ROZHOVOR: Jak čeští archeologové objevili chrám ztracený uprostřed súdánské pouště

Českým archeologům se v Africe opravdu daří daří. V Súdánu objevili ztracený chrám Merojského království. Zbytky tohoto dávno ztraceného unikátu spatřili evropští cestovatelé v první polovině 19. století, ale pak jej zcela pohltila poušť…

ROZHOVOR: Jak čeští archeologové objevili chrám ztracený uprostřed súdánské pouště

Výzkum bude pokračovat dál. Čeká nás odkrývání hlavní svatyně se zbytky pilířů s vyobrazením boha Bese…

I my jsme o objevu psali. Velký chrámový komplex se nachází asi 130 kilometrů severně od hlavního města Chartúmu v lokalitě Vád Bon Naga a byl postaven v období Merojského království, které se datuje do období od 3. století př. n. l. do 4. století n. l. První objevitelé jej nazvali Týfónium podle mytologického Týfóna, obra se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, býka a psa. 

Čeští archeologové objevili v Súdánu chrám Merojského království

Na místě dnes žije asi 3 000 obyvatel, ale za Merojského království tu bylo o poznání živěji. Rozkládalo se tu totiž město Arabikeleb, jedno z největších sídel ve starověké Núbii. V období kolem přelomu letopočtu se tam nacházel jeden z největších paláců a další chrámové stavby. V období největšího rozkvětu tam žilo asi 25 000 obyvatel.

Čeští archeologové pracovali v této lokalitě, která je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO, již třetím rokem (více informací naleznete na ZDE). Památka je nyní přístupná i turistům.

 

Rozhovor s vedoucím expedice, Pavlem Onderkou:

Vedoucí expedice, egyptolog a afrikanista Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur strávil v Súdánu 3 sezóny a na konci roku 2011 se jeho týmu podařilo objevit vzácný starověký chrám.

Jak byste čtenářům přiblížil Merojské království? Jak fungovalo a jak vypadalo?              

Termín „Merojské království“ se používá jednak jako označení historického státního útvaru, který se nacházel na území dnešní Súdánské republiky, ale také jako označení historické fáze v dějinách starověké Núbie trvající od 3. stol. př. n. l. do 4. stol. n. l., kdy se tento státní útvar rozvíjel.

Království mělo dvě centra – první se nacházelo v oblasti tzv. Merojského ostrova (území mezi řekami Atbarou, Nilem a Modrým Nilem) a druhé v oblasti 4. nilského kataraktu. Ostatní oblasti byl panovník schopen kontrolovat odvisle od svých schopností.

Jedním ze zásadních rozdílů, které odlišují období Merojského království od předchozích historických fází, bylo užívání vlastního (merojského) jazyka a písma k záznamu skutků králů a vládnoucích královen a ke správě jejich říše. Právě na lokalitě Wad Ben Naga, kde pracuje působí expedice Národního muzea, byl v roce 1844 objeven oltář s dvojjazyčnými jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore, kteří vládli v 1. stol. n.l. Tento oltář umožnil rozluštění merojského písma, avšak jazyk zůstává stále nerozluštěn.

Súdánci nebojují jen o ropu a hranice. Zápasí i o vodu

Jaký byl jeho význam ve své době? Jak se zapsalo do dějin?

Merojské království existovalo v době, kdy Egypt byl nejdříve pod nadvládou dynastie Ptolemaiovců, později se stal součástí Římské říše. Sedm století jeho existence mu umožnily vystoupit ze stínu jeho severního souseda a vytvořit svébytnou civilizaci, ve které byl starověký Egypt vedle místních tradic a nezanedbatelného vlivu antiky pouze jedním ze zdrojů, ze kterých čerpala dvorská kultura.

Vládci a nezřídka také vládkyně království si nechávali stavět hrobky v podobě pyramid, budovali chrámy místním i egyptským božstvům a žili v rozsáhlých palácích.

Do světových dějin se Meroe nejviditelněji zapsalo svým vojenským konfliktem s Římskou říší, který byl ukončen mírovou smlouvu uzavřenou v roce 21/20 př. n. l. na řeckém ostrově Samos.

Jak království zaniklo?

Teorií o zániku království je několik. Dříve se pád Meroe dával do souvislosti s vojenským tažením křesťanského krále Ezany, vládce Aksumské říše. Dnes se všeobecně předpokládá, že proces úpadku centrální moci byl spíše nenásilný a pozvolný a že jej ovlivnila celá řada okolností.

Jak se daří českým archeologům v Súdánu? Jak dlouho tam působí a jaké jsou jejich největší úspěchy? A jaké jsou vyhlídky do budoucnosti?

Národní muzeum se do archeologických výzkumů v Súdánu zapojilo v roce 2007, a to svou účastí na kanadsko-súdánské expedici působící v Královském městě v Meroe. Samostatnou expedici vyslalo na lokalitu Wad Ben Naga o dva roky později. Krátce po Národním muzeu započal s výzkumy v Súdánu také Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Na základě vzájemné shody mezi Národním muzeem a súdánskou Národní korporací pro památky a muzea byla za místo našeho působení vybrána lokalita prioritní důležitosti Wad Ben Naga nacházející se přibližně 130 km na sever od súdánského hlavního města Chartúmu.

Archeologická expedice se zprvu zaměřila na revizní výzkumy staveb, které byly před padesáti lety odkryty súdánských archeologem Thabitem Hassanem Thabitem, a teprve poslední dvě sezóny jsme věnovali výkopům v doposud archeology nezkoumané části lokality.

Na černém trhu se dal sehnat egyptský sarkofág ze 16. století př. n. l.

Na konci roku 2011 se nám podařilo objevit tzv. Týfónium – chrám, který byl znám ze zpráv a vyobrazení raných evropských návštěvníků Wad Ben Naga, avšak po roce 1844 upadl v zapomnění.

Při jeho dalším výzkumu na počátku roku 2012 jsme pod Týfóniem objevili základy staršího chrámu, který zatím představuje nejstarší známou stavbu na lokalitě předběžně datovanou do raného Merojského království. Výzkum obou chrámových komplexů bude pokračovat v následujících sezónách. Na podzim nás čeká odkrývání hlavní svatyně Týfónia, kde by měly být zbytky pilířů s vyobrazením boha Bese.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.