Archeologie
Novinář Paul Salopek se vydává na sedmiletou pěší pouť z Afriky do Ohňové země ve stopách našich předků chtivých poznání. První ze série reportáží doprovodil v prosincovém vydání fotografiemi John Stanmeyer.
Stará kultura v čínském Altaji podle Marka Jenkinse napovídá, jak vzniklo lyžování. S fotografem Jonas Bendiksen se vypravili do odlehlé končiny za lovci, kteří na lyžích štvou jeleny wapiti. Jejich zážitek přibližuje reportáž v prosincovém čísle. Zde nabízíme krátkou ukázku.
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Na tuto a mnoho dalších otázek odpovídá v nové knize přední český egyptolog profesor Miroslav Bárta v rozhovoru se šéfredaktorem českého vydání časopisu National Geographic Tomášem Turečkem.
Skutečnost, že archeologie nepředstavuje jen vyschlé kostry, pozůstatky obydlí a nudné hliněné střepy, dokumentují i hliněné destičky v Izraelském muzeu archeologie, které zachycují sex mezi mužem a ženou.
Díváte se do tváře staré 7000 let. Přesněji řečeno jde o zrekonstruovanou podobu muže z doby kamenné, jehož ostatky byly nalezený v roce 2006. Analýza DNA odhalila zajímavé detaily o kterých informuje studie zveřejněná v časopise Nature.
Archeologové hledající stopy pravěkého osídlení v Edfu na jihu Egypta odkryli "novou" stupňovitou pyramidu. Její stáří odhadují na 4600 let, takže její stavba předcházela o několik desítek let budování velkých pyramid v Gíze.
Artefakty staré 11 000 let dokládají existenci poměrně velké osady na švédském pobřeží, kterou pohltilo Baltské moře. Média objev označila jako švédskou Atlantidu s odkazem na Platóna, který kolem roku 9600 př. n. l. situoval zánik dávné civilizace, která chtěla ovládnout svět.
Až čtyřtunové jednolité kamenné bloky tvoří velké egyptské pyramidy v Gíze. Kolem stavby monumentálních hrobek faraonů staré říše panuje dodnes plno záhad. Jednou z nich byla i přesná technologie přemísťování ohromných bloků na stavbě.
Na počátku bylo několik vzorků dřeva ze starověkého Egypta odložených ve staré krabici na doutníky. Jejich znovuobjevení přimělo archeologa Stuarta Manninga ke spolupráci s dalšími kolegy z Cornellovy univerzity, Oxfordu i Vídně. Jejich výzkum odhalil příčinu náhlého zhroucení říší ve starověku.
Nejstarší známý výkal našich předků vykopali archeologové ve Španělsku. Jejich nález je podrobně popsán v časopise PLoS ONE.
