Stárnutí se dá zvrátit

Stárnutí je v podstatě biologická degenerace organismu, která končí smrtí. Jen málokdo nezatoužil zastavit čas a udržet se ve vrcholné kondici a vyhnout se slábnutí zraku, ochabování svalů a vysychání kloubů, či hromadění vrásek.

Stárnutí se dá zvrátit

Výzkumný tým z Harvardské lékařské fakulty pod vedením profesora genetiky Ronalda A. DePinhoa oznámil, že se mu podařilo alespoň částečně zvrátit stárnutí u laboratorních myší. Genetickou manipulací se ji podařilo u testovaných jedinců dosáhnout obnoveného množení mozkových buněk i spermií, což se projevilo zvýšenou plodností i obnovou poznávacích schopností. Takto léčené myši pak žily navíc mnohem déle.

V článku zveřejněném v časopise Nature profesor DePinho vysvětluje, že objevily gen, který řídí hladiny telomerázy. Již z dřívějších výzkumů vyplynulo, že stárnutí se uvnitř buněk projevuje na konečcích chromozomů opotřebením telomerů. Starší buňky nemají k dispozici enzym, který je nutný syntetizování nukleových kyselin. Telomery se tak se stárnutím zkracují. Projevem je pak degenerace tkání, která se navenek projevuje stárnutím, kdy různé orgány v těle přestávají fungovat, tak jak by měly.

Enzym telomerázy pak chrání konce telomerů. Proto se vědci pokusili řídit produkci enzymu. A skutečně vypnutím jeho produkce začaly myši předčasně stárnout. Naopak obnovením produkce enzymu, se proces podařilo zvrátit a myši opět omládly. Jednoduše řečeno telomery jsou jakousi informací na jejímž základě jsou staré buňky nahrazovány novými. Pokud jsou telomery již opotřebované, buňky se nemnoží - neobnovují - tak rychle, až se tento proces postupně zastaví a buňky bez náhrady umírají.

DePinho upozorňuje, že proces stárnutí bude zřejmě mnohem komplexnější a složitější, nicméně výzkum a jeho výsledek je významným milníkem při osvětlování mechanismu stárnutí. Řízená ochrana telomerů by však mohla minimálně odstranit nepříjemné projevy stárnutí.

Nicméně jsou možná i rizika. Teoreticky by nesmrtelnost díky ovládnutí produkce telomerázy mohly "zneužít" rakovinné buňky. Přestože se to u laboratorních myší neprojevilo, je podle DePinhoa nutné prozkoumat všechna možná rizika této genové manipulace.

Není jisté, že obnovování telomerů zajistí lidem nesmrtelnost, ale přinejmenším otevírá nové přísliby především pro regenerativní medicínu - pro obnovu poškozených tkání a orgánů, jako je například mícha, nebo některé další.

Možnost, že se člověku podaří dále prodloužit věk, nebo dokonce najít fontánu věčného mládí a dosáhnout nesmrtelnosti každého jedince je jedním z témat, kterými se lidstvo zaobírá od nepaměti. Ostatně z Ráje nebyl člověk vyhnán kvůli tomu, že si ukousl z jablka poznání, ale kvůli tomu, že si pak mohl ještě pozřít ovoce ze stromu věčného života, a pak by se rovnal Bohu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.