Pochyby o vědě

Od Galileovy doby se nic nezměnilo: vědci oznamují pravdy a přinášejí důkazy, 
ale mnohé lidi nepřesvědčí. Reportáž Joela Achenbach
a a fotografa Richarda Barnese nás zavede do světa kreacionistů a různě zaměřených odpůrců vědy.

Žijeme v době, kdy všemožné vědecké poznatky – od nezávadnosti fluoridu a vakcín po reálnost klimatických změn – čelí organizované a často zuřivé opozici. Posíleni svými vlastními zdroji informací a svými vlastními interpretacemi výzkumu vyhlásili pochybovači válku proti konsenzu odborníků. V současnosti existuje tolik podobných polemik, až by si člověk mohl pomyslet, že nějaká ďábelská organizace dala něco do vody, aby se lidé začali dohadovat. A tolik se – v knihách, článcích a na akademických konferencích – o tomto trendu dnes mluví, že vědecké zpochybnění samo se stalo námětem opakovaných vtipů. V novém filmu Interstellar, který se odehrává ve futuristické zbídačené Americe, musí NASA pracovat v utajení a školní učebnice tvrdí, že přistání Apolla na Měsíci byl podvod.

V jistém smyslu to všechno není nijak překvapivé. Naše životy prostupuje věda a technika jako nikdy dříve. Pro mnohé z nás je tento nový svět úžasný, pohodlný a plný výhod – ale také komplikovanější a někdy znepokojující. Čelíme dnes rizikům, která nedokážeme snadno vyhodnotit.

Třeba se po nás žádá, abychom přijali, že je bezpečné jíst potraviny obsahující geneticky modifikované organismy (GMO). Experti totiž zdůrazňují, že neexistuje žádný důkaz a důvod se domnívat, že přesně měnit geny v laboratoři je nebezpečnější, než je ve velkém ovlivňovat prostřednictvím tradičního křížení. Jenže u mnoha lidí vyvolává samotná myšlenka přenosu genů mezi druhy představu šílených vědců, které popadl amok. A tak dvě století poté, co Mary Shellyová napsala Frankensteina, hovoří o Frankenfood.

Věda versus víra

Svět se hemží skutečnými i smyšlenými nebezpečími a odlišit ta první od druhých není snadné. Měli bychom se bát, že virus Eboly, který se šíří pouze přímým kontaktem s tělesnými tekutinami, zmutuje do podoby vzduchem přenášené rozsáhlé morové rány? Vědecký konsenzus říká, že to je krajně nepravděpodobné: Dosud nebylo u žádného viru pozorováno, aby naprosto změnil svůj způsob přenosu na člověka. Neexistuje žádný důkaz, že nejnovější kmen Eboly se od toho nějak odlišuje. Ale napište do internetového vyhledávače „vzduchem přenášená Ebola" a vstoupíte do dystopie, kde má tento vir téměř nadpřirozené schopnosti, včetně schopnosti nás všechny pozabíjet.

V tomto matoucím světě se musíme rozhodnout, čemu věřit a podle toho jednat. K tomu v zásadě slouží věda. „Věda není soubor faktů," říká geofyzička Marcia McNuttová, která dříve stála v čele Americké geologické služby a dnes je redaktorkou prestižního časopisu Science. „Věda je metodou k rozlišení, zda to, čemu se rozhodneme věřit, má základy v přírodních zákonech či nikoliv." Ale tato metoda není pro mnohé z nás zcela samozřejmá. A tak narážíme na problém, znovu a znovu.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.