Pytláci dnes: laserové zaměřovače, tlumiče a špičková letadla

Když se řekne pytlák, většině Čechů se vybaví vesnický strejda, který se za ranní mlhy plíží s malorážkou smrčím. Aby nelegálně ulovil jednu starou srnu.

Pytláci dnes: laserové zaměřovače, tlumiče a špičková letadla

Ve 21. století se ale z pytláctví stal obrovský byznys, který funguje jako kvalitně promazaný stroj. Jsou v něm zapleteni politici, charitativní organizace, zemědělci i profesionální lovci. OSN odhaduje, že v tomto obchodu (tedy pytlačení a pašování) se ročně protočí asi 38 miliard dolarů – v přepočtu 760 miliard korun. To je podobná částka jako suma vybraná na daních v České republice…

Proč útočí pytláci právě na nosorožce? A proč je právě roh údajně lékem na potenci?

Jak se to mohlo stát? Abychom vám na to dali odpověď, musíme se podívat do historie pytlačení. Až do vrcholného středověku byl lov v lesích právem každého člověka; v germánských zemích to bylo dokonce garantováno zákony. Jak ale šlechta získávala víc a víc půdy, začala mít zálusk i na lesy. Proto se postupně po většině Evropy začaly prosazovat zákony, které omezovaly a čím dál častěji i zakazovaly lov zvěře v panských lesích.

Máme právo na pytlačení

Pro "obyčejné lidi" to samozřejmě znamenalo velký problém. Jednak samozřejmě byli zvyklí občas si vylepšit jídelníček nějakou tou divočinou, ale především tím ztratili možnost bránit se před "lesem". Z lesa totiž přicházela spousta zvěře, která ničila úrodu (jeleni a srnci pole, vlci zase útočili na domácí zvířata). Zákaz lovu byl pro sedláky a poddané nesmyslný – proto ho často ignorovali. Tresty však byly přísné – například v alžbětinské Anglii byl za noční lov zvěře vyměřen trest smrti.

Obrovskou změnu přineslo 20. století. Zatímco v bohatých západních zemích přestalo pytláctví znamenat problém, především v Africe se z něj stal obchod na úrovni pašování drog nebo organizované prostituce. Ale protože při něm nejde o život, jsou tresty za pytláctví velmi slabé. V posledních několika letech se naštěstí tresty v některých zemích zvedly – například v Zimbabwe hrozí přistiženému pytlákovi, který zabil slona, až 5 let.

Podívejte se, jak pytláci mrzačí nosorožce. Pozor, video není vhodné pro děti:  

Ale s tím, jak rostou tresty, rostou také ceny trofejí – především slonoviny a rohů nosorožců. Pytláci se tedy profesionalizují. Velmi dobře to bylo vidět třeba při "masakru v Zakoumě." Roku 2006 se gangy pytláků zaměřily na slony v národním parku Zakouma v jihovýchodním Čadu. Americký National Geographic tam tehdy měl zrovna reportéra.

Ten posílal zprávy, které popisovaly, jak organizovaně pašeráci útočí a jak moderní mají výzbroj. Podle této zprávy používali pašeráci automatické zbraně – samopaly, útočné pušky a kulomety. Aby ulovili za co nejkratší dobu co nejvíc zvířat, stříleli z moderních lehkých letadel a vrtulníků. 

Podívejte se, jak vypadají transporty nosorožců přes půlku Afriky. Ani to ale někdy nestačí…

Svědkové popisovali, že při tomto masakru byli pašeráci vyzbrojení zbraněmi s tlumiči; a protože často stříleli i v noci, používali zřejmě i vojenské přístroje pro noční vidění. Některé zbraně překvapili i experty – lovci používali například silné pušky ráže 303, o nichž podle CNN nikdo netušil, že se dají doplnit tlumiči… Při jiných útocích, zejména na nosorožce, používají pytláci profesionální uspávací pušky. Z nich střílí odborně namíchané koktejly, které nosorožce uspí, ale nezabijí.

Proč ta náhlá starost o život zvířat? Právě ona je nejlepším důkazem, že pytláci jsou profesionálové – už i oni si spočítali, že když nosorožcům jen uříznou roh (jenž jim doroste), je to ekonomicky výhodnější, než kdyby zvíře úplně zabili…

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.