Výpravná obrazová publikace Kostel Nejsvětějšího Páně představuje jednu z dominant pražských Královských Vinohrad. Na jejím vzniku se podílel i spolupracovník české redakce National Geographic, fotograf Martin Frouz.
Tak to, před čím varoval Stephen Hawking se stalo skutečností a Země o sobě chce dát vědět radiosignály cílenými k různým světům, u nichž by mohly existovat cizí civilizace. Projekt nazvaný Osamělý signál k tomu využívá pozemní stanici Jamesburgh v kalifornském Carmelu. Uživatelé internetu mohou poslat od dnešního dne vlastní vzkaz.
Chladné období na Zemi před 116 miliony lety spustilo obdobné krizové jevy mořských ekosystémů, jakých jsme byly svědky v důsledku globálního oteplování, upozorňuje nová studie v časopise Nature Geoscience. Nabízí tak srovnání mezi výkyvy globálních teplot a koncentracemi skleníkových plynů, kterých jsme svědky nyní, a těmi v rozsahu milionů let.
Strašení vyčerpáním zásob ropy sice v poslední době zesláblo, ale poptávka po zdrojích energie zřejmě poroste do budoucna a žádný zdroj není nekonečný. Nicméně některé jsou větší než jiné. Představte si například jako obrovskou palivovou nádrž světový oceán. Hned dva různé výzkumy k tomu otevírají cestu.
Obrovská sluneční plachta o ploše 1208 metrů čtverečních má ověřit možnosti vesmírných plachetnic. Sluneční vítr má tlačit sondu Spacejammer, kterou chce NASA ve spolupráci se soukromou společností SpaceX vypustit příští rok.
Barbaturex morrisoni, tak pojmenoval paleontolog Jason Head druh „ještěrky“, která žila před 40ti miliony lety. Chtěl tak složit poklonu mrtvému frontmanovi skupiny The Doors, Jimu Morrisonovi.
Výzkum mytí rukou proběhl sice na Michiganské státní univerzitě, ale pokud občas zavítáte na veřejné či společné toalety situace je stejná i u nás, jen pět procent si ruce myje správně. Nemluvě o tom, že přes deset procent lidí si ruce neumyje vůbec. Inu infekce to nemají zas tak těžké.
Přibližně třetina rozlohy naší republiky by stačila k nasycení celého lidstva. Takže pro produkci potravin jejích deseti milionů obyvatel by stačilo jen 40 kilometrů čtverečních. To jsou alespoň propočty americké společnosti Pronutria, která rozvíjí technologii produkce živin na buněčné úrovni.
Recepty na štěstí zažívají podobný mediální boom jako gastronomie. Na seznamu známých ingrediencí by však neměla chybět i zvídavost, otevřenost změně a nejistota.
Je to trošku jako oživená varianta japonských příběhů manga, ale právě se díváte do rozšířených očí budoucnosti lidského druhu. Alespoň tak si představují evoluci během dalších 100 000 let dva američtí vědci.