Cesty časem jsou možné

Spřaženost částic je zakódována v celém vesmíru a mimo jiné to znamená, že poměry v minulosti automaticky ovlivňují budoucnost.

Cesty časem jsou možné
Cesty časem jsou možné
Zdroj: archiv

Zprávy o objevech kvantových fyziků jsou jen stěží pochopitelné a jejich vnímání se pro většinu lidí, včetně autora tohoto článku, pohybuje na úrovni víry: Věříme, že si z nás nedělají legraci, když tvrdí, že jimi odhalené spřežení elementárních částic umožňuje teleportace časem.

Již před časem vědci informovali o tom, že skutečně existuje spřažené částice předpovězené Einsteinem, takže ačkoliv jsou částice od sebe vzdálené stovky kilometrů, změna stavu jedné z nich se adekvátně projeví na změně stavu vzdálené párové částice. Tolik naznačili k možnosti teleportace - možnosti přenosu z jednoho místa na druhé.

Jako by to nestačilo, nyní tvrdí, že podobná vazba existuje i napříč časem. Tvrdí to alespoň australští fyzici Jay Olson a Timothy Ralph z University of Queensland.

Olson-Ralphův graf

Přemýšleli o zjednodušeném vesmíru který má pouze jeden rozměr v prostoru a jeden v čase. Jednoduše si ho vynesli na papír do grafu, kde osa x představuje prostor a osa ypsilon čas. Jestliže si pak současnost představíme jako počátek osy y, pak budoucnost společně s prostorem, kam se můžete dostat podsvětlenou rychlostí, vytvoří jakýsi klín symetrický podél osy x.

Pokud jsou dvě částice v současnosti obě sedí na ose x - jejich klíny v budoucnosti a minulosti se budou překrývat. Z toho vědci odvodili, že pokud dvě částice byly spolu spřaženy v interakci v minulosti, mohou být spřaženy i v budoucnosti, ovšem jen v oblastech, kde se jejich grafy překrývají.

Jinými slovy Olson a Ralph tvrdí, že pokud spřaženost částic funguje v prostoru musí fungovat i v čase. Spřaženost částic je podle nich zakódována v celém vesmíru a mimo jiné to znamená, že poměry v minulosti automaticky ovlivňují budoucnost. Ale nejde o nějakou přímou vazbu příčiny a následku.

Oba vědci také navrhují experimentální ověření jejich teorie a sice vysláním qubitu (jednotka kvantové informace) do budoucna. Ten by měl zachytit detektor a qubit zrekonstruovat. (Ale panebože neptejte se jak je to možné.) Má to údajně jedinou podmínku, že čas zachytávání qubitu z minulosti musí být symetrický. Tedy jestliže zařízení bylo v minulosti aktivní ve tři čtvrtě na dvanáct, tak detektor v budoucnosti musí být aktivní přesně ve čtvrt na jednu. Pokud se jim experiment podaří - provedou první teleportaci v čase.

Podle časopisu Science jsme všichni cestovatelé v čase, kteří se ubírají z nějakého bodu v minulosti do nějakého bodu v budoucnosti. Olson a Ralph však nabízejí zkratku bez nutnosti prožívat současnost mezi těmito dvěma body.

Jakkoli je to fascinující, zatím není vůbec jasné, jestli lze vůbec tento jev prakticky využít. Ale třeba jednou…

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články