Zástavba v údolích Trentina se rozrůstá, úbočí Dolomit ale pořád pokrývá nekonečný stromový porost, který jen občas naruší horská louka. Zdejší jehličnany stále hrají důležitou roli v životech většiny místních obyvatel. Koho neživí cestovní ruch, pracuje se dřevem. Vzorový příklad představuje Nicola Morandini. Deset let závodil na běžkách, dělil se o pokoj i s českou hvězdou, Lukášem Bauerem. Po skončení sportovní kariéry zamířil bez nejmenších pochybností do rodinné dřevařské firmy. Jako vedoucí týmu musí zbavit kmen větví a podle kvality ho nařezat na správnou míru. „Ovládat stroj je jako hrát počítačovou hru," usmívá se Nicola.

Každý rok se v okolí Val di Fiemme vytěží 4 až 5 tisíc kubíků dřeva. Zdejší husté lesy tím ale nijak netrpí. Nových stromů tu za stejnou dobu vyroste dvojnásobek. Uplatnění najde všechno dřevo. Z toho kvalitnějšího se vyrábějí hudební nástroje, nábytek a luxusní domy. Horší kusy a odřezky míří na podpal. Nebo se z nich vyrobí zvláštní panely.

Zaujaly nás místní horské boudy, rodinné vily, hotely i bytovky. Zdánlivě se jedná o domy z kamene, cihel nebo betonu. Ve skutečnosti ale tvoří kostru těchto budov zvláštní dřevěné lepené panely. Na první pohled křehký materiál má neuvěřitelné vlastnosti. Dřevěné struktury už podrobili uznávaným vědeckým testům. Nejznámější pokus byl proveden v roce 2007 v Japonsku. Postavili sedmipatrový dům a simulovali na něm zemětřesení o síle 7,2 stupňů Richterovy škály. Jejich model tuto zátěž zvládl prakticky bez poskvrny – škody dosáhly nanejvýš 300 eur. Ve srovnání se zcela zničenými stavbami z cementu a železobetonu to znamenalo obrovský úspěch.

Lepené dřevěné panely představují hojnost nejen pro místní podnikatele, ale také pro všechny obyvatele Val di Fiemme. Toto údolí si už skoro tisíc let udržuje zvláštní status. Takzvaná Magnifica Comunita spravuje údolí po celou dobu autonomně, nejrůznějším panovníkům a vládám navzdory. Správa oblasti přitom dohlíží hlavně na to, aby se příliš nerozšiřovalo zastavěné území. Člověk by podle ní měl v těchto končinách pořád žít v souladu s přírodou. Zeleň musí převyšovat beton. A staví se citlivě – což ale rozhodně neznamená, že by místní zavírali oči před pokrokem.

Autor: Jakub Nettl

Zdroj: Objektiv