Steve McCurry: Fotografie je vzpomínka na to, jaký byl svět, než se změnil

Přes třicet let se toulá po světě se svým fotoaparátem a přináší nezapomenutelná svědectví o životě napříč všemi kontinenty. Soustředí se především na místa konfliktů, mizející kultury, prastaré tradice i současnou podobu společnosti, prostřednictvím portrétů obyčejných lidí. Nyní přijel slavný fotograf Steve McCurry do Prahy a poprvé zde vystavuje vybrané snímky.

Líbí se mi vaše přijímení - McCurry. Možná to byl jeden z důvodů, proč jste se rozhodl na začátku své fotografické kariéry odjet do Indie?
Kdepak. Tehdy jsem cestoval po Africe, Latinské Americe a Evropě. A hledal jsem nové místo, které by pro mě bylo výzvou. A tak jsem odjel do Indie.

Co jste očekával, že v Indii najdete?
Upřímně, neměl jsem nejmenší tušení, co mě tam čeká. Věděl jsem, že Indie je plná lidí. Přesto, když jsem tam přijel, byl to pro mě docela šok. Tolik obyvatel, všemožné pachy, odlišný systém… Vlastně všechno je tam jiné – jídlo, hudba, kultura… Bylo to neuvěřitelně fascinující, všechno úplně nové. Je to země, kde se nikdy nemůžete nudit.

Procestoval jste celý svět, existuje nějaké místo, které by vás nějak vnitřně zasáhlo?
Tibet a asi i Barma. Je smutné, co se v Tibetu stalo. Tamní kultura umírá díky čínskému vlivu. Mám rád buddhistickou filosofii a jejich způsob života, ať už v Ladaku, v Tibetu nebo v určitých částech Nepálu. Je velmi mírumilovný. 

Je nějaká část světa, kam jste se ještě nepodíval?
Spousta. Chtěl bych se podívat třeba na Madagaskar nebo do Iránu. Je mnoho míst, kde jsem ještě nebyl, ani Indii jsem neprocestoval celou. Svět je příliš velký, je těžké ho vidět celý. Ale snažím se.

Mnoho lidí zná vaše fotografie. Jak to ale všechno začalo?
Pracoval jsem v novinách, psal se rok 1974 nebo 75. Tehdy jsem odjel do Indie a dva roky dokumentoval její kulturu. Během té doby jsem se dostal dvakrát do Afghánistánu a to změnilo můj život. Mé fotografie byly publikovány po celém světě. Pak jsem se vydal do Kambodži, Libanonu… Ale do Afghánistánu jsem se stále vracel, během třiceti let jsem se tam vypravil asi pětadvacetkrát.

Jak se vyrovnáváte s lidským utrpením?
Nesmíte se ohlížet zpátky, musíte věci nechat plynout. Nesmíte se tím nechat pohltit, protože jinak vás to zničí.

Jak byste popsal své konání?
Prostřednictvím svých fotografií vyprávím příběhy, které se na světě dějí. Dokumentuji to, jaký svět byl. Protože svět se neustále mění a já zprostředkovávám vzpomínku, jaké to bylo, než se věci změnily navždy.

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.