Strážci zničených domů a zaplavených polí - svědectví z jihu Ukrajiny
Rozbitá okna, spadlé střechy nebo zbořené zdi po bombardování. Poškozena je téměř čtvrtina obytních domů na Ukrajině. V létě se v nich přežít dá, ale za pár měsíců to bude nemožné. Proto CARE pomáhá hlavně v regionech, kde jsou opravy nevyhnutelné pro přežití. Bez nich by lidé museli odejít do jiné časti země. Na dlouhou dobu nebo dokonce navždy by tak mohli přijít o svůj domov. Jediné, co jim ve válkou zničené krajině zbývá.
CARE pomáhá i na jinu Ukrajiny, v oblastech, které byly donedávna okupované cizí armádou a kde zůstali vyčerpaní, ale stále přátelští starší lidé.
Vesnice Snihurivka a Novovasylivka v Mykolajivské oblasti byly pod ruskou kontrolou asi devět měsíců. Ostřelování a hvízdání raket bylo součástí téměř každého dne. A po výbuchu hráze vodní elektrárny Kachovka zkomplikovaly již tak složitou situaci záplavy. "Jsme trpěliví a s Boží pomocí všechno přežijeme," říká sedmdesátiletá Liudmyla ze Snihurivky. Téměř všichni mladí lidé vesnici opustili a většina z nich se nevrátila.
"My jsme také odešli," říká dvaašedesátiletá Halyna. "Cestovali jsme po celém jihu. Byli jsme v Mykolajivu a Oděse. Bydleli jsme u přátel a v přístřešcích, ale jakmile jsme se dozvěděli, že Snihurivka je opět pod kontrolou ukrajinské vlády, rozhodla jsem se vrátit. Protože toto je můj domov a celý můj život. Chci chránit to, co zbylo."
"Utratili jsme všechny své úspory, když to tu kontrolovala ruská armáda. Obchody, lékárny, nemocnice, nic nefungovalo, museli jsme platit velmi vysoké ceny, abychom dostali alespoň nějaké jídlo. Všichni, kdo jsme zůstali, jsme si vařili a jedli společně. To nám pomohlo přežít," vzpomíná 72letá Raisa.
"Teď je to o něco snazší. Humanitární organizace nám nosí chléb, vodu a informují nás, když do města přivezou hygienické potřeby nebo obiloviny, konzervy a olej. Jediné, co nám chybí, je klid a mír, abychom mohli vše obnovit a vrátit se k normálnímu životu," říká 66letá Antonina.
Velkou výzvou pro všechny jsou také nášlapné miny. Některé zemědělské pozemky jsou zarostlé plevelem, protože tyto oblasti ještě nebyly odminovány. Stejné je to i s lesy. "K přežití nám pomáhala vlastní zelenina, lesní houby a lesní plody. Nyní to však bohužel není k dispozici.
Další část zemědělské půdy postihly záplavy.
V ulici, v níž žije šedesátiletá Alla, v Novovasylivce, byla v polovině června voda vyšší než horní okenní tabule. "Knihovna je poškozená, zahrada zničená, veškerý nábytek a spotřebiče zničené. Nezbylo nám nic," říká. Dočasně se jí ujali sousedé z ulice na kopci, kteří měli to štěstí, že se voda nedostala až k jejich domům. "V Chersonské a Mikolajivské oblasti jsme byli schopni na záplavy okamžitě reagovat díky našim partnerům a týmům na místě. Již několik hodin po zatopení měst a vesnic jsme byli schopni organizovat dobrovolníky, záchranné práce a bezprostřední humanitární pomoc - pitnou vodu, jídlo, přikrývky a přístřeší pro evakuované," říká Jan Paul z CARE Česká republika.
Jen v Novovasylivce bylo poškozeno šedesát čtyři domů. Nyní se zdi hroutí, není tu elektřina a je tu spousta bláta. Je to přitom region, kde se lidé živili hlavně zeleninou sklizenou z vlastních zahrádek. Voda ale odnesla veškerou letošní úrodu. Navíc byly poškozeny ovocné sady a vinice, jejichž obnova potrvá roky. Bez pomoci jakou tady organizuje CARE se nedá důstojně přežít. Voda přišla a odešla, ale její ničivé dopady budou v tomto regionu citelné ještě dlouho. Tak jako všechno, co po sobě zanechala válka.
Chcete pomoct i Vy? Připojte se k dárcům CARE a pomáhejte s námi nejen na Ukrajině - https://care.cz/sos-povodne-na-ukrajine_pomoc/
