Články

„Ve vybraných vesnicích učíme o lidských právech prostřednictvím pouličního divadla. A jinde pak postupně zavádíme tzv. mobilní soudy, které fungují v jinak velmi izolovaných oblastech,“ říká Hana Vitnerová, koordinátorka programů ČvT v DR Kongo.
Východoafrické Burundi bylo spolu se Sýrií, Afghánistánem a Jižním Súdánem hlavním zdrojem exodu uprchlíků v loňském roce. Statisíce obyvatel Burundi uprchly před násilím po loňských prezidentských volbách i do Demokratické republiky Kongo, které se samo potýká s množstvím problémů. I rok po největší uprchlické vlně běženci z Burundi v Kongu zůstávají a jejich budoucnost je nejistá.

Bídu a teror střídá bída: 25 000 burundských uprchlíků žije ve strachu v Kongu

Podle mluvčího US Naval Observatory Geoffa Chestera se naposledy atomový a astronomický čas shodoval v 19. století.
Mezinárodní služba rotace Země naposledy přidala vteřinu 1. července 2015. Prvního ledna 2017 nás to čeká znovu. Proč je to důležité a jaké tato operace s časem může mít následky? Pokud bychom nepřidávali přestupné sekundy, postupně by se atomový čas odklonil od slunečního času. Není to ideální řešení. Už Aristotelés a Hérakleitos se před 2500 lety hádali o čase. A tyto diskuze trvají dodnes. Některé Země (například USA) se vyslovily pro zrušení přestupných sekund. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) však loni hlasovala pro udržení této praxe s tím, že potřebujeme více studií pro určení vlivu na světové telekomunikační systémy.

Jsme připraveni na přestupnou sekundu? Rok 2017 bude o celou vteřinu delší

Na planetě roste kolem 100 000 druhů stromů, z toho 8 000 druhů je ohroženo vyhynutím a téměř 1 000 je ve velmi kritickém stavu.
Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů propočítal, že jediný strom žijící 50 let ve městě přispěje za dobu svého života tzv. ekosystémovými službami v přepočtu 7 až 8 miliony Kč. Ty zahrnují například produkci kyslíku, absorbci CO2 (je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu), recyklování vody, zadržování vláhy v půdě, zachytávání polétavého prachu, odpařování vody, zabraňování erozi, obohacování půdy o živiny, pohlcování hluku, poskytování útočiště pro zvířata a řadu dalších organismů… Výpočty nezahrnuly cenu dřeva jako paliva nebo stavebního materiálu, ani funkci estetickou nebo hodnotu plodů.

Zdánlivá samozřejmost pro lidstvo aneb Jakou hodnotu má strom?

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.

Tapety