčnosti a většímu pohodlí sportovců, kteří aktuálně bojují o medaile na Zimních olympijských hrách 2022 v čínském Pekingu. 11 fotografií Roman Knížek: Nanomembrána je pro mě jako dítě, olympiáda je třešnička na dortu Zimní olympijské hry
/ROZHOVOR/ Vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní na Technické univerzitě v Liberci Roman Knížek pracoval na nanovlákenné membráně několik let. Ta zachovává vysokou paropropustnost a větruodolnost a přitom nepropustí ani silný liják, čímž přispívá k funkčnosti a většímu pohodlí sportovců, kteří aktuálně bojují o medaile na Zimních olympijských hrách 2022 v čínském Pekingu. 11 fotografií Roman Knížek: Nanomembrána je pro mě jako dítě, olympiáda je třešnička na dortu Věda a technika
Do hor se vypravili experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Kvůli boji o životy – a to bez přehánění. Společně s kolegy z dalších vědeckých pracovišť nejen v rámci ČVUT, ale i Univerzity Karlovy a s vojáky se věnují lavinovému výzkumu: hledají způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost přežití lidí, které zasypala masa sněhu. Zprávy o tragédiích způsobených právě lavinami, které přišly na sklonku minulého týdne z Rakouska, ukázaly, že pokud získané poznatky povedou k nalezení konkrétních řešení, určitě najdou uplatnění nejenom nás. 2 fotografie Kladenští výzkumníci vyrazili do hor. Hledají způsoby, jak přežít pod lavinou Kladensko
Do hor se vypravili experti z kladenské Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Kvůli boji o životy – a to bez přehánění. Společně s kolegy z dalších vědeckých pracovišť nejen v rámci ČVUT, ale i Univerzity Karlovy a s vojáky se věnují lavinovému výzkumu: hledají způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost pravděpodobnost přežití lidí, které zasypala masa sněhu. Zprávy o tragédiích způsobených právě lavinami, které přišly na sklonku minulého týdne z Rakouska, ukázaly, že pokud získané poznatky povedou k nalezení konkrétních řešení, určitě najdou uplatnění nejenom nás. 2 fotografie Výzkumníci z ČVUT vyrazili do hor. Hledají způsoby, jak přežít pod lavinou Z okolí
Olivový olej podvědomě a oprávněně zařazujeme do škatulky zdravých potravin. Před několika dny zveřejněná studie o jeho dopadech na lidské zdraví tohle uvažování jedině podporuje. 4 fotografie Ochrana před rakovinou i Alzheimerem? Nahraďte máslo olivovým olejem Zdraví
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje od roku 2026 zahájit misi pro sběr vzorků na planetě Mars, které chce následně poslat zpět na Zemi. K účelu poslouží sběrné vozítko Fetch a nová raketa Mars Ascent Vehicle. Bude to poprvé, kdy raketa odstartuje z povrchu jiné planety. 26 fotografií První start z jiné planety. NASA plánuje vyslat raketu z Marsu na Zemi Věda a technika
V Karlovarském kraji se podíl finančních prostředků věnovaných na výzkum a vývoj pohybuje jen kolem 0,3 %. Je to nejméně z krajů v rámci celé republiky. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Nejmenší výdaje na výzkum a vývoj jsou v Karlovarském kraji Karlovarsko
Více než pět desítek rysů zaregistrovali během pětiletého výzkumného projektu vědci v Západních Karpatech. Zaměřili se na tři oblasti Beskydy, Javorníky a Kysuce. Právě ve slovenské části regionu bylo těchto kočkovitých šelem výrazně více než v Beskydech. Zároveň zjistili, že jejich populace velmi výrazně kolísá. 6 fotografií Výsledky pětiletého výzkumu: Rysí populace v Západních Karpatech výrazně kolísá Zvířecí deník a chovatelství
Existoval na Marsu život? To je otázka, se kterou si vědci lámou hlavu už celá desetiletí. Rozlouskávat ji pomáhají nejen vozítka vyslaná přímo na rudou planetu, ale i výzkum jednoho velmi zvláštního jezera na Zemi. Konkrétně jedné z nejkyselejších vodních ploch světa. Podle nového výzkumu v ní dokáží přežít mikrobi, což naznačuje, že i na Marsu mohly kdysi existovat některé formy života. 5 fotografií Nejkyselejší jezero světa vypadá jako z hororu. Naznačuje však život na Marsu Věda a technika
Nemoci, násilí a smrt. Středověcí Evropané s sebou při kolonizaci Ameriky přinesli chaos a zkázu. Plundrovali vše, co jim stálo v cestě, a s nikým neměli slitování. Neomezovali se ale jen na živé bytosti. S radostí trhali plátna, do kterých byli zabaleni mrtví, a ty následně okrádali o vše cenné. Vědci nyní objevili, jak místní domorodci reagovali na tato drastická drancování hrobů. V Peru našli téměř 200 páteří navlečených na rákosových kůlech. Své mrtvé tak měli pohromadě alespoň tímto způsobem. 11 fotografií Děsivý nález v Peru: archeologové objevili 200 páteří navlečených na kůly Věda a technika
Podle vědců měly kočky žijící v divočině před deseti tisíci lety větší mozky. Po domestikaci se jim začaly zmenšovat. Stejně tak je tomu u dnešních divokých druhů oproti domácím. Výzkum tak podpořil podobná zjištění u psů, králíků a dokonce i lidí. 5 fotografií Domácím kočkám se zmenšuje mozek. Domestikace ovlivňuje i další zvířata Zvířecí deník a chovatelství
Představte si lidský mozek. Je složený z neuronů, které přenáší a zpracovávají informace. Jsou jich tam stovky, propojené mezi sebou až tvoří síť. Tak s takovou pracuje Jakub Horák z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích, jen namísto lidské je umělá Umělá inteligence jako naděje pro efektivnější dělání vědy Příběhy
Řadu dosud neznámých staveb se podařilo objevit týmu polských a peruánských archeologů v komplexu rozlehlého naleziště Machu Picchu. Tyto stavby byly dosud ukryté hluboko v peruánské džungli a zahalené pod hustým listovím, napsal zpravodajský server news.yahoo.com. 33 fotografií Ukrývala je džungle. Archeologové našli v Machu Picchu dosud neznámé stavby Věda a technika
Žďár se jako jedno z prvních měst v Česku zúčastnil výzkumu kvality života. Jednalo se o pilotní projekt. Výzkum provedla společnost Stem ve spolupráci s Datlabem. Se získanými daty bude město dále pracovat a opírat se o ně při dalším rozvoji. 5 fotografií Ve Žďáře se zaměří na bydlení, výzkum kvality života odhalil slabé stránky Žďársko
I miniaturní deformace materiálů mohou mít podle odborníků fatální následky. Důležitost jejich výzkumu lze demonstrovat na příkladu letectví nebo kosmonautiky. Pomoci ke zkoumání materiálů má vědcům z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd v Brně nový transmisní elektronový mikroskop. Nový elektronový mikroskop pro vědce z Brna: přístroj vidí jednotlivé atomy Brněnsko
Představa jezer plných vody v kapalném skupenství, která jsou ukrytá pod jižní polární ledovou čepičkou na Marsu, se vzdaluje. Loňský výzkum totiž zjistil, že jsou teploty na rudé planetě příliš nízké na to, aby zde voda zůstala nezamrzlá. Nová studie poodkrývá tajemství “jezerních ploch“ a naznačuje, že nález původně interpretovaný jako kapalná voda je pravděpodobně vulkanická hornina. 7 fotografií Vědcům nedají spát tajemné skvrny na Marsu. O vodní plochy zřejmě nejde Věda a technika
Jakkoli se mohou zdát staroegyptské mumie dobře zmapované, jejich výzkum přináší stále nové a nové objevy. Jeden mimořádný přišel v loňském roce - v těle mumifikované ženy, která zemřela před více než 2000 lety, byl poprvé nalezen také zachovalý plod. A nyní vědci přišli na to, jak je možné, že tento plod přečkal propast věků - podle nich se v podstatě sám naložil díky okyselení těla ženy při jeho rozkladu. 5 fotografií V břiše egyptské mumie našli plod. Vědci už ví, jak se mohl uchovat Věda a technika
Astma, alergie i další civilizační nemoci, které může způsobit třeba stres v těhotenství mají v hledáčku vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Pro svůj výzkum potřebují dobrovolníky ze Znojma. V minulosti se zapojily tisíce rodin. 2 fotografie Je vám třicet a jste ze Znojma? Vědci vás prohlédnou za jedno dopoledne Znojemsko
Jsou považováni za nejroztomilejší a také nejbarevnější pavouky na světě. Samci skákavky rudonohé (v latině Saitis barbipes) mají totiž na svém těle celé spektrum barev, mimo jiné červenou. Vědci až donedávna předpokládali, že tato barva hraje výraznou roli při rituálech páření. Jenže nyní s překvapením zjistili, že skákavky červenou barvu vůbec nerozeznávají. 6 fotografií Pavouci s červenýma nohama rudou barvu nevidí. Rituál páření je tak záhadou Věda a technika
Nejnovější analýza vzorků z Marsu odhalila přítomnost uhlíku v jeho usazeninách. Rover Curiosity možná po devíti letech své mise na povrchu rudé planety došel do bodu, pro který ho vědci vytvořili. Jedním z možných vysvětlení přítomnosti uhlíku je totiž existence života na Marsu. Rover vyslali vědci z NASA na sousední planetu téměř před celou dekádou proto, aby zjistil, zda byla kdysi obyvatelná. Svému cíli je nyní blíž než kdy dřív. 20 fotografií Krok od průlomu? Na Marsu byl možná opravdu život, mise Curiosity je blízko cíli Věda a technika
Neurotická duševní porucha, projevující se neodbytným nutkáním opakovaně provádět určité rituály, může v dospělé populaci postihovat až dva lidi ze sta. Nyní vědci poprvé zachytili v mozku signály, které s ní souvisejí. Jejich identifikace otevírá možnosti nových způsobů léčby tohoto onemocnění. 3 fotografie Obsedantně kompulzivní porucha? Vědci zachytili signály, které vysílá do mozku Věda a technika
Dlouhodobě se tvrdí, že lidé v dávných dobách byli o něco menší, než je současná průměrná výška. Jak ovšem ukazuje nový rozsáhlý výzkum britských vědců, něco podobného se týkalo také zvířat. Odborníci přišli na to, že koně ve středověku měřili tolik, co v současnosti poníci. 8 fotografií Historické filmy lžou. Koně ve středověku měřili tolik, co dnešní poníci Věda a technika
V souvislosti s nakažlivější koronavirovou variantou omikron vědci apelují na dodržování nošení respirátorů. Zároveň doporučují používat více účinnější typ N95. Nová studie navíc ukazuje, že jej lze po dekontaminaci použít několikrát za sebou. 5 fotografií Až pětadvacet použití. Vědci odhalili, jak dekontaminovat respirátory Věda a technika
Dokáže váš pes odlišit češtinu od angličtiny? Pravděpodobně ano. Nová studie zabývající se psím vnímáním zkoumala, jak mozek čtyřnohých parťáků reaguje na odlišné jazyky i smyšlená slova. 6 fotografií Psi jsou schopni rozpoznat různé jazyky i smyšlená slova, tvrdí nová studie Zvířecí deník a chovatelství
I v roce 2021 pokračovalo naše muzeum v provádění terénních archeologických akcí všeho druhu. Díky osvětě mezi stavebníky i laickou veřejností se zálibou v archeologii se nám daří podchytit stále víc stavebních akcí, zachránit více náhodných nálezů a tak neustále budovat podrobnější archeologický obraz našeho regionu. Rok 2021 byl zatím, co se týče nálezů, nejúspěšnější sezonou v historii archeologického bádání v našem okrese. Muzeum regionu Valašsko má za sebou nejúspěšnější sezonu. Co se týče nálezů Čtenář reportér
Zuřivost a síla dokreslená typickou helmou se dvěma velkými rohy. Tak si nejčastěji představujeme děsivé vikingské válečníky. Rohaté přilby ale podle nejnovější studie pochází z doby bronzové, která je tři tisíce let vzdálená od vikingské éry. 12 fotografií Rohatí Vikingové jsou mýtus. Helmy spojované se seveřany mají kořeny jinde Věda a technika
Psilocybin. To je přírodní psychedelická droga vyskytující se v lysohlávkách a dalších “kouzelných houbičkách”. Pro někoho může být nebezpečným a nenávratným únikem z reality, pro jiné může znamenat jedinou šanci na lepší život. Průkopnická studie zjistila, že s její pomocí lze bezpečně léčit deprese i posttraumatickou stresovou poruchu. 5 fotografií Houbičky proti depresi. Nová britská studie dává naději psychicky nemocným Věda a technika
Zažili jste někdy pořádnou kocovinu? Pokud ano, moc dobře víte, že dostat se z ní je mnohdy téměř nadlidský úkol. Jestliže přeci jen máte svůj recept, jak nad tímto “zombie stavem” vyhrát, vědci by ho pravděpodobně smetli ze stolu pro nedostatek důkazů. 4 fotografie Lék na kocovinu neexistuje. Vědci zpochybnili většinu “zaručených“ životabudičů Zdraví
Astrologie je na vzestupu. To, že ji celá klasická věda považuje za šarlatánství, nehraje roli. Iracionální víra ve hvězdy určující osud je výzvou pro psychology. Podle švédského průzkumu hrají důležitou roli v akceptaci astrologie osobnostní rysy a inteligence. 12 fotografií Kdo věří v astrologii? Lidé s narcistními rysy, prokázal výzkum Věda a technika
Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian. 26 fotografií Dobré zprávy. Omikron méně napadá plíce, ukazují výsledky šesti studií Zdraví
Dáváte přednost pořádně silné černé kávě před krémovým cappuccinem? Pak máte pravděpodobně raději hořkou čokoládu, než mléčnou. Alespoň takové informace přináší nový výzkum, který se zabýval preferencemi chutí v souvislosti s lidskou genetickou výbavou. 5 fotografií Máte kávový gen? Černá káva dokáže chránit před rakovinou, zjistili vědci Věda a technika
Obchodní centrum Galerie Šantovka, kterou každoročně projdou miliony lidí, chystá proměnu vnitřních prostor, do níž zapojila samotné návštěvníky. Využila k tomu metody takzvaných pocitových map. 17 fotografií Šantovka chystá redesign, zapojila návštěvníky. Co vše se změní? Olomoucko
Jak reaguje mozek žen na fyzické doteky v oblasti genitálií? Tato otázka se stala předmětem vědeckého výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v pondělí 20. prosince. Nová studie identifikovala mozkové oblasti reagující na klitoris a zjistila, že u dobrovolnic, jež o sobě uvedly, že si dopřávají více sexu, jsou tyto oblasti vyvinutější. 3 fotografie Obrovská síla sexu. Vědci poprvé zmapovali mozkové oblasti reagující na klitoris Věda a technika
Když se nastávajícím manželům Lucii Gellertové a Lukáši Hanzelkovi ze Skotnice narodil syn Šimonek, měli velkou radost jako většina rodičů. Netušili, jak těžkou cestou mají před sebou. Po dvou letech a pěti měsících je z Šimonka usměvavý a bystrý hošík, který ale nesedí, nemluví a nemůže se postavit na nohy kvůli vzácnému onemocnění. Rodiče by mu v současné době rádi zkvalitnili život robotickým chodítkem, na které na portálu Donio spustili sbírku s názvem Krok za Šimonka. Chodit aspoň doma. Šimonek z Novojičínska má vzácnou nemoc, pomůže Trexrobotics? Novojičínsko
Když se nastávajícím manželům Lucii Gellertové a Lukáši Hanzelkovi ze Skotnice narodil syn Šimonek, měli velkou radost jako většina rodičů. Netušili, jak těžkou cestou mají před sebou. Po dvou letech a pěti měsících je z Šimonka usměvavý a bystrý hošík, který ale nesedí, nemluví a nemůže se postavit na nohy kvůli vzácnému onemocnění. Rodiče by mu v současné době rádi zkvalitnili život robotickým chodítkem, na které na portálu Donio spustili sbírku s názvem Krok za Šimonka. Chlapec z Novojičínska potřebuje robotické chodítko. Ve sbírce může pomoci každý Regiony
K dobrovolné bezdětnosti se ženy a muži rozhodují v souvislosti s globálním oteplováním. Průkopnická práce o tomto fenoménu teď vyhrála soutěž Czech Envi Thesis. 5 fotografií Nový trend. Klimatická krize odrazuje mladé lidi mít děti Ekonomika
Dříve, než byly vynalezeny zalepovací obálky, bylo poměrně složité zajistit dopisy tak, aby si je nepřečetl nikdo nepovolaný. Mezi vysoce postavenými lidmi se ovšem vyvinul systém takzvaného zamykání dopisů. Jak ukazuje nově zveřejněný výzkum, přebornicí v tomto směru byla královna Marie Stuartovna. Zabezpečila tak i vůbec poslední psaní před smrtí. 14 fotografií Tajemství posledního dopisu Marie Stuartovny: Před smrtí plakala, psaní uzamkla Věda a technika