Hledání uralského meteoritu pokračuje. Čeští vědci zjišťují, jestli nepřinesl z vesmíru život

Vědci hledají zbytky ruského meteoritu. A naši odborníci se pokoušejí zjistit, jestli by nemohl úlomek meteoritu přenášet mezi planetami život.

Zdroj: Prirodovedci.cz

Odchylky magnetického pole zaznamenali vědci na dně uralského jezera Čebarkul, kam v polovině února dopadla zřejmě největší část zbytku meteorického roje. Rázová vlna způsobená jeho průletem atmosférou rychlostí 18 kilometrů za sekundu rozbila okna a létající sklo zranilo více než tisíc osob.

Podle výsledků průzkumu se vědci snaží vytipovat místa, kde by se mohly úlomky meteoritu ukrývat. Skupina českých vědců se zároveň snaží prověřit hypotézu, zda by meteorit mohl mezi planetami přenášet život.

"Měření naznačuje, že meteorit se při pádu na hladinu jezera rozpadl. Na dně zřejmě leží větší počet kusů," řekl novinářům průzkumník Jevgenij Narchov. Objekt prorazil zamrzlou hladinu a vytvořil otvor o průměru osmi metrů. Při dopadu měl podle odhadu vědců rychlost 450 kilometrů za hodinu. Tlaková vlna, která pád meteorického roje doprovázela, způsobila v blízkém Čeljabinsku značné hmotné škody a úlomky rozbitého skla zranily tisícovku lidí.

Život z vesmíru?

Úlomky meteoritu, který dopadl do uralského jezera Čebarkul. FOTO: ČTK

Informace o možnosti přenosu života mezi planetami hledá na místě pádu tým českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který jako první zahraniční expedice na místo dorazil minulý týden. Podle sdělení fakulty je členem skupiny astrobiolog Gunther Kletetschka. Chce otestovat hypotézu o přenosu života mezi planetami, která tvrdí, že život na Zemi mohl vzniknout tak, že se organické chemikálie dostaly do oceánů z vesmíru.

Podle Kletetschky může větší meteorit na dně jezera Čebarkul být "nedotčený", protože spečené jílové sedimenty ho mohou chránit před kontaminací jezerní vodou. Meteorit měl podle odhadu vědců počáteční velikost přes 15 metrů v průměru, což je dostatečné k tomu, aby se případné organické molekuly uvnitř tělesa nezničily radiací ve vesmírném prostoru.

Při průletu atmosférou meteorit rychle ztrácel hmotu a jeho vnitřek se nestačil příliš ohřívat. Jádro meteoritu, které dopadlo do jezera, by tedy mohlo být jen minimálně kontaminováno zemskými vlivy. O cílech české expedice informoval ve svém březnovém čísle i prestižní vědecký časopis Science (VOL 339 8 MARCH 2013, str. 1135).

Tunguzský meteorit na Sibiři byl 185krát silnější než Hirošima

Poté, co světem prolétla informace, že padající meteorit způsobil značné škody, všeobecnou paniku a s hromovým efektem proletěl nad Čeljabinskem v Rusku, jsme narychlo zorganizovali výpravu ve dnech od 5. do 9. března 2013,“ říká RNDr. Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK.

Energie tohoto meteoritu byla stejně velká jako energie uvolňující se při nukleárních explozích. Vědci směřovali na místo dopadu jádra meteoritu v jezeře Čebarkul, poblíže stejnojmenného městečka o 40 tis. obyvatelích. Záhy se o vědecké výpravě dozvěděl starosta Čebarkulu Andrei Orlov a významný ruský vědec Sergei Zacharov a nabídli logistickou pomoc v dopravě, manuálních pracích na jezeře a s ubytováním.

Výprava měla několik cílů. Prvním bylo informovat administrativu Čebarkulu o výjimečnosti této události, a zajistit tak vhodné nakládání s nalezeným meteorickým materiálem, kterým by se předešlo případné kontaminaci meteoritu zemským prostředím. Tento meteorit měl totiž počáteční velikost přes 15 metrů v průměru, což je dostatečné k tomu, aby se případné organické molekuly uvnitř tělesa nezničily radiací ve vesmírném prostoru. Existence takových molekul je předmětem diskusí týkajících se vzniku a přenosu života mezi planetami.

Čebarkulský meteorit při průletu atmosférou ztrácel hmotu rychleji, než se jeho vnitřek stačil ohřívat. Jádro meteoritu, které dopadlo do jezera, by tedy mohlo být jen minimálně kontaminováno zemskými vlivy. Vzhledem k tomu, že povrch meteoritu byl při dopadu do jílovitých sedimentů rozžhavený, vytvořila se pravděpodobně na jeho povrchu pevná, nepropustná skořápka ze spečeného jílu. Vědci proto apelovali na potřebu péče při vyzdvihnutí nejenom meteoritu, ale také jeho skořápky tak, aby byla zajištěna ochrana před možnou kontaminací pozemskými vlivy a také před polem permanentních magnetů, které by mohly zničit jedinečnou informaci v jádru meteoritu. Neméně důležitým úkolem byl průzkum okolí dopadu meteoritu na zamrzlém povrchu jezera pokrytém vrstvou ledu o tloušťce 60 až 80 centimetů.

Provedli jsme měření magnetického pole, což umožní určit polohu meteoritu, který se nachází v jezerním jílu v hloubce několika metrů. Znalost tloušťky ledu a hloubky dna napoví o poloze meteorického tělesa pod vodou poté, co rozrazilo led rychlostí cca 450 km/h. Byly také zmapovány meteorické fragmenty v okolí 35 metrů od místa dopadu," doplnil RNDr. Kletetschka z výzkumného týmu.

Meteorit na roztrhání

Zpráv o neobvyklém jevu na Urale mezitím využili ruští obchodníci. Podle místních médií se připravuje "čebarkulský" parfém, intenzívně se pracuje na registraci příslušné ochranné známky. Tvrdý boj se podle listu Čeljabinsk Times vede o vlastní název meteoritu, byť jeho zbytky ještě nebyly nalezeny.

Město Čebarkul, které leží na břehu stejnojmenného jezera, si objekt už v únoru "přivlastnilo" a pojmenování "čebarkulský meteorit" si nárokuje. O svá práva se ale hlásí Čeljabinsk, který byl pádem tělesa nejvíc postižen, a navrhuje pojmenování "čeljabinský meteorit". Do mezinárodního registru meteoritů, který nálezy vesmírných objektů eviduje, byly nakonec odeslány oba návrhy.

Úvodní foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Související články