Paleontologie

Největší dinosaurus, kterého kdy nosil svět
Nově nalezené zkamenělé kosterní pozůstatky v Patagonii odhalily paleontologům nejen nový druh dinosaura, ale zároveň jde možná o největšího suchozemského živočicha. Nový kolos měl podle odhadů 40 metrů a dosahoval výšky 20 metrů. Jeho hmotnost pak vědci odhadují na 77 tun.

Největší dinosaurus, kterého kdy nosil svět

Články
Největší želva měřila kolem tří metrů
Trochu to připomíná puzzle, ale s intervalem 162 let. Amatérský paleontolog objevil v roce 2012 kus kosti fosilní pravěké želvy. Až s odstupem se zjistilo, že jde polovinu jiné kosti, popsané už v roce 1849. Skládačka zapadla do sebe a vědci díky tomu mohli odhadnout, jak vypadal možná největší – asi třímetrový – druh želvy na Zemi.

Největší želva měřila kolem tří metrů

Články
Švédská "Atlantida" se skrývala 16 metrů pod hladinou Baltu
Artefakty staré 11 000 let dokládají existenci poměrně velké osady na švédském pobřeží, kterou pohltilo Baltské moře. Média objev označila jako švédskou Atlantidu s odkazem na Platóna, který kolem roku 9600 př. n. l. situoval zánik dávné civilizace, která chtěla ovládnout svět.

Švédská "Atlantida" se skrývala 16 metrů pod hladinou Baltu

Články
Mechanismus skleníkových efektů funguje napříč milióny let
Chladné období na Zemi před 116 miliony lety spustilo obdobné krizové jevy mořských ekosystémů, jakých jsme byly svědky v důsledku globálního oteplování, upozorňuje nová studie v časopise Nature Geoscience. Nabízí tak srovnání mezi výkyvy globálních teplot a koncentracemi skleníkových plynů, kterých jsme svědky nyní, a těmi v rozsahu milionů let.

Mechanismus skleníkových efektů funguje napříč milióny let

Články
Kolébka vyšších primátů se přesunula do Asie
Objev a následná pečlivá analýza zkamenělých ostatků savce o velikosti myši, který žil před 55 miliony let v Číně, doplnily významnou kapitolu evoluční historie primátů a tedy i lidí. Afrika by se zřejmě nestala jejich kolébkou, pokud by se sem tito malí a agilní savici nerozšířili z Asie, připomíná článek v časopise Nature.

Kolébka vyšších primátů se přesunula do Asie

Články
O mamutech a lidech, kteří dnes žijí z jejich klů
Mamutům se na severu Sibiře dařilo až do doby před asi 12 000 let, kdy vlivem oteplování klimatu a také vinou dávných lovců nakonec vyhynuli. Dnes změna klimatu – a hledači klů – odhalují jejich pozůstatky. Reportáž Brooka Larmera se snímky Jevgenije Arbugajevové najdete v dubnovém čísle National Geographic.

O mamutech a lidech, kteří dnes žijí z jejich klů

Články