Články

Osobně jsem s Defenderem projel mnoho odlehlých končin. Zúčastnil jsem se expedic na severu Afriky, v Libyi, Maroku, Západní Sahaře, v Sýrii a Jordánsku. Po Evropě mám projetý Balkán, Ukrajinu a Rumunsko. To vše bez technických komplikací a závad.
Možná, že jste ho už potkali na různých místech naší republiky – zelenou plechovou krabici na kolech s logy National Geographic – redakční vůz Land Rover Defender. A určitě ho potkáte 18. června v západočeských Přešticích na jednom z největších setkání příznivců této automobilové značky v rámci 15. ročníku Land Rover Cupu. Protože se jedná o ojedinělou akci svého druhu, zeptali jsme se zakladatele soutěže, Davida Roháče, aby ji v několika větách zkusil představit. A protože na LR Cup dorazí i šéfredaktor české verze National Geographic, Tomáš Tureček, dostal několik otázek i on.

Na cestu mimo cesty

Navštívíte nejkrásnější národní parky, kde budete pozorovat nejvzácnější zvířata Afriky, od malých kopytníků přes kočkovité šelmy a nosorožce až po slony. A dozvíte se také spoustu veselých a zajímavých příhod, které zde „Joe" prožíval.
Vydejte se „perlou" Afriky po stopách Josefa Vágnera (zakladatele afrického safari ve Dvoře Králové nad Labem), který v této krásné zemi, plné nádherné přírody a vzácných zvířat, uskutečnil šest velkých expedic. Z jeho expedic, které proběhly mezi léty 1967 až 1976, přivezl na 2 500 zvířat. Tato zvířata se stala zakladateli nejvzácnějších chovů v zoologických zahradách po celé Evropě a díky nim mohou dnes zoologické zahrady vracet jejich potomky zpět do přírody. 

Cestování s Natonal Geographic: Uganda po stopách Josefa Vágnera

Konstantní příliv slunečních částic mladé Zemi, mohl mít za následek víc, než jen zahřátí atmosféry. Mohl také poskytnout energii potřebnou pro vznik složitých chemických látek. Vznik komplexních molekul jako je RNA a DNA pak znamená vznik života.
Na počátku svítilo Slunce asi tak o tři čtvrtiny méně, než dnes. Jeho povrch se zmítal v nekončícím sledu bouří se silnými erupcemi, které chrlily obrovské množství slunečního záření a dalšího materiálu do vesmíru. Právě ony by mohly být nositelem energie potřebné k zahřátí Země. Mohly by být také nositelem potřebné energie k přeměně jednoduchých molekul na složitější, jako je RNA a DNA, jež jsou pro život nezbytné.

Podle vědců NASA by solární bouře mohly být klíčem k životu na Zemi

Vítr a sluneční svit jsou podle Jacobsona jediné dvě formy energie, které teoreticky mohou pohánět celý svět.
Planeta Země se možná dočká lepšího zacházení: profesor ze Stanfordské univerzity Mark Z. Jacobson má plán, jak získávat sto procent energie z obnovitelných zdrojů. Jeho tým používá sofistikované modely k vývinu energetických plánů na míru pro jednotlivé státy. Projekt Solutions může připravit svět na velkou změnu: kompletní přechod na obnovitelné zdroje do roku 2050, bez nutnosti zavádění radikálních nových technologií. Během nedávné návštěvy NASA v Pasadeně Mark Z. Jacobson přiblížil svou vizi.

Svět poháněný větrem, vodou a slunečním svitem: Vize pro Zemi do roku 2050

Bavlna se ve světě pěstuje pouze na 2,4 % orné půdy, přesto má na svědomí 24 % celosvětové spotřeby insekticidů a 11 % spotřeby pesticidů.
Celosvětově se přibližně polovina našeho oblečení vyrábí z bavlny, ale konvenční způsob pěstování bavlny nenapravitelně poškozuje naši planetu. National Geographic věří, že věda, bádání a příběhy mají sílu změnit svět. Způsob výroby oblečení má dopad na naše životní prostředí, ale jen málo lidí o tomto problému přemýšlí den co den. Dokument „Z lásky k módě" na tuto problematiku upozorňuje a přichází i s možnými řešeními, do kterých se mohou zapojit diváci z celého světa.

Trvalá udržitelnost rozvoje v módním průmyslu: Bavlna v hledáčku odborníků

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.

Tapety